108 C 237/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 679 412,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku, a pokud tuto platební povinnost ve stanovené lhůtě nesplní, pak od 4. dne od právní moci rozsudku spolu s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o osm procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalované.

II. Co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „Banka“), uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se Banka zavázala poskytnout žalované na její účet úvěr do výše , částka, . Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy učiněného ze strany žalované, který Banka bez výhrad akceptovala. Žalovaná se zavázala splácet , jméno FO, tento čerpaný úvěr způsobem uvedeným ve Smlouvě ve formě 120 pravidelných měsíčních anuitních splátek včetně případně sjednaného pojištění ve výši , částka, . Před uzavřením smlouvy o úvěru Banka provedla ověření úvěruschopnosti žalované, kontrolovala aktuální dluhy žalované interní i externí, negativní záznamy, neplatné doklady, informace z externích úvěrových registrů. Za pomoci automatizovaného modelu vytvořila skóring žalované. O finanční situaci žalované získala Banka informace z údajů na běžném účtu s tím, že příjmy žalované činily průměrně , částka, . Na základě těchto údajů Banka dospěla k závěru, že žalovaná je schopna hradit úvěr v poskytnuté výši. Žalovaná byla dle Smlouvy povinna splácet úvěr řádně a včas a splnit všechny závazky plynoucí ze Smlouvy. Žalovaná však porušila své závazky ze Smlouvy tím, že se opakovaně dostala do prodlení. Banka proto využila svého práva a prohlásila již vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné ke dni , datum, . Dlužná částka nebyla ze strany žalované v plné výši , částka, uhrazena. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení celkem , částka, bez kompletního příslušenství. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, splatného ke dni , datum, , úroku z prodlení ve výši , částka, splatného ke dni , datum, a dále jdoucího příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. Na úhradu svých závazků ze smlouvy žalovaná zaplatila , částka, . Na žalobkyni byla žalovaná pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

2. Dne , datum, uzavřely společnost , právnická osoba, . jako banka a žalovaná jako klient smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě žalobkyně pro žalovanou zřídila a dále vedla běžný účet číslo , č. účtu, a smluvní strany se dále dohodly na tom, že žalovaná bude moci využívat služby přímého bankovnictví za pomoci elektronického klíče, na jehož v podobě se smluvní strany shodly. Dne , datum, učinila žalovaná prostřednictvím služeb elektronického bankovnictví bance návrh na uzavření smlouvy o úvěru v celkové výši , částka, s tím, že úvěr byl poskytnut za účelem úhrady dluhu z úvěru, který banka již dříve poskytla dne , datum, , a to ve výši, která je potřebná pro to, aby byla pohledávka banky z původního úvěru splněna. Část úvěru ve výši odpovídající rozdílu mezi sjednanou celkovou výši úvěru a části úvěru účelově vázanou dle předchozí věty, je poskytována bez určení úvěru. Žalovaná navrhovala že bude úvěr splácet formou 120 anuitních splátek ve výši , částka, . Dne , datum, společnost , právnická osoba, . akceptovala tento návrh žalované s tím, že žalované poskytne úvěr ve výši , částka, , který bude splácen jednou úrokovou a 120 anuitními splátkami, přičemž výše měsíční anuitní splátky bude činit 9 734,92 koruny. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb, návrhu smlouvy o úvěru a akceptace návrhu smlouvy o úvěru.

3. Při poskytnutí úvěru Banka vycházela z toho, že průměrné příjmy žalované na jejím běžném účtu činí , částka, . V registru BRKI banka zjistila, že žalovaná má příliš krátkou historii a vysoký podíl celkově zbývající částky k celkově financované částce. Měla 9 evidovaných splátkových produktů, z nichž 3 byly ukončeny, 2 odvolány, 1 ukončen předčasně a 2 existují. Byla evidována jako dlužník splátkové operace se sumou zbývajících splátek , částka, s výší měsíční splátky , částka, , dále jako dlužník úvěrového rámce ve výši , částka, se zbývající sumou splátek , částka, . Ta skutečnost je má soud za prokázané z protokolu o ověření úvěry schopnosti a výstupu v blacklistu žalované.

4. Z výpisu z běžného účtu žalované za , Anonymizováno, má soud za prokázáno, že je v něm patrný výdaj v podobě splátky úvěrů ve výši , částka, a úhrady společnosti , Anonymizováno, ve výši , částka, . Počáteční stav účtu činil , částka, , celkové příjmy v tomto měsíci činily , částka, a celkové výdaje , částka, . Z tohoto výpisu z účtu žalované není kromě výše uvedené splátky úvěru a platby pro společnost , Anonymizováno, patrná výše základních výdajů žalované, neboť většina plateb je realizována formou plateb kartou.

5. Dne , datum, byla mezi Bankou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také žalovaná pohledávka, jak má soud za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek.

6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru. Tato smlouva je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností předchůdce žalobkyně jako poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Teprve poté, kdy by Banka při vynaložení takové odborné péče měla za to, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. V žalobě popsaný a v řízení prokázaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. Z provedeného dokazování plyne, že Banka měla k dispozici výši příjmu žalované za poslední měsíc před poskytnutím úvěru. Z výpisu z účtu žalované za tento jediný měsíc, není patrna výše alespoň základních životních výdajů žalované např. na bydlení, případné výživné a podobně. Lze označit pouze jeden výdaj na splátku úvěru a jeden na poplatky za , Anonymizováno, , nic jiného není o nutných výdajích žalované zřejmé. Zejména v otázce výdajové je proto nutno dospět k závěru, že Banka nedostála své povinnosti vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Využití automatizovaného modelu, aniž by bylo možno zjistit s jakými vstupními údaji tento model konkrétně pracoval, nelze považovat za vynaložení odborné péče. O tomto důkazním nedostatku byla žalobkyně poučena podle § 1018a odst. 3 o. s. ř., avšak ani přes toto poučení žádné další důkazy nedoplnila. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že Banka před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalované a smlouva o úvěru je z tohoto důvodu neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaná vyčerpala úvěr v celkové výši , částka, a na úhradu svých závazků zaplatila celkem , částka, . Rozdíl těchto dvou částek ve výši , částka, představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalované, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaná ničeho netvrdila o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalované dlužnou částku uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.

7. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky plynou ze smlouvy, která je hodnocen jako neplatná.

8. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal soud žalovanou, aby žalobkyni zaplatila 28 % nákladů řízení, které žalobkyně v souvislosti s tímto řízením účelně vynaložila. Při vyčíslení procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně soud vycházel z jistiny spolu s kapitalizovaným příslušenstvím, tj. žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem a úrokem z prodlení a dále jdoucím úrokem a úrokem z prodlení. Výše žalované částky a příslušenstvím byla ke dni vyhlášení rozsudku kapitalizována celkem částkou , částka, . Žalobě bylo vyhověno co do částky , částka, , tedy žalobkyně byla úspěšná co do 64 % uplatněného nároku. Má proto právo na zaplacení 28 % nákladů řízení. Ty žalobkyně účelně vynaložila částkou , částka, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , čtyř úkonů právní služby po , částka, , čtyř režijních paušálů po , částka, a 21 % DPH ve výši , částka, . Žalobkyni nebyl přiznán úkon za písemné doplnění žaloby na základě výzvy soudu, neboť v něm obsažená tvrzení měla být součástí perfektní žaloby. Z celkové částky nákladů řízení má žalobkyně právo na zaplacení 28 %, tj. , částka, .