108 C 31/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 20 407,18 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 366 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 29. 7. 2019 do zaplacení a částku 1 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 29. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částek:</b> <b>- 4 821,18 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 994,60 Kč, spolu s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 9 708,73 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 005,99 Kč, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 9 708,73 Kč od 25. 6. 2019 do 28. 7. 2019, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 342,73 Kč od 29. 7. 2019 do zaplacení,</b> <b>- 4 470 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 300,19 Kč, spolu s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 3 980,33 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 822,40 Kč, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 3 980,33 Kč od 25. 6. 2019 do 28. 7. 2019 a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 2 230,33 Kč od 29. 7. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 204 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení celkem částky 20 407,18 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 31. 7. 2016 smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 470 Kč formou sjednaných splátek. Žalovaný však sjednané splátky neuhradil řádně a včas, nadále dluží částku 6 220 Kč s příslušenstvím. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Dále žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 17. 11. 2016 smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 807 Kč, to vše ve sjednaných týdenních splátkách. Žalovaný však sjednané splátky neuhradil řádně a včas, nadále dluží částku 17 187,18 Kč s příslušenstvím. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byla také tato pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, [právnická osoba], jako poskytovatel zápůjček, splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětných smluv o zápůjčce. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části ověřené dokumenty. Tuto skutečnost potvrzují i předmětné smlouvy, ve kterých je přímo uvedeno, že zákazník potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, že byl seznámen s návrhem textu smlouvy a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru, včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Zákazník rovněž potvrdil, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem zákaznické karty. Ze Smluvních podmínek společnosti [právnická osoba] pak dále plyne, že zákazník tímto prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byly teprve s žalovaným uzavřeny smluv o zápůjčce. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě. V tomto směru žalobkyně poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku, která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta.

2. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 31. 7. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] dle které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 470 Kč v 44 týdenních splátkách po 233 Kč a poslední splátce ve výši 218 Kč s tím, že první splátka bude splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 6 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smluvních podmínek je prohlášení žalovaného, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Dne 17. 11. 2016 totožné smluvní strany uzavřely smlouvu o zápůjčce [číslo] dle které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 807 Kč v 59 týdenních splátkách po 314 Kč a poslední splátce ve výši 281 Kč s tím, že první splátka bude splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 10 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smluvních podmínek je prohlášení žalovaného, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smluv a smluvních podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 [právnická osoba] postoupil žalované pohledávky za žalovaným žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 24. 6. 2019. Oznámení mu bylo odesláno doporučenou poštou dne 17. 7. 2019 a byl vyzván k zaplacení do 10 dnů od doručení výzvy. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených případů, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku.

3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřeny smlouva o zápůjčce, na jejichž základě původní věřitel půjčil žalovanému částku 6 000 Kč a 10 000 a žalovaný se zavázal tyto částky vrátit vždy během 60 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Výše uvedené smlouvy jsou ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvami spotřebitelskými, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smluv (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná důkazy o tom, že a v jakém rozsahu její předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Toto poučení přitom může soud poskytnout pouze a jedině účastníku, který se k jednání dostaví. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením smluv zkoumal úvěruschopnost žalovaného a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedené smlouvy jsou ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatné, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 31. 7. 2016 žalovanému částku 6 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby částku 4 250 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Obdobná situace je v případě neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 17. 11. 2016, na jejímž základě plnil původní věřitel z neplatné smlouvy žalovanému částku 10 000 K a v důsledku přijetí tohoto plnění také vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby v tomto případě částku 4 619,82 Kč. Také tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno v prvním případě pouze co do částky 1 750 Kč, neboť žalovaný částku 4 250 Kč představující jeho bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního úkonu žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatil. Ve druhém případě pak se stejnou argumentací bylo vyhověno pouze co do částky 9 366 Kč, neboť žalovaný již zaplatil částku 4 619,82 Kč. Zbývající části uplatněného nároku žalobce (s výjimkou zákonného úroku z prodlení z částek 1 750 Kč a 9 366 Kč) byly zamítnuty, neboť mají původ v absolutně neplatných smlouvách. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaný byl ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku.

4. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, která byla v řízení procesně úspěšná co do 54,5 %, náklady řízení v rozsahu 9 %. Žalobkyně vynaložila náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 817 Kč, tří předžalobní úkony právní služby po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč, celkem 2 269 Kč. Z této částky má právo na 9 %, tj. 204 Kč.