108 C 27/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 61 772 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří měsíců od právní moci rozsudku.

II. Co do částky částka spolu s: - zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, - úrokem ve výši 66,55 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, - úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení celkem částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázala poskytnutý úvěr vrátit za podmínek stanovených smlouvou o úvěru. Schopnost žalovaného úvěr řádně splácet zkoumala žalobkyně na základě údajů získaných od žalovaného a uvedených v kartě hodnocení klienta, a z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti (Anonymizováno a Anonymizováno). Žalovaný nezaplatil žalobkyni na úhradu svých smluvních závazků ničeho. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně svým jednostranným úkonem zesplatnila zbývající část dluhu, avšak ani poté žalovaný svůj dluh nezaplatil. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny, smluvních pokut, nákladů na vymáhání a příslušenství v podobě smluvního úroku a úroku z prodlení.

2. Dne datum byla mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako úvěrovaným uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit formou 48 měsíčních splátek po částka a zaplatit tak žalobkyni celkem částka. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru a dokladů o umístění dokumentů do klientské zóny. Lustrací žalovaného v systému Anonymizováno žalobkyně zjistila, že žalovaný má či měl 3 žádosti o úvěr a není u něj evidován žádný dluh. V systému Anonymizováno nebyly u žalovaného ke dni datum zjištěny žádné dlužné částky. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z výpisu z obou systémů. Ze souboru značeného jako Anonymizováno má soud za prokázáno, že žalobkyně měla informace o pohybu na účtu žalovaného za poslední 4 měsíce před poskytnutím úvěru. V únoru 2025 zaplatil žalovaný z tohoto účtu částku částka s poznámkou, že se jedná o nájem. V každém z měsíců mu přišla na účet mzda v průměrné výši částka. V břenu 2025 zaplatil částku částka označenou jako výživné, platil poplatky Anonymizováno ve výši částka, penzijní připojištění ve výši částka, úhrady ve prospěch Anonymizováno ve výši od částka do částka. Drtivá většina debetních položek v seznamu operací byla realizována jako sázky a hazard. Dne datum žalobkyně poukázala na bankovní účet žalovaného částku částka, jak má soud za prokázáno z dokladu o vyplacení úvěru a souboru Anonymizováno.

3. Kromě výše uvedených listin soud dále provedl důkaz formulářem pro standardní informace, zesplatněním úvěru, předžalobní výzvou, podacím archem, kartou klienta, fotografií občanského průkazu žalovaného, z nichž s ohledem na níže uvedený právní závěr neučinil žádná relevantní skutková zjištění.

4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku částka a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit během 48 měsíců formou sjednaných splátek. Tato smlouva je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností žalobkyně jako poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Teprve poté, kdy by při vynaložení takové odborné péče měla za to, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. V řízení prokázaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. Žalobkyně měla sice zjištěny údaje o příjmu žalovaného a částečně také o jeho výdajích na tzv. nutné životní výdaje (bydlení, energie), avšak zcela pominula skutečnost, že drtivá většina finančních prostředků došlých na bankovní účet žalovaného sloužila k zaplacení jeho hazardních sázek, což podstatně zvyšuje rizikovost žalovaného jako vydlužitele. Přes tento zřejmý rizikový fakt žalobkyně žalovanému úvěr poskytla, což neodpovídá přístupu zodpovědného úvěrujícího. Přes poskytnuté poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování o tvrzeném vynaložení odborné péče, žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporovala (neboť byla po celou dobu řízení nečinná), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a smlouva o úvěru uzavřená je z tohoto důvodu neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaný vyčerpal částku částka a tato částka představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno vycházet (také s ohledem na výši přiznané částky) ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného dlužnou částku uhradit do tří měsíců od právní moci rozsudku.

5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, jež byla v řízení procesně úspěšná co do 63 %, 36 % účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve sporu soud kapitalizoval nároky žalobkyně uplatněné do dne rozhodnutí soudu a porovnal je s částkou která byla žalobkyni přiznána, včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí. Žalobkyně účelně vynaložila náklady řízení na zaplacený soudní poplatek ve výši částka, čtyři úkony právní služby po částka, čtyři režijní paušály po částka, náhradu za ztrátu času cestou k procesnímu soudu na trase adresa a zpět v rozsahu 2 započatých půlhodin po částka, jízdné osobním automobilem k procesnímu soudu na téže trase ve výši částka a 21 % DPH ve výši částka, celkem tedy částka. Z této částky má žalobkyně právo na zaplacení 36 %, tj. částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.