108 C 375/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného o zaplacení částky 12 716,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do třiceti dnů od právní moci rozsudku s tím, že pokud tuto platební povinnost nesplní, je povinen počínaje třicátým prvým dnem od právní moci rozsudku platit žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o osm procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného až do úplného zaplacení.

II. Co do částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným za pomoci prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěrový rámec až do výše částka a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet způsobem sjednaným ve smlouvě o úvěru. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně v souladu se zákonným požadavkem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Od žalovaného získala informace o celkovém počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se žalovaným, o jeho pravidelných měsíčních výdajích, o jeho čistých měsíčních příjmech. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registr PČR hledaných osob, registr politicky aktivních osob (registr Starostové), katastrální rejstřík – kontrola platnosti adresy, registr „sankční seznamy“, interní registry historie klienta, registry NRKI a BRKI. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky. Následně žalobkyně vycházela z informací, které na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila částka, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. č. účtu částkou částka dne datum. Žalovaný však své smluvní povinnosti neplnil, na úhradu svých závazků nezaplatil ničeho. Žalovaná částka sestává z nezaplacené jistiny, smluvního úroku ve výši částka a poplatků ve výši částka. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně se domáhá rovněž úroku z prodlení v zákonné výši.

2. Dne datum je datováno vyhotovení smlