108 C 205/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení a částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částek:</b> <b>-) [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do [datum] a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení,</b> <b>-) [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do [datum] a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka]. Dne [datum] pak právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou další smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka]. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, [právnická osoba], jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla v případě obou smluv dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části ověřené dokumenty. Tuto skutečnost potvrzují i předmětné smlouvy, jejichž podpisem žalovaná stvrdila, že úvěrující s odbornou péčí posoudil její schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel úplné, pravdivé a přesné. Zákazník také potvrdil, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byly teprve s žalovanou uzavřeny smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. V tomto směru žalobkyně poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku, která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Žalovaná sjednané splátky neuhradila řádně a včas. V případě v pořadí prvé smlouvy zaplatila pouze částku [částka], nadále dluží částku [částka] s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení. V případě v pořadí druhé smlouvy zaplatila pouze částku [částka], nadále dluží částku [částka] s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly žalované pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni. Žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny a poplatku v celkové výši [částka], kapitalizovaného sjednaného úroku, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a dále jdoucího sjednaného úroku i zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení.

2. Mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala věřiteli tuto půjčku vrátit spolu s poplatky ve výši [částka], a to v 58 týdenních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku [částka] převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že žalovaná je povinna platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 23,72 % ročně. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvě je prohlášení žalované, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Dne [datum] je datována karta zákazníka, v níž žalovaná uvedla, že je rozvedená, má dvě nezaopatřené děti, je zaměstnána na hlavní pracovní poměr s čistou mzdou ve výši [částka], přídavky na děti ve výši [částka], státními sociálními dávkami ve výši [částka], ostatními příjmy - živobytí ve výši [částka], výdaji na nájem a inkaso v nájemním bydlení ve výši [částka], výdaji domácnosti ve výši [částka], spořením ve výši [částka]. Předložila pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, výplatní pásky, výměr podpory a doklad SIPO. Prohlásila, že proti ní nejsou vedeny exekuce. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z této smlouvy a karty zákazníka. Mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena další smlouva o půjčce [číslo] dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala věřiteli tuto půjčku vrátit spolu s poplatky ve výši [částka], a to v 58 týdenních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku [částka] převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že žalovaná je povinna platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 23,72 % ročně. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvě je prohlášení žalované, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Dne [datum] je datována karta zákazníka, v níž žalovaná uvedla, že je rozvedená, zaměstnána na hlavní pracovní poměr s čistou mzdou ve výši [částka], alimenty ve výši [částka], státními sociálními dávkami ve výši [částka], přídavky na děti ve výši [částka], výdaji na bydlení v nájemním bytě ve výši [částka], výdaji domácnosti ve výši [částka], splátkami úvěru u [příjmení] [jméno] ve výši [částka]. Předložila výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, výměr podpory a doklad SIPO. Prohlásila, že proti ní nejsou vedeny exekuce. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z této smlouvy a karty zákazníka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno] [datum] [právnická osoba], [IČO], postoupila žalované pohledávky s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne [datum]. Tímto oznámením byla žalovaná rovněž vyzvána k úhradě dlužné žalované částky s příslušenstvím žalobkyni, a to do deseti dnů od doručení dopisu, který jí byl odeslán doporučenou poštou dne [datum] Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených případů, oznámení o postoupení a podacího lístku.

3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě původní věřitel zapůjčil žalované částku [částka] a [částka] a žalovaná se zavázala tyto částky vrátit během 58 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Výše uvedené smlouvy jsou ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvami spotřebitelskými, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení budoucího klienta o tom, že budoucí věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení klienta. Budoucímu věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení budoucího klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Soudu byly předloženy karty zákazníka, avšak nikoliv listiny prokazující zejména tvrzené příjmy a výdaje žalované. Pobírala-li žalovaná přídavky na děti, měla vyživovací povinnost k nejméně dvěma dětem, což nepochybně také podstatně zvyšuje její výdaje. Navíc je z karty zřejmé, že více než polovinu příjmů žalované představujíc dávky poskytované státem. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování o této rozhodné skutečnosti, přičemž toto poučení je soudem poskytováno pouze a jedině při ústním jednání. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o zápůjčce neplatná ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatných smluv o zápůjčce žalované částky [částka] a [částka], pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby na zaplacení závazku z v pořadí prvé smlouvy částku [částka] a na zaplacení závazku z v pořadí druhé smlouvy částku [částka] Tyto částky je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno co do částky [částka] z v pořadí prvé smlouvy a co do částky [částka] z v pořadí druhé smlouvy. Se zaplacením obou částek je žalovaná v prodlení ve smyslu §§ 1968 a 1970 občanského zákoníku v návaznosti na oznámení o postoupení pohledávek, jímž byla také vyzvána k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu, který jí byl odeslán doporučenou poštou dne [datum], tj. od [datum]. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu byla dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť zbývající část uplatněných nároků žalobkyně plyne z absolutně neplatných právních jednání.

4. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila, což odůvodnila zásadou procesní ekonomie, a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. Pro případ, že soud shledá, že na základě dosud tvrzených a doložených skutečností nelze žalobě vyhovět, však žádala, aby jednání bylo odročeno a žalobkyně vyzvána k jejich doplnění.

5. K této žádosti žalobkyně soud uvádí následující. Poučení o potřebě dalších tvrzení či dokazování ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. lze poskytnout do okamžiku koncentrace řízení (tj. v daném případě do skončení prvního jednání ve věci) pouze a jedině účastníku, který je prvnímu jednání přítomen. Nelze jej poskytovat nepřítomnému účastníku písemnou či jinou formou mimo jednání. Není možné provést první jednání, u něhož je provedeno dokazování, z takto provedeného dokazování usoudit, že žalobkyně dosud neposkytla soudu všechny potřebné důkazy, první jednání ukončit, odročit a následně žalobkyni poučovat o jejích důkazních nedostatcích. Takový postup by byl v rozporu s procesními předpisy. Je na žalobkyni, aby se rozhodla, zda se jednání účastní, či z důležitých důvodů požádá o jeho odročení. Podmíněný souhlas s projednáním věci v její nepřítomnosti pouze pro případ, že její žalobě bude vyhověno, není možný.

6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.