108 C 278/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 111 277,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky , částka, spolu s:- úrokem z prodlení v zákonné výši z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- úrokem ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a úrokem z prodlení v zákonné výši z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem z prodlení v zákonné výši z částky , částka, od , datum, do , datum, a úrokem z prodlení v zákonné výši z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále také jen „, jméno FO, “) byla dne , datum, uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. , hodnota, pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru , Anonymizováno, k tomuto běžnému účtu. V Dispozicích ke smlouvě o bankovních službách se žalovaný zavázal, že bude mít na běžném účtu kreditní zůstatek, a to alespoň jednou za každých , Anonymizováno, dnů čerpání , Anonymizováno, a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající , Anonymizováno, % poskytnutého úvěrového limitu a nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný porušil své závazky plynoucí ze smlouvy o , Anonymizováno, , překročil povolený úvěrový limit a , jméno FO, žalovanému zrušila poskytování kontokorentního úvěru , Anonymizováno, . Nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši , částka, , jméno FO, ke dni , datum, převedla na nově otevřený úvěrový účet a umožnila žalovanému jeho splácení ve splátkách. Byl dále povinen hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle sazebníku , jméno FO, . Dlužnou částku žalovaný řádně nesplácel, a proto , jméno FO, využila svého práva a ke dni , datum, zesplatnila zbývající dlužnou částku ve výši , částka, a vyzvala žalovaného k jejímu zaplacení. Za celou dobu trvání kontokorentu žalovaný zaplatil částku , částka, a vyčerpal částku , částka, . Po zrušení poskytování kontokorentního úvěru se žalovaný opět dostal na běžném účtu do nepovoleného záporného zůstatku ve výši , částka, . Dne , datum, pak byla mezi , jméno FO, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet , Anonymizováno, , na jejímž základě , jméno FO, poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se jej zavázal , jméno FO, splácet formou sjednaných měsíčních splátek. Ani tento svůj smluvní závazek však žalovaný nedodržel, splátky řádně neplnil a , jméno FO, z tohoto důvodu využila také v tomto případě svého práva a zesplatnila ke dni , datum, zůstatek úvěru. Před uzavřením smluv , jméno FO, vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Vycházela přitom z příjmu, který žalovaný deklaroval a jeho výdaje odhadla na základě historických dat z ČSÚ. V souladu se smluvními ujednáními vzniklo , jméno FO, také právo žádat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši , Anonymizováno, % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužná částka včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty činí v tomto případě , částka, . Výše uvedené pohledávky byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupeny žalobkyni. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně se domáhá také úroku z prodlení v zákonné výši.

2. Dne , datum, uzavřeli , jméno FO, a žalovaný smlouvu o bankovních službách a produktech, v rámci které, se , jméno FO, zavázal pro žalovaného zřídit a vést běžný účet a poskytla mu kontokorentní úvěr povolením debetního zůstatku do výše povoleného limitu. Konkrétní sjednané parametry obsahují Dispozice, které jsou součástí smlouvy. Dispozicemi je určen běžný účet žalovaného číslem , č. účtu, . Výše povoleného limitu debetního zůstatku není v dispozicích upravena. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o bankovních produktech a službách a dispozic k této smlouvě. Dne , datum, žalovaný požádal , jméno FO, o úvěr ve výši , částka, , v žádosti uvedl, že dosahuje příjmu ve výši , částka, , který je jediným zdrojem příjmu, avšak celkový čistý měsíční příjem domácnosti je vyčíslen částkou , částka, . Nezbytné měsíční náklady uvedl v nulové výši. Dne , datum, byla mezi , jméno FO, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě , jméno FO, poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal jej splácet ve smlouvě stanoveným způsobem, jak má soud ze smlouvy o úvěru za prokázáno. Téhož dne žalovaný požádal o povolení debetního zůstatku , Anonymizováno, ve výši , částka, . V žádosti uvedl výši svého čistého měsíčního příjmu , částka, s tím, že se jedná o jediný příjem, avšak zároveň uvedl celkové čisté příjmy domácnosti , částka, . Nezbytné měsíční náklady jsou uvedeny v nulové výši. Dne , datum, je datováno také zvláštní ujednání , jméno FO, a žalovaného ke kontokorentnímu úvěru , Anonymizováno, s tím, že smluvní ujednání o konkrétních parametrech kontokorentního úvěru jsou obsaženy v Dispozicích. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o úvěru, žádosti o povolení debetního zůstatku a žádosti o úvěr a zvláštního ujednání ke kontokorentnímu úvěru. Z platební historie úvěru v poskytnuté výši , částka, má soud za prokázáno, že dne , datum, byl , jméno FO, žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, a za dobu od poskytnutí úvěru do , datum, zaplatil žalovaný na úhradu svých závazků plynoucích z této smlouvy celkem částku , částka, . Z tabulek vyhotovených , jméno FO, má soud za prokázáno, že pro účely povolení debetního limitu ve výši , částka, a pro účely poskytnutí úvěru v žádané výši , částka, a poskytnuté výši , částka, , jméno FO, kalkulovala příjem žalovaného , částka, měsíčně, údaj o tom, že je , Anonymizováno, a žije v , Anonymizováno, , čistý příjem domácnosti, v níž žalovaný žil částkou , částka, . Dne , datum, vyhotovil zástupce žalobkyně předžalobní výzvu, kterou žalovaného vyzval k zaplacení částky v celkové výši , částka, plynoucí ze smlouvy o kontokorentním úvěru, smlouvy o úvěru ve výši , částka, a dále představující nepovolený debetní zůstatek. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, doporučenou poštovní zásilkou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z předžalobní výzvy a podacího lístku.

