108 C 352/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o zaplacení částky 73 360 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku a pro případ prodlení spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti určené tímto rozsudkem.

II. Co do úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po částečném zpětvzetí proti žalovanému domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dále jen „Banka“) uzavřela se žalovaným dne , datum, za pomoci prostředků elektronické komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet 96 splátkami po , částka, . Před uzavřením smlouvy o úvěru Banka s odbornou péčí vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě údajů získaných od žalovaného a informací od třetích stran (bankovní i nebankovní registr dlužníků, evidence exekucí a insolvenční rejstřík). Zohlednila přitom také výši tehdejší výši životního a existenčního minima. Dospěla přitom k závěru, že žalovaný je schopen navrhovanou splátku plnit. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , se proti žalovanému domáhá zaplacení částky , částka, představující rozdíl mezi vyčerpanou jistinou úvěru a provedeným platbami ze strany žalovaného. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně se domáhá rovněž zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši.

2. Mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne , datum, za pomoci elektronických prostředků na dálku v prostředí bankovní aplikace , Anonymizováno, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě Banka poskytla žalovanému úvěr v celkové výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou 96 splátek po , částka, měsíčně. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o úvěru a detailů zadaných operací v aplikaci , Anonymizováno, .

3. Z výpisů z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, má soud za prokázáno, že počáteční zůstatek na běžném účtu činil – , Anonymizováno, a konečný zůstatek činil – , částka, , žalovaný byl na počátku i konci měsíce v debetních číslech. Kreditní položky byly ve výši celkem , částka, , přičemž částka , částka, byla přijata jako výplata , Anonymizováno, od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , částka , částka, byla přijata od protiúčtu označeného jako , Anonymizováno, ., jméno FO, , Anonymizováno, a představuje spotřebitelský úvěr, který byl v témže měsíci splácen částkou , částka, a , částka, a zbývající kreditní položky sestávaly z částek zaslaných z účtu , jméno FO, . Z výpisu z účtu žalovaného za tento měsíc nelze identifikovat žádné pravidelné nutné životní výdaje, neboť až na výjimky jde o platby platební kartou.

4. Z výpisů z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, má soud za prokázáno, že počáteční zůstatek na běžném účtu činil – , Anonymizováno, a konečný zůstatek činil – , částka, , žalovaný byl na počátku i konci měsíce v debetních číslech a přes výši kreditních položek , Anonymizováno, se při celkové výši debetních položek , částka, výše jeho debetního zůstatku na konci tohoto měsíce zvýšila na , částka, . Pokud jde o jednotlivé kreditní položky, částka , částka, byla přijata jako výplata , Anonymizováno, od , Anonymizováno, , částky , částka, a , částka, byly přijaty od , právnická osoba, . a na protiúčet označený jako , Anonymizováno, ., jméno FO, , Anonymizováno, byla zaplacena splátka úvěru ve výši , částka, . Zbývající kreditní položky sestávaly z částek zaslaných z účtu , jméno FO, . Z výpisu z účtu žalovaného za tento měsíc nelze identifikovat žádné pravidelné nutné životní výdaje, neboť až na výjimky jde o platby platební kartou.

5. Z výpisů z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, má soud za prokázáno, že počáteční zůstatek na běžném účtu činil – , Anonymizováno, a konečný zůstatek činil – , částka, , žalovaný byl na počátku i konci měsíce v debetních číslech, a to i přes výši kreditních položek , částka, , neboť celková výše debetních položek činila , částka, . Pokud jde o jednotlivé kreditní položky, částka , částka, byla přijata jako výplata , Anonymizováno, od , Anonymizováno, , částka , částka, byla přijata od , právnická osoba, . a na protiúčet označený jako , Anonymizováno, ., jméno FO, , Anonymizováno, byla zaplacena splátka úvěru ve výši , částka, . Zbývající kreditní položky sestávaly v převážné míře z částek zaslaných z účtu , jméno FO, . Z výpisu z účtu žalovaného za tento měsíc nelze identifikovat žádné pravidelné nutné životní výdaje, neboť platby byly realizovány platební kartou, či chybí jakákoliv jejich identifikace či znak pravidelnosti, další odliv finančních prostředků z bankovního účtu byl prostřednictvím hotovostních výběrů z bankomatu.

6. Z výpisů z úvěrového účtu má soud za prokázáno, že dne , datum, vyčerpal žalovaný úvěr poskytnutý Bankou v celkové výši , částka, a na jeho úhradu zaplatil celkem , částka, .

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, Banka postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni, jak má soud za prokázáno z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených případů.

8. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému částku , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit během 96 měsíců formou sjednaných splátek ve výši , částka, . Tato smlouva je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Teprve poté, kdy by poskytovatel úvěru při vynaložení takové odborné péče měl za to, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. V žalobě popsaný a v řízení prokázaný způsob, jakým poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. Právní předchůdce žalobkyně měl sice z výpisů z účtu žalovaného přehled o výši jeho pravidelného příjmu v podobě , Anonymizováno, od , Anonymizováno, , avšak ze stejných výpisů z účtu nebylo možno získat relevantní informaci a základních nutných výdajích žalovaného, např. na bydlení, energie apod. Za poslední 3 měsíce před poskytnutím úvěru se počáteční i konečný zůstatek na účtu žalovaného pohyboval stále v debetních číslech, ve stejném období si vzal další spotřebitelské úvěry. Banka nezískala relevantní informace o alespoň základních nutných životních výdajích žalovaného. Za situace, kdy soud neměl za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně vynaložil odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, byla žalobkyně o tomto důkazním nedostatku poučena. Přes poskytnuté poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování o tvrzené skutečnosti, žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu a neunesla jej. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložil poskytovatel úvěru odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a smlouva o úvěru uzavřená je z tohoto důvodu neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaný vyčerpal částku , částka, a na úhradu svých závazků zaplatil celkem , částka, . Rozdíl těchto dvou částek představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného dlužnou částku uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.

9. Ve zbytku, tj. pokud jde o žalovaný úrok z prodlení byla žaloba s ohledem na výše uvedené zamítnuta.

10. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, která byla v řízení procesně úspěšná co do 91 %, náhradu nákladů v rozsahu 82 %. Při vyčíslení úspěchu a neúspěchu žalobkyně přitom soud vycházel z žalované jistiny a žalovaného příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (celkem částky , částka, ). Žalobkyně vynaložila náklady na zaplacení soudního poplatku ve výši , částka, , čtyři úkony právní služby po , částka, , čtyři režijní paušály po , částka, , náhradu za ztrátu času cestou k procesnímu soudu v rozsahu 8 započatých půlhodin na trase , adresa, a zpět po , částka, v rozsahu jedné poloviny, tj. , částka, , jízdného osobním automobilem na trase , adresa, a zpět ve výši , částka, , rovněž v rozsahu jedné poloviny, tj. , částka, a 21 % DPH ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Z celkové částky má právo na 82 %, tj. , částka, .