108 C 321/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 27 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 28. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 25 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 945,93 Kč, spolu s úrokem ve výši 19,38 % ročně z částky 21 388,97 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 938,44 Kč, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 21 388,97 Kč od 30. 11. 2019 do 27. 12. 2019 a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 18 888,97 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 27 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovanou dne 19. 4. 2018 smlouvu o úvěru číslo na základě které byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, právnická osoba, jako poskytovatel úvěru, splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části ověřené dokumenty. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná smlouva, jejichž podpisem žalovaná stvrdila, že úvěrující s odbornou péčí posoudil její schopnost splácet, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel úplné, pravdivé a přesné. Zákazník také potvrdil, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byly teprve s žalovanou uzavřeny smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. V tomto směru žalobkyně poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku, která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Žalovaná sjednané splátky neuhradila řádně a včas. Zaplatila pouze částku 17 500 Kč, nadále dluží částku 27 500 Kč s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla žalovaná pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny a poplatku v celkové výši 27 500 Kč, kapitalizovaného sjednaného úroku, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a dále jdoucího sjednaného úroku i zákonného úroku z prodlení od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. Mezi společností právnická osoba, IČO a žalovanou byla dne 19. 4. 2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, a žalovaná se zavázala věřiteli tuto půjčku vrátit spolu s poplatky ve výši 20 000 Kč ve sjednaných týdenních splátkách. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku 25 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvě je prohlášení žalované, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Dne 19. 4. 2018 je datována karta zákazníka, v níž žalovaná uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr s čistou mzdou ve výši 14 929 Kč, výdaji na nájem a inkaso ve vlastním nájemním bydlení ve výši 2 000 Kč, výdaji domácnosti ve výši 3 200 Kč. Předložila výplatní pásky. Prohlásila, že proti ní nejsou vedeny exekuce. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z této smlouvy a karty zákazníka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 právnická osoba, IČO postoupila žalovanou pohledávku s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 29. 11. 2019. Tímto oznámením byla žalovaná rovněž vyzvána k úhradě dlužné žalované částky s příslušenstvím žalobkyni, a to do deseti dnů od doručení dopisu, který jí byl odeslán doporučenou poštou dne 13. 12. 2019 Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených případů, oznámení o postoupení a podacího lístku.

3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované částku 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit formou sjednaných týdenních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení budoucího klienta o tom, že budoucí věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení klienta. Budoucímu věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení budoucího klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Soudu byla předložena karta zákazníka, avšak nikoliv listiny prokazující zejména tvrzené příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně byla soudem poučena o potřebě dalších tvrzení a dokazování ve smyslu § 118a o. s. ř, avšak žádná další tvrzení neposkytla, důkazy nenavrhla. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 25 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby na zaplacení závazku částku 17 500 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno co do částky 7 500 Kč. Se zaplacením žalované částky je žalovaná v prodlení ve smyslu §§ 1968 a 1970 občanského zákoníku v návaznosti na oznámení o postoupení pohledávek, jímž byla také vyzvána k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu, který jí byl odeslán doporučenou poštou dne 13. 12. 2019, tj. od 28. 12. 2019. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu byla dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť zbývající část uplatněných nároků žalobkyně plyne z absolutně neplatného právního jednání.

4. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.