3. Provedeným dokazováním má soud za prokázáno, že mezi , jméno FO, a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu podle § 2662 a následujících občanského zákoníku a dále smlouva o úvěru ve výši , částka, podle § 2395 občanského zákoníku. Soud naopak nemá za prokázáno, že mezi , jméno FO, a žalovaným došlo ke sjednání konkrétních smluvních podmínek o kontokorentním úvěru, neboť žalobkyně neprokázala existenci konkrétních ujednání o právech a povinnostech plynoucích z takové smlouvy, zejména konkrétní ujednání o výši povoleného debetního zůstatku. Dále soud nemá za dostatečně tvrzenu ani prokázánu existenci nepovoleného debetního zůstatku, který měl snad vzniknout poté, kdy , jméno FO, zrušila žalovanému možnost čerpání debetního úvěru. Smlouva o úvěru ve výši , částka, je smlouvou spotřebitelskou podle § 1810 občanského zákoníku a bylo proto povinností , jméno FO, před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Stejnou povinnost měla , jméno FO, před tvrzeným uzavřením smlouvy o kontokorentním úvěru. V souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni tvrzeného uzavření smluv o úvěru měl poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V tomto řízení žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce vynaložil odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením tvrzených smluv o úvěru. , jméno FO, pouze vycházel a z deklarovaných příjmů a výdaje žalovaného odhadla na základě statistických dat, nejde o vynaložení odborné péče. Tímto způsobem nemohla , jméno FO, získat žádnou reálnou představu o příjmových a výdajových poměrech žalovaného, o výši jeho nutných životních nákladů. O těchto nedostatcích v oblasti skutkových tvrzení a důkazů k jejich prokázání byl žalobkyně soudem u jednání poučena a byla jí poskytnuta lhůta k doplnění skutkových tvrzení a důkazů. Avšak ani v takto poskytnuté lhůtě žalobkyně potřebná skutková tvrzení a důkazy k jejich prokázání nedoplnila. Soud proto nemá za prokázáno, že mezi , jméno FO, a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru s vymezením konkrétních smluvních práv a povinností, nemá za prokázáno, že žalovanému vznikl na běžném účtu nepovolený debetní zůstatek v tvrzené výši a nemá za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ve výši , částka, vynaložil odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. V důsledku nesplnění zákonné povinnosti poskytovatele úvěru vynaložit odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je nutno považovat smlouvu o úvěru ve výši , částka, uzavřenou mezi , jméno FO, a žalovaným za neplatnou podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a to neplatnou absolutně.

4. Z absence smluvního ujednání se soud zabýval otázkou, zda lze nároku žalobkyně alespoň částečně vyhovět z jiného právního důvodu. Dospěl přitom l závěru, že přijetí částky , částka, žalovaným je za této situace nutno považovat za jeho bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, které je žalovaný povinen vrátit. Žalovaný však žalobkyni, resp. , jméno FO, již před podáním žaloby zaplatil částku , částka, . Toto plnění je třeba započítat oproti nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl pouze co do částky , částka, představujíc přetrvávající bezdůvodné obohacení žalovaného po zaplacení částky , částka, . Se zaplacením této částky je žalovaný v prodlení a je povinen podle §§ 1968 a 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši plynoucí od , datum, , tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění obsažené v předžalobní výzvě žalobkyně.

5. Aktivní legitimace žalobkyně je dána v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku, neboť na ni byly pohledávky, které jsou předmětem této žaloby, postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek.

6. Ve vztahu k nárokům plynoucím z tvrzené smlouvy o kontokorentním úvěru a nepovoleném debetním zůstatku na běžném účtu soud dodává, že existence konkrétních ujednání mezi , jméno FO, a žalovaným ve vztahu ke kontokorentnímu úvěru nebyla prokázána. Nebyla tudíž prokázána existence takové smlouvy. Bylo na žalobkyni, aby v řízení tvrdila a prokázala případnou výši bezdůvodného obohacení plynoucího z tvrzené smlouvy o kontokorentním úvěru, avšak tuto povinnost žalobkyně nesplnila. Její skutková tvrzení obsažená v žalobě a v jejím doplnění jsou v přímém rozporu a důkazní návrhy neučinila žádné. Stejně tak ve vztahu k tvrzenému debetnímu zůstatku na běžném účtu žalobkyně přes poučení ze strany soudu nic dalšího netvrdila ani neprokázala. Z těchto důvodů nemohlo být těmto jejím nárokům vyhověno.

7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.