108 C 299/2019

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavík ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa o 60 930 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 60 930 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 11. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se dne 12. 9. 2019 podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit částku 60 930 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 11. 6. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že je vlastník a provozovatel vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód] (dále také jen„ auto“ či„ vozidlo“). Jde o druhé vozidlo v rodině s malým nájezdem. V září 2017 u žalovaného provedl na vozidle servisní prohlídku a vyměnil některé díly dle faktury [číslo] ze dne 12. 9. 2017 vystavené na f. [příjmení] [příjmení]. Žalobce si při převzetí auta od žalovaného dne 12. 9. 2017 domluvil další výměnu rozvodů a opravy motoru. Dne 8. 11. 2017 žalovaný dle domluvy přijal vozidlo k opravě a ručně vypsal fakturu za opravu hlavy válců, instalaci rozvodové sady, výměnu vodní pumpy a užití drobného materiálu, vše v hodnotě 19 593 Kč Částku žalobce řádně zaplatil. Vozidlo nebylo od 8. 11. 2017 do 4. 1. 2019 servisováno. Dne 3. 1. 2019 vozidlo signalizovalo mazání motoru, nízkou hladinu oleje. Dříve signalizovat nemohlo, protože málo jezdilo. Téhož dne žalobce přistavil vozidlo do místa podnikání žalovaného a téhož dne tento do vozidla nalil olej v množství 2,5 litru. Dne 4. 1. 2019, kdy vozidlo od opravy dne 8. 11. 2017 ujelo asi 3 000 km, se přetrhl rozvodový řetěz a došlo k poškození motoru. Žalobce nechal vozidlo odtáhnout do místa podnikání žalovaného 7. 1. 2019. Žalovaný potvrdil přetržení rozvodového řetězu a poškození motoru. Žalobce proto požadoval záruční opravu motoru. Požadavek na záruční opravu žalovaný písemně odmítl s tím, že závadu si žalobce způsobil sám roztahováním při vybitém akumulátoru. Žalobce tuto argumentaci odmítl. Nechal vypracovat znalecký posudek [číslo] dne 27. 2. 2019 [jméno] [příjmení], který pořídil fotodokumentaci a za příčinu poškození vozidla označil předchozí neodbornou opravu, kdy kousky těsnícího tmele ucpaly mazací kanálky v motoru a došlo k přidření rozvodového mechanismu, přičemž provozovatel vozidla takové poškození sám způsobit nemohl. Žalobce předal vozidlo k opravě do servisu [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], IČO [číslo], sídlem [adresa]. Oprava žalobce stála 58 030 Kč. Za posudek žalobce zaplatil 2 900 Kč. Žalovanou částku tvoří jen částka opravy 58 030 Kč a částka za znalecký posudek 2 900 Kč. Žalovaný je dle žalobce v prodlení s úhradou dluhu od 11. 6. 2019.

2. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Na svou obranu tvrdil, že vadná oprava motoru by se musela projevit po ujetí několika desítek kilometrů bezprostředně po opravě, nikoliv až po více jak roce provozu. Dále, že žalobce s nepojízdným vozidlem musel manipulovat, protože bez odborného posouzení věděl, že se roztrhl rozvodový řetěz. Dále, že zanedbal základní podmínky provozu svého vozidla, kdy krátce před poruchou v motoru chyběly dva litry motorového oleje a byl zjištěn zkrat jednoho článku baterie, což mohlo vést k startování roztláčením, tedy způsobem zásadně ohrožujícím životnost motoru. Posledním důvodem pro zamítnutí žalovaného nároku je skutečnost, že žalobce neumožnil žalovanému určení příčiny vady a tím odpovědnosti za ni, protože vozidlo neponechal v servisu žalovaného.

3. Žalobce v replice doplnil svá tvrzení, že žalovaný přijal jeho vozidlo k opravě dne 8. 11. 2017, aniž by řádně vyplnil přijímací protokol, v tomto pak absentuje skutečný stav tachometru k uvedenému dni. Akumulátor byl žalobcem zakoupen dne 5. 9. 2018, s ohledem na výtky žalovaného provedl žalobce jeho reklamaci, kdy bylo zjištěno, že autobaterie je zcela v pořádku, což stvrzuje skutečnost, že žalovaný nechal autobaterii ve vozidle žalobce v lednu 2019 zcela vybít, ať už úmyslně nebo nevědomě při ponechání rozsvícených světel nebo něčeho obdobného. Dne 8. 1. 2019 se žalobce dostavil do provozovny žalovaného s tím, že žádal vyřízení reklamace. Žalovaný trval na tom, že vozidlo musí u něj zůstat, a že si pozve svého znalce, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalce z oboru dřevozpracování a z oboru ekonomika odvětví ceny a odhady specializace movitostí, předmětný znalec tedy neměl odbornou kvalifikaci potřebnou k zjištění vady na vozidle, žalobce proto ztratil k žalovanému důvěru, bál se, že žalovaný odstraní příčiny vzniklé poruchy, proto nechal vozidlo dne 9. 1. 2019 odtáhnout do jiného servisu. Žalobce si nikdy nemyslel, že by motor byl poškozen v jiné souvislosti, než právě s opravou ze strany žalovaného provedenou v listopadu 2017.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno], sídlo [ulice a číslo], [obec], byla zapsána [datum], [IČO] (dále jen„ [příjmení] [příjmení]“) obor opravy silničních vozidel, jednatel je od [datum] jediný a to [celé jméno žalovaného], [datum narození], ten je také jediným společníkem. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný je s [IČO] od [datum] veden jako podnikající fyzická osoba v oboru opravy silničních vozidel od [datum], oprávnění má platnost na dobu neurčitou, žalovaný má stejné sídlo jako [právnická osoba]. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena dne 12. 9. 2017 [právnická osoba] k zakázce [číslo] na vozidlo [anonymizováno], VIN vozidla nebylo uvedeno, výčet prací obsahoval servisní prohlídku a kontrolu brzd, byl vyměněn olej v množství 3,3 l, dále filtry, brzdové kotouče a desky, cena činila 13 485 Kč se splatností ke dni 12. 9. 2017 v hotovosti, zákazníkem byl žalobce, stav kilometrů v této listině uveden nebyl. Z faktury vystavené dne 8. 11. 2017 soud zjistil, že ve verzi předložené žalobcem není číslo faktury viditelné, ve verzi žalovaného je uvedeno [číslo] ve zbytku byly obě listiny obsahově i pohledově totožné, šlo o vozidlo [registrační značka] (tj. jiné číslo, než ve faktuře předchozí, k tomu však žalobce výslovně uvedl, že se jedná jen o písařskou chybu, nikoliv jiné vozidlo – viz protokol z jednání 12. 10. 2021), VIN vozidla nebylo uvedeno, stav kilometrů také ne, dodavatelem fakturovaného díla byla označen žalovaný jako fyzická podnikající osoba pod [IČO], fakturováno bylo dílo„ oprava hlavy válců“,„ rozvodová sada“,„ vodní pumpa“,„ sada šroubů hlavy válců“,„ drážkový řemen“,„ těsnění hlavy válců“,„ těsnění víka ventilů“,„ těsnění výfukového potrubí“,„ těsnění sacího potrubí“, gufero klikové hřídele“ a„ tmel na motory“, to vše za cenu 19 593 Kč. Listina neobsahovala dohodu o poskytnutí záruky ani jiné ujednání stran případných vad díla. Z listiny o přijetí zakázky ze dne 7. 1. 2019 soud zjistil, že ve verzi předložené žalobcem obsahovala datum přijetí 7. 1. 2019, zakázku přijala [právnická osoba], šlo zakázku [číslo] k vozidlu [registrační značka], uvedeného VIN, s výkonem [anonymizováno], 80 Kw a datem prodeje ([datum]), u stavu tachometru bylo uvedeno„ 0“, popis zakázky zněl„ nepojízdné vozidlo, diagnostika – zjištění závady popř. oprava“, listinu podepsal přes firemní razítko technik, jde o nečitelné jméno. Ve verzi od žalovaného je dole uveden i podpis odběratele, který odpovídá příjmení žalobce, dále pod podpisy je připsáno ručně„ 11. 9. 2017 – 94 025 km, servisní prohlídka + brzdové kotouče apod. …“, v levém horním rohu faktury je přidělán lístek o testu akumulátoru ze dne 7. 1. 2019 s výsledkem„ 9,41 V, zkrat článku, vyměnit“, uprostřed zakázkového listu je dopsán rukou údaj„ 106 143 km“, ve zbytku se obsah i podoba listiny kryjí s verzí od žalobce. Z reklamačního protokolu soud zjistil, že listina je datovaná dnem 9. 1. 2019, podepsaná je jen žalovaným jako fyzickou podnikající osobou, v protokolu je uvedeno, že 11. 9. 2017 byla zjištěna nízká komprese motoru, žalobce slíbil se dostavit někdy na opravu, tachometr ukazoval 94 025 km, dne 9. 11. 2017 žalovaný na vozidle žalobce opravil netěsnosti ventilů hlavy motoru, vyměnil rozvodové soukolí, řetěz a napínací ústrojí včetně příslušenství a provozní kapaliny, dne 3. 1. 2019 dolil žalovaný na přání žalobce olej do motoru a to 2 litry s celkového objemu 3,3 l, až při dolití dvou litrů se na měrce ukázal stav hladiny oleje, dne 4. 1. 2019 volal žalobce, že mu praskl rozvodový řetěz, vozidlo bylo 7. 1. 2019 dotaženo do servisu se stavem tachometru 106 143 km. Žalobce trval na reklamaci, forma odstranění vady výslovně v protokolu uvedena nebyla. Žalovaný výslovně odmítl„ uznání pochybení při opravě“ a vyjádřil názor, že porucha vznikla nízkým napětím akumulátoru, k roztržení řetězu mohlo dojít roztažením vozidla. Žalobce nesouhlasil s demontáží motoru v servisu žalovaného za dohledu soudního znalce z oboru autoopravárenství, jméno znalce v listině nebylo uvedeno. Z faktury vystavené dne 5. 9. 2018 soud zjistil, že žalobce koupil dne 5. 9. 2019 autobaterii 12V 44 Ah Red Power 360A u [příjmení] [příjmení] v [obec] za 1 169 Kč. Z protokolu o posouzení baterie soud zjistil, že stejná firma dne 22. 3. 2019 zamítla reklamaci baterie, tato jí byla dne 19. 3. 2019 předána s reklamací stavu, byl zjištěn její zcela vybitý stav a neměřitelnost elektrolytu, po nabití měla předepsané hodnoty, posuzující [právnická osoba], [anonymizováno] s [anonymizováno], [IČO] učinil závěr o absenci výrobní vady s nutností zjištění příčiny vybití. Z faktury vystavené dne 14. 3. 2019 [právnická osoba], IČO [číslo], sídlem [adresa], soud zjistil, že označená společnost jako dodavatel provedla pro žalobce jako odběratele dodávku spočívající ve výměně rozvodové sady, olejového čerpadla, těsnění a dolití litru oleje u vozidla žalobce za cenu 58 030 Kč. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 28. 2. 2019 soud zjistil, že žalobce zaplatil [jméno] [příjmení] jako znalci z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, částku 2 900 Kč za posudek vozidla [anonymizováno] [registrační značka]. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 27. 2. 2019 soud zjistil, že byl vypracován [jméno] [příjmení], znalcem. [obec] znalecké činnosti v listině uveden nebyl, listina v původně soudu předložené kopii neobsahovala znaleckou doložku, na žádné ze stran nebyl otisk kulatého razítka znalce a jednotlivé listy posudku nebyly znalcem neoddělitelně spojeny. Posudek obsahující doložku, kulaté razítko na konci textové části posudku a neoddělitelné spojení jednotlivých listů opatřené také kulatým razítkem znalce byl soudu předložen žalobcem až u prvního jednání. [jméno] [příjmení] je soudní znalec v oboru ekonomika, strojírenství, odvětví ceny a odhady motorových vozidel a autoopravárenství. Zadavatelem byl žalobce, požadoval posouzení technického stavu motoru vozidla [anonymizováno] a stanovení příčiny poškození motoru, k zadání došlo dne 1. 2. 2019 s termínem vypracování posudku do 10. 3. 2019. Znalec uvedl, že první registrace vozidla byla ke dni 1. 9. 2011, ke dni prohlídky vozidla dne 5. 2. 2019 ukazoval tachometr hodnotu ujeté vzdálenosti 104 950 km. Znalec po prohlídce vozidla učinil závěr, že příčinou poškození motoru byla jeho předchozí neodborná oprava, uvolnily se kousky těsnícího tmele a ucpaly mazací kanálky v motoru, tím došlo k přidření části rozvodového mechanismu. Při běžném použití k takovému poškození dojít nemohlo, zejména když v motoru byl dostatek oleje a chladicí kapaliny. Posudek obsahoval textovou část a následující část fotografickou. Celkem 18 fotografií má zachycovat motorové části vozidla [anonymizováno] [registrační značka], jak je zobrazeno na první fotografii. Ostatní fotografie nezachycují žádné identifikační údaje focených objektů. Druhá až jedenáctá fotografie zachycují různé motorové části viditelně zanesené červeným tmelem, případně pilinami z přidřených částí motoru. Dvanáctá až osmnáctá fotografie zachycují roztržený rozvodový řemen, poškozené zdvihátka ventilu, poškozenou vačkovou hřídel a poškození olejového čerpadla. Žalobce výslovně tvrdil, že se jedná o jeho vozidlo znalcem zachycené v době, kdy jej odvezl od žalovaného, a před předáním vozidla k opravě [právnická osoba], IČO [číslo]. Žalovaný tvrdil, že na fotografiích je zachycen jiný motor, než motor ve vozidle žalobce. Z návrhu na mimosoudní vyrovnání ze dne 23. 4. 2019 soud zjistil, že podepsaný žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 76 300 Kč do 15. 5. 2019. Zmiňoval záruční reklamaci poslední opravy provedené u servisu [příjmení] [příjmení] ze dne 8. 11. 2017, záruka na opravu byla majitelem odmítnuta, proto vozidlo z jeho servisu odvezl, nechal rozebrat znalcem a následně opravit v jiném servisu za cenu 58 030 Kč. Zbytek částky byl za odtah 1 000 Kč, posudek 2 900 Kč a zapůjčení náhradního vozidla od 9. 1. 2019 do 14. 3. 2019 za 14 700 Kč. Z výzvy ze dne 25. 4. 2019 soud zjistil, že žalobce konstatoval opakované nezastihnutí žalovaného, přičemž žalobce jej chce seznámit se závěry ze znaleckého posudku. Z výzvy není zřejmé, zda šlo o dopis či elektronickou komunikaci, není podepsán a nebyl doložen doklad o doručení. Z dopisu ze dne 6. 5. 2019 adresovaného žalobci soud zjistil, že žalovaný nárok z dopisu žalobce ze dne 23. 4. 2019 výslovně odmítl z důvodů, že vada by se projevila bezprostředně po opravě a ne až po více než roce provozu, vozidlo nebylo k reklamaci přistaveno bezprostředně po poruše, ale až po zjištění roztržení rozvodového řetězu, což předpokládalo manipulaci s autem, den před poruchou byl dolit olej a zjištěno vybití článku baterie a žalobce zmařil zjištění příčiny poruchy odtažením vozidla ze sídla žalovaného. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 6. 2019 soud zjistil, že žalobce skrze svou zástupkyni požadoval po žalovaném zaplatit částku 76 300 Kč do jednoho týdne od doručení (které soudu nebylo doloženo). Ve výzvě bylo mimo jiné napsáno, že žalobce požadoval záruční opravu poškození motoru dne 4. 1. 2019 po jeho opravě ze dne 8. 11. 2017, žalovaný tuto podmínil rozebráním motoru za přítomnosti znalce a následně sdělil, že záruční opravu odmítá s tím, že žalobce si závadu způsobil sám roztahováním vozidla při vybitém akumulátoru. Žalobce však jednoznačně vinu za poškození motoru spatřoval na straně žalovaného a proto žádal náhradu výdajů, které mu vznikly s jeho opravou a znaleckým posouzením. Z dopisu žalovaného žalobci ze dne 14. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný nárok žalobce odmítl, zdůraznil, že odpovědnost za vadu motoru neodmítl, ale aby zjistil příčinu poruchy, trval na rozebrání motoru, žalobce však toto řešení odmítl a vozidlo odvezl z dosahu žalovaného. Z devíti samostatných barevných fotografií předložených soudu žalovaným soud zjistil, že zobrazují stav tachometru 106 143 km, dále zobrazují štítky o výměně náplně klimatizace a oleje, u oleje k výměně došlo 12. 9. 2017 při nájezdu 94 025 km a k další výměně mělo dojít při 109 025 nebo 12. 9. 2018, štítek výměny brzdové kapaliny ze dne 12. 9. 2017 a štítek výměny rozvodů ze dne 8. 11. 2017, dále zachycují akumulátor a pohled do motorové části včetně odkryté hlavy válců. Ze zobrazeného je zřejmé, že stav rozvodového řemene je možno zjistit jen po demontáži ventilového víka. Těsnící červený tmel je na zobrazených částech motoru viditelný jen minimálně a to na straně soukolí pro rozvodový řetěz při demontovaném ventilovém víku. Ani fotografie žalovaného neobsahují identifikační údaje o zachyceném motoru, z vyjádření svědků bylo zjištěno, že jde o [anonymizováno] vozidlo s neoriginálním akumulátorem a zobrazené štítky jsou ty, které servis žalovaného při své praxi používá. Žalovaný tvrdil, že na fotografiích je zachycen motor vozidla žalobce ke dni 7. či 8. 1. 2019, kdy vozidlo bylo přivezeno do servisu. Žalobce pravost či pravdivost fotografiemi zachyceného obsahu výslovně nezpochybnil a neučinil ani sporné tvrzení žalovaného o době jejich pořízení.

5. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný je jejím manželem a ona ve firmě od roku 2008 pracuje jako administrativní pracovnice. Jako taková věděla, že některé zakázky se přebírají na [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], některé na fyzickou osobu žalovaného, souvisí to s placením DPH. Veškeré písemnosti vyhotovené se zakázkou jsou vyhotovovány dvojmo, jednu verzi má zákazník, druhou servis. K projednávané věci věděla, že žalobce se asi před 4 lety spolu s třemi lidmi dostavil k nim do servisu s tím, že reklamuje závadu na svém autě, nechtěl ani tak opravu, jako peníze s tím, že ví, že poškození auta zavinil jejich servis. Oni chtěli zjistit příčinu poruchy prostřednictvím znalce s tím, že se až potom o věci rozhodne, žalobce toto odmítal, nesouhlasil ani s přizváním svého znalce a auto u v servise žalovaného nenechal. U věci byla přítomna na zavolání svého manžela, tj. žalovaného, aby byla přítomna situaci, kdy žalobce v doprovodu ženy a dvou dalších lidí v montérkách nárokoval opravu svého auta. Tato situace trvala několik hodin, kromě ní, žalovaného a přijímacího technika [příjmení] z jejich strany tam nikdo další přítomen nebyl. Po několika hodinách byl sepsán o reklamaci protokol, žalobce nedostal z naší strany hotovost, kterou požadoval a spolu s jeho odchodem bylo ze servisu odvezeno i jeho auto. Okolnost, že žalovaný chce příčinu poruchy zjistit přes znalce, se řešila v průběhu několikahodinové diskuze. V průběhu diskuze se nepořizovaly žádné fotografie vozidla. Jako příjmový pracovník přijímá zakázku a dělá administrativu. Svědkyně věděla, že se auta při opravách fotí, zejména když se jedná o složitější úkony, pro kontrolu zákazníkovi. Fotky vyhotovované při jejich práci jsou ukládány do počítače a tam jsou i k nahlédnutí zákazníkům. Fotografuje buď žalovaný, nebo [jméno] [příjmení], který pracuje v příjmu a je současně vyučený automechanik. Tímto je i [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] je vyučený autoelektrikář. Více zaměstnanců servis žalovaného nemá a ani před 4 lety neměl, od roku 2008 jsou tam tito zaměstnanci stejní. Za dobu její práce v servisu si svědkyně nevzpomněla na situaci, kdy by uznaná reklamace byla způsobena vadnou prací jejich zaměstnanců, pokud je dílo reklamováno, jedná se většinou o vadný díl. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný je jeho zaměstnavatel a současně nevlastní otec, žalobce zná jen z pracovního kontaktu. K věci věděl, že žalobce nesouhlasil s přivoláním znalce k posouzení jeho reklamace. V době před poruchou motoru přijel do servisu se svítící kontrolkou mazání, bylo mu dolito ¾ celkového množství oleje a auto v pořádku odjelo, později žalobce volal žalovanému, že se mu přetrhl řetěz motoru. K události došlo někdy po novém roku, dle svědka snad před 2 lety, určitě ale šlo o jedinou situaci kolem projednávané věci s žalobcem. Žalobce se do servisu dostavil ještě s dalšími osobami, první kontaktovali jeho jako přijímacího pracovníka, požadovali reklamaci poruchy auta, svědek sepsal přijímací protokol, dalšího jednání se zúčastnil již i žalovaný a svědkova matka [jméno] [příjmení]. Svědek měl za to, že žalobci se jednalo o finanční částku. Z úst žalobce slyšel, že žalovanému již nevěří a ani nechce přivolat soudního znalce. Věc se řešila od ranních hodin až do jedné hodiny odpoledne. Předmětné auto již stálo tehdy v servise. Po jeho přivezení mu sundali víko ventilu, podívali se na stav motoru, změřili stav akumulátoru a hladinu oleje. Stav akumulátoru byl změřen a z přístroje vytištěn záznam, takto byl zjištěn zkrat jednoho článku. Žádné jiné úkony nedělali. Naposledy bylo auto v servise rok předtím k výměně rozvodů a následně k dolití oleje pár dnů před poruchou. Servis žalovaného se vyhovění zákazníkovi nevyhýbal, ale chtěli vědět, co se vlastně stalo, a proto chtěli přizvat znalce. Svědek ve firmě pracuje 4 roky a za tu dobu znalce ke spolupráci již několikrát přizvali. Servis pořizuje záznam zjištěných poškození, aby to mohlo být zákazníkovi ukázáno, fotky jsou uloženy v počítači. Fotky vyhotovuje svědek jako přijímací technik. Opravami vozidel se zabývají pan [příjmení] a [příjmení]. Na předmětném autě servis nic dalšího nedělal, protože žalovaný nechtěl pokračovat. Auto si v ten den, když mezi sebou měli jednání, žalobce odvezl. Po dobu přítomnosti auta v servise stálo pod přístřeškem u servisu, kapota a auto byly zavřeny. Den před jednáním s žalobcem svědek pořizoval fotografie auta, fotil přístrojovou desku, štítky v motorovém prostoru a motor po sundání víka. Fotky jsou uloženy v počítači. Svědek po nahlédnutí do fotografií předložených žalovaným uvedl, že se jedná o jeho fotografie, doba pořízení je uložena v počítači a lze informaci z počítače doložit. Identifikaci vozidla, jehož stav by měly fotky zachycovat, lze zjistit ze zakázky, pod kterou jsou v počítači žalovaného uloženy. Soudu předložené fotky neobsahují RZ ani [příjmení] konkrétního auta, svědek ale potvrdil, že předložené fotky se týkají žalobcova vozidla. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce zná z pracovního kontaktu, žalovaný je jeho zaměstnavatel. Svědek věděl, že se jedná o reklamaci auta žalobce. V minulosti se na autě žalobce měnili rozvody. Pokud je zakázkou oprava hlavy válců, tak servis tuto součástku pouze z motoru demontuje, u subdodavatele ji repasuje a po převzetí buď majitelem firmy, nebo přijímacím technikem ji s kolegou namontují zpět do motoru. Tmel na motory znamená, že tuto hmotu použijí k utěsnění toho, co je třeba utěsnit, aniž by to však nahrazovalo nějakou součástku, např. těsnící kroužek, některé motory jsou těsněny ale pouze tmelem. Žalobce po čase s autem přijel, že se mu roztrhl řetěz a že to reklamuje. Svědek u žalovaného pracuje 19 let, kolega [příjmení] 17 let, servisní práce provádí společně. Takto pracovali i na autě žalobce. Auto žalobce bylo k nim přivezeno, pan [příjmení] sundal víko ventilu a zjistili roztržení rozvodového řetězu. Toto zjištění nelze provést bez demontáže víka ventilu, což neprovede nikdo jiný než technik, jedná se o úkon v délce asi 15 minut. K reklamaci došlo před 4 lety, svědek osobně na autě nic při reklamaci nedělal, auto stálo u nich v servise. Jednání s majitelem auta přítomen nebyl. V práci byl v den, kdy auto bylo přivezeno, kdy a jak bylo odvezeno, si nepamatoval. Je zvykem u závažnějších oprav pořizovat fotodokumentaci, to dělá přijímací technik [jméno] [příjmení]. Svědek viděl jmenovaného, jak fotí motor auta žalobce. Po nahlédnutí do fotografií předložených žalovaným svědek uvedl, že nemůže říci, kdo fotky vyhotovil a jakého auta se týkají, jedná se dle baterie o korejské auto, fotky zachycují chybějící řetěz a také štítky, které používá jejich firma. Žádné číslo motoru či karoserie z fotek zjistitelné není. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce zná jen jako zákazníka, žalovaný je jeho zaměstnavatel. Svědek věděl, že se jedná o opravu vozidla žalobce. Žalobce do servisu přijel se svým autem, protože mu svítilo mazání, svědek osobně mu do motoru dolil 2 litry oleje, auto v pořádku odjelo, následně žalobce telefonoval žalovanému, že se roztrhl řetěz motoru a že auto po víkendu doveze. Když bylo u nich, tak demontoval ventilové víko a zjistil, že opravdu došlo k přetržení řetězu. Bez demontáže to zjistit nejde, k demontáži není potřeba speciální nářadí, mohl by to provést i někdo jiný, než mechanik, trvá to asi 15 minut. Na stejném autě se v minulosti dělala jedna servisní prohlídka a v krátké době poté oprava hlavy motoru. K těmto činnostem došlo asi rok před poruchou. Servis dělal svědek osobně, demontoval hlavu válců, protože fungovali správně jen tři, hlava byla odvezena na repas do jiné firmy, potom po vrácení jsme ji zpět namontovali a vyměnili rozvody včetně řetězu. Při práci se používá tmel jako těsnící medium, on vytvoří elastickou hmotu, která těsní a teoreticky lze tmelem nahradit i těsnící kroužek, ale to by se mohlo udělat, jen když nějaký díl chybí. V tomto případě ale šlo o opravu velkou, kde všechny součástky měli již k dispozici a tmelem nic nahrazeno nebylo. Takové opravy svědek osobě dělá 15 – 20x ročně. U žalovaného pracuje 17 let a je vyučen jako automechanik. Po celou dobu pracuje s kolegou [anonymizováno]. Auto po přivezení s roztrženým řetězem bylo v servise den či dva, nic kromě sundání víka ventilu, změření stavu akumulátoru a hladiny oleje na něm nedělali. Jednání kolem auta přítomen nebyl, to si řešil sám žalovaný. Proč motor nefungoval, bylo dáno prasklým řetězem, proč řetěz praskl, mohlo být dáno více okolnostmi, např. že motor správně nemazal a přehříval se apod. Je praxí, že v závažnějších případech se opravy fotí, v dané věci po sundání víka byly fotky také udělány, kdo fotil, svědek přesně nevěděl. Po nahlédnutí do žalovaným předložených fotografií svědek uvedl, že se jedná o pohled na motor s demontovaným víkem ventilů a chybějícím rozvodovým řetězem, číslo motoru či auta viditelné není, na fotkách jsou však štítky o výměně oleje a náplně klimatizace, které používá jejich servis, dle rukopisu na štítcích ohledně oleje tyto vypisoval on osobně. Po nahlédnutí na fotografie ve znaleckém posudku [číslo] ze dne 27. 2. 2019 s otázkou, zda fotografie v něm zachycují stejný motor, jako fotografie předložené žalovaným, svědek uvedl, že nelze jednoznačně říci, že se jedná o stejný motor, jako na předchozích fotkách, na posudkových fotkách je motor značně znečištěný jak tmelem, tak karbonizací. Jedná se o tmel, který mohl být vytlačený prací motoru, nebo i nanesený později, to nelze jednoznačně říci, pokud by došlo k jeho vytlačení, tak by to byla jednoznačně špatná práce při servisu, za svou osobu ale vyloučil, že bych odvedl takovou práci. K vytlačení tmele dojde vzápětí po nastartování motoru, ale přítomnost tmelu je viditelná pod plastovým krytím motoru.

6. Další důkazy soud neprovedl, kdy přečtením označených listin a výslechem svědků zjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci. Pravost ani pravdivost listin nebyla v řízení zpochybněna s výjimkou obrany žalobce, který namítl nepravost rukou provedeného záznamu na jinak strojově vyhotoveném zakázkovém listu ze dne 7. 1. 2019 a s výjimkou obrany žalovaného, který popíral pravdivost fotografií ve znaleckém posudku s tím, že na těchto je vyobrazen jiný motor, než v předmětném autě. K osobám svědků a pravdivosti jejich výpovědí nebyla v řízení vznesena žádná námitka.

7. Soud hodnotil každý výše uvedený důkaz jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti, přihlédl k tomu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobce je vlastník a provozovatel vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód], jde o auto s dodatečnou montáží pohonu LPG. Žalovaný je podnikatel v oboru opravy silničních vozidel pod [IČO]. Je také jednatel a jediný společník [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlo je shodné se sídlem žalovaného jako OSVČ. V září 2017 žalovaný provedl na vozidle servisní prohlídku včetně výměny olejové náplně do motoru a vyměnil některé díly dle faktury [číslo] ze dne 12. 9. 2017 vystavené na f. [příjmení] [příjmení]. Stav nájezdu kilometrů nebyl ve faktuře uveden, uveden byl ale na nalepovacím štítku, umístěným automechanikem v motorovém prostoru auta, na němž k datu 12. 9. 2017 byl stav tachometru zaznamenán ve výši 94 025 km s tím, že následná výměna oleje musí být provedena do 12. 9. 2018, nebo do najetí 109 025 km, podle toho, co nastane dříve. Žalobce si při převzetí od žalovaného dne 12. 9. 2017 domluvil další výměnu rozvodů a opravu motoru. Dne 8. 11. 2017 žalovaný jako podnikatel dle domluvy přijal vozidlo k opravě, byla ručně vypsána faktura dne 8. 11. 2017, v níž zaměstnanec žalovaného uvedl opravu hlavy válců, výměnu rozvodové sady, výměnu vodní pumpy a použití drobného materiálu ve faktuře vypsaného, vše v hodnotě 19 593 Kč, fakturu schvaloval osobně žalovaný. Částku žalobce zaplatil. Stav nájezdu kilometrů nebyl ve faktuře uveden a nebyl zaznamenán ani v žádné jiné soudu předložené listině. Záruka ve faktuře či v jiné soudu známé listině ze strany žalovaného ani ze strany f. [příjmení] [příjmení] nebyla poskytnuta. Vozidlo nebylo od 8. 11. 2017 do 2. 1. 2019 servisováno u žalovaného ani nikde jinde. Dne 3. 1. 2019 vozidlo signalizovalo nízkou hladinu oleje. Téhož dne žalobce přistavil vozidlo do místa podnikání žalovaného a téhož dne v servise žalovaného do vozidla nalili olej v množství 2,2 litru, představující ¾ objemu olejové náplně vozidla, které od žalovaného v pořádku ve stejný den odjelo. Dne 4. 1. 2019 (pátek) došlo u auta přestal fungovat motor, dle žalobce po nastartování a ujetí několika metrů od jeho domu se ozvala rána a motor nefungoval, dle žalovaného mu žalobce stav auta telefonoval s tím, že se nachází u [anonymizováno] v [obec]. Žalobce u žalovaného při telefonátu současně uplatnil nárok na záruční opravu s tím, že jde o poškození motoru v důsledku prasklého řetězu a že od listopadu 2017 nenajel ani 3 000 km. Dne 7. 1. 2019 (pondělí) vozidlo přivezla k žalovanému odtahová služba, o příjmu nepojízdného vozidla ke zjištění závady a její případné opravy byl sepsán zakázkový list žalovaným podepsaný, zaměstnanec žalovaného demontoval víko ventilů a zjistil přetržení rozvodového řetězu (což dle svědků [příjmení] a [příjmení] bez demontáže trvající cca 15 minut zjistit nelze), zaměstnanec či sám žalovaný ve stejný den či nejpozději následující den po sejmutí víka ventilů motor vyfotil a zadokumentoval stav kilometrů na počítadle palubní desky, což byl údaj 106 143 km. Dne 7. 1. 2019 žalovaný nezjistil žádné znečištění motoru těsnícím tmelem. Zjistil silné podpětí akumulátoru pouze 9,3 V a zkrat jednoho akumulátorového článku, což bylo zadokumentováno výpisem z měřícího zařízení. Bylo mezi účastníky nesporné, že nejpozději dne 9. 1. 2019 došlo u žalovaného v servisu k jednání mezi žalobcem a žalovaným za přítomnosti ženy žalobce a dvou mužů jeho doprovodu a za přítomnosti svědkyně [příjmení] a svědka [příjmení] [jméno] obsahu jednání byl sepsán žalovaným reklamační protokol, v němž výslovně odmítl uznání pochybení při opravě vozidla, protože porucha mohla vzniknout i v důsledku nízkého napětí akumulátoru. Žalobce sám vybití akumulátoru potvrdil, přičemž příčina vybití nebyla ani jedné straně známa, tato nebyla zjištěna ani při žalobcem vyžádaném posouzení stavu baterie u prodejce. Žalovaný výslovně chtěl rozebrat motor za účasti znalce ke zjištění příčiny vzniku poruchy s tím, že provedené zjištění bude podkladem pro určení míry zavinění na poškození motoru, žalobce rozbor motoru odmítl a vozidlo od žalovaného na laně za jiným vozidlem odtáhl. Své jednání odůvodnil strachem z toho, že žalovaný odstraní příčiny vzniklé poruchy, současně nedůvěřoval odbornosti žalovaným osloveného znalce, vlastního znalce k rozboru přizvat odmítl. Svědci [příjmení] a [příjmení] potvrdili, že žalovaný byl připraven uznat odpovědnost za vadu, pokud by porucha motoru byla při jeho rozboru se znalcem jako vada označena a také potvrdili, že žalobce takové řešení odmítl a auto od žalovaného odvezl. Dne 5. 2. 2019 vozidlo prohlédl žalobcem najatý soudní znalec, který zjistil stav ujetých kilometrů 104 950 km a učinil závěr, že příčinou poškození motoru byla jeho předchozí neodborná oprava, v důsledku níž se uvolnily kousky těsnícího tmele a ucpaly mazací kanálky v motoru, čímž došlo k přidření části rozvodového mechanismu. Znalec vyhotovil ke dni 5. 2. 2019 fotografie motoru, na nichž byly zřetelně viditelné místa značně znečištěná červeným tmelem. Žalobce neměl žádnou pochybnost o tom, že znalec takto vyfotil motor právě v jeho autě. Za znalecký posudek žalobce zaplatil 2 900 Kč. Dne 14. 3. 2019 [právnická osoba], IČO [číslo], sídlem v [obec] jako dodavatel provedla pro žalobce jako odběratele dodávku spočívající ve výměně rozvodové sady, olejového čerpadla, těsnění a dolití litru oleje u vozidla žalobce za cenu 58 030 Kč Částku žalobce zaplatil. Návrhem na mimosoudní vyrovnání ze dne 23. 4. 2019 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 76 300 Kč do 15. 5. 2019. Dopisem ze dne 6. 5. 2019 žalovaný nárok žalobce výslovně odmítl z důvodů, že vada by se projevila bezprostředně po opravě a ne až po více než roce provozu, vozidlo nebylo k reklamaci přistaveno bezprostředně po poruše, ale až po zjištění roztržení rozvodového řetězu, což předpokládalo manipulaci s autem, den před poruchou byl dolit olej a zjištěno vybití článku baterie a žalobce zmařil zjištění příčiny poruchy odtažením vozidla ze sídla žalovaného. Předžalobní výzvou ze dne 4. 6. 2019 žalobce požadoval po žalovaném zaplatit částku 76 300 Kč do jednoho týdne od doručení. Ve výzvě žalobce sám konstatoval, že požadoval záruční opravu poškození motoru dne 4. 1. 2019 po jeho opravě ze dne 8. 11. 2017 a žalovaný tuto podmínil rozebráním motoru za přítomnosti znalce. Žalobce ve výzvě konstatoval, že žalovaný záruční opravu odmítl s tím, že žalobce si závadu způsobil sám roztahováním vozidla při vybitém akumulátoru. V tomto znění to byla nepřesná interpretace textu reklamačního protokolu, v němž žalovaný odmítl uznání chyby při opravě při současném požadavku na demontáž motoru ke zjištění příčin poškození, o odmítnutí„ záruční opravy“ v protokolu nic napsáno nebylo. Žalovaný dopisem ze dne 14. 6. 2019 nárok žalobce odmítl s tím, že odpovědnost za vadu motoru neodmítl, ale aby zjistil příčinu poruchy, trval na rozebrání motoru, k čemuž nedošlo, protože žalobce vozidlo z dosahu žalovaného odvezl.

8. Skutkový stav byl právně posouzen následujícím způsobem. Mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem vznikl dle § 1721 a § 1723 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) závazek ze smlouvy o dílo uzavřené dle § 2586 odst. 1 o. z. Podle § 1725 o. z. smlouva vzniká konsenzem smluvních stran. Smlouva o dílo patří mezi závazky konsensuální povahy, u nichž dochází k přímé realizaci kauzy a zamýšlený účel nastane již samotným uzavřením smlouvy. Za dílo se dle § 2587 o. z. považuje zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, dále údržba nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Mezi podstatné náležitosti smlouvy o dílo patří označení smluvních stran, určení díla, závazek k zaplacení ceny za provedení díla, závazek zhotovitele provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí a závazek objednatele dílo převzít a zaplatit jeho cenu. V dané věci byla smlouva o dílo, kterým byla oprava věci, uzavřena ústně. Dílo bylo ke dni 8. 11. 2017 provedeno dokončením a předáním (viz § 2604 o. z.), žalovanému tak vzniklo právo na zaplacení ceny (viz § 2610 odst. 1 o. z.), žalobce svou povinnost za dílo zaplatit řádně splnil. Při předání si smluvní strany mohou vyhotovit předávací protokol, v němž zachytí jak převzetí díla samotného, případně i soupis vad vytčených objednatelem. Vady díla jsou upraveny v § 2615 až § 2619 o. z., analogicky se na vady díla použijí i ustanovení o kupní smlouvě v § 2099 až § 2112 o. z. a § 2113 až 2117 o. z. (záruka) a obecná úprava v § 1914 až § 1925 o. z. Pro posouzení vady se rozlišuje, zda dílo má či mělo vadu již v době jeho předání. Pokud ano, je tím založena povinnost zhotovitele z vadného plnění. Pokud zjistí objednatel jakékoli vady díla, musí takto zjištěné vady bez zbytečného odkladu oznámit zhotoviteli, nejpozději tak musí učinit do dvou let od předání díla. Je na zhotoviteli, zda poskytne objednateli záruku za jakost, tj. bude garantovat, že bude dílo po určitou dobu způsobilé k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Záruční doba rovněž počíná běžet okamžikem předání díla. Občanský zákoník odkazuje na ustanovení o kupní smlouvě, konkrétně na § 2113 až 2117 o. z. Pokud jde o vadu zjevnou (viz § 2103 o. z.), musí být uplatněna již při převzetí díla. Jedná-li se o vadu skrytou (viz § 2112 o. z.), musí ji objednatel oznámit zhotoviteli bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději do dvou let od převzetí. Majetková újma fyzické osoby má povahu vady díla a nikoliv povahu utrpěné škody, pokud újma spočívá ve vadném poskytnutí díla (ve vadnosti poskytnutého předmětu díla), zatímco újma, která vzniká jako důsledek tohoto vadného plnění, je škodou fyzické osoby. V projednávané při se vada věci v podobě nefunkčního motoru auta projevila dne 4. 1. 2019, žalobce jako objednatel vadu oznámil žalovanému jako zhotoviteli ve stejný den při současném uplatnění práva z vadného plnění v podobě opravy věci. Žalovaná částka představuje náklady, které žalobce zaplatil třetí osobě za odstranění vad díla provedeného žalovaným a náklady na znalecké posouzení stavu věci. Právo na odstranění vady je základním nárokem objednatele a umožňuje mu domáhat se bezplatného, včasného a řádného odstranění vady. Zhotovitel není oprávněn se po objednateli domáhat náhrady jakýchkoli nákladů, které musel vynaložit na odstranění vady, je povinen provést odstranění vady odborným způsobem a dbát, aby věc měla po opravě takové vlastnosti, jaké měla mít podle smlouvy nebo jaké má obvykle mít. Způsob odstranění vady však závisí na rozhodnutí zhotovitele. Jestliže zamýšlený způsob odstranění vady není způsobilý výskytu vady zamezit, není vyloučeno, aby se u soudu objednatel domáhal uložení povinnosti provést odstranění vady určitým způsobem, odstranění vad soudem určeným způsobem provádí zhotovitel. Pokud žalovaný přijal nepojízdné vozidlo žalobce k opravě, jejíž rozsah chtěl zjistit demontáží motoru za přítomnosti znalce, nelze takový postup definovat jinak, než způsob řešení vůči němu uplatněnému nároku z vadného plnění. Žalovaný výslovně odmítl své pochybení při provedení díla (opravy z listopadu 2017), nikoliv odpovědnost za jeho případné skutečně vadné provedení, pokud jím navrženým způsobem se zjistí původ vady. Obsahem reklamačního protokolu i následné písemné komunikace účastníků a také obsahem výpovědí slyšených svědků žalovaný prokázal připravenost odstranit vytčené vady díla. Žalobce své právo u žalovaného sice uplatnil, ale následně mu neumožnil na vozidle učinit žádné úkony tím, že jej z dosahu žalovaného odvezl a nechal opravit jiným subjektem. Takové jednání nelze v souvislosti s uplatněním práva z odpovědnosti za vady hodnotit jinak, než že to byl žalobce, který nedodržel zákonný postup, když žalovanému znemožnil provést odstranění vytčených vad díla a jejich odstranění objednal u subjektu odlišného od zhotovitele. Přiznání práva na náhradu nákladů, které vynaložil na takové odstranění vad díla třetí osobou, tak nemá oporu v zákoně. Pouze za situace, kdy by se zhotovitel odmítl zabývat odstraněním řádně reklamované vady díla, má objednatel právo na slevu z ceny díla, i když si nechal vadu odstranit třetí osobou a o této skutečnosti před odstraněním vady zhotovitele ani neuvědomil (viz rozsudek NS sp. zn. 23 Cdo 4167/2014 ze dne 20. 8. 2015). K odmítnutí ze strany žalovaného však v této věci, jak uvedeno výše, nedošlo, žalobce si tímto způsobem pouze jednání žalovaného vyložil, aniž by však takový výklad měl objektivní základ. K jím tvrzenému strachu z kamufláže stavu vozidla ze strany žalovaného neměl důvod. Vzájemná spolupráce trvala k oboustranné spokojenosti několik let a teprve projev obrany žalovaného při kategorickém naléhání žalobce při uplatnění svých práv vedl žalobce k vzniku nedůvěry. V té souvislosti nelze odhlédnout od toho, že opatrnost žalovaného naopak měla reálné základy. Auto žalobce totiž muselo od doby opravy v listopadu 2017 do 4. 1. 2019 ujet více, než tvrzených 3 000 km. K 4. 1. 2019 bylo najeto 106 143 km (což ani žalobce nezpochybňuje), přičemž k 11. 9. 2017 byl nájezd 94 025 km. Žalobce se bránil, že k 8. 11. 2017 žalovaný stav tachometru nezapsal. Dle žalobce by to tedy znamenalo, že od 11. 9. 2017 do 8. 11. 2017 ujel 9 118 km, a pak od 8. 11. 2017 do 4. 1. 2019 jen těch 3 000 km. Auto bylo registrováno 1. 9. 2011, tj. k 11. 9. 2017 ujelo 94 025 km za 6 let, tj. 15 700 km ročně, tj. 1 300 km měsíčně. Je nepravděpodobné, že za dobu necelých dvou měsíců (září až listopad 2017) by tedy najelo 9 118 km, tj. 4 560 km měsíčně, a za dobu následujících 14 měsíců (listopad 2017 až leden 2019) jen cca 214 km měsíčně. K takto popsané změně jízdních poměrů neposkytl žalobce vysvětlení. Tedy, pokud příčinou zadření motoru bylo nepřiměřené množství k opravě použitého tmelu, není nemístné dovozovat, že důsledek jeho působení na funkci motoru by se projevil mnohem dříve, nikoliv po ujetí cca 12 000 km, což lze považovat za reálný nájezd auta od opravy do poruchy. Dalším důvodem k opatrnosti žalovaného byla skutečnost, že žalobce se měl dostavit k výměně oleje nejpozději do 12. 9. 2018 (pokud do tohoto data tachometr neukazoval stav ujetých kilometrů nad 109 025), učinil tak ale až 3. 1. 2019 a to jen proto, že příslušná kontrolka v autě žalobci signalizovala chybu v mazání motoru, což bylo napraveno teprve dolitím ¾ (sic!) objemu olejové nádrže. U auta, které je delší dobu provozováno s nedostatkem oleje, lze dovozovat zadření těch součástí, které ke svému bezchybnému provozu toto medium nezbytně potřebují (což ostatně nevyloučil ani žalobcem vypracovaný znalecký posudek). Příčinou zadření motoru v autě žalobce tedy opět nemuselo být vadné provedení díla žalovaným. Úplnost reálného základu pochybností žalovaného lze doplnit i tím, že žalobce musel po poruše s motorem manipulovat, neboť roztržení rozvodového řetězu není bez demontáže zjistitelné, přičemž žalobce takto jednoznačně poruchu auta definoval již při prvním oznámení poruchy vozidla. Ve světle uvedených okolností nelze požadavek žalovaného jako zhotovitele na objektivní zjištění příčinné souvislosti mezi jeho dílem a vzniklou vadou považovat za odmítnutí uplatněné zákonné odpovědnosti z vad (o záruční odpovědnost zde nešlo, záruka nebyla zhotovitelem ve smlouvě o dílo poskytnuta), jak si to žalobce účelově vyložil. Žalobce dokazoval špatný stav motoru, tj. jeho zanesení tmelem, fotografiemi pořízenými znalcem ke dni 5. 2. 2019. Tedy, znalec v tomto stavu fotil auto, které měl žalovaný o měsíc dříve celé tři dny ve své moci (od 7. 1. do 9. 1. 2019). Žalobce auto žalovanému nenechal pro podezření z nekalého jednání, jímž by žalovaný stopy po svém vadně provedeném díle nevratně odstranil a žalobci tak znemožnil domoci se jeho práv. Pokud tedy žalovaný mohl po dobu tří dnů na autě žalovaného cokoliv učinit ve svůj prospěch, zjevně tak neučinil, když žalobci auto vrátil v posudku zachyceném stavu. Žalobce proto neměl žádný relevantní důvod, aby žalovanému po právu znemožnil odstranění vytčené vady a tuto si nechal odstranit třetí osobou. Přiznání práva na náhradu nákladů, které v té souvislosti vynaložil, za skutkových okolností tohoto případu nemá oporu v zákoně, proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) negativně, protože procesně úspěšný žalovaný se náhrady výslovně vzdal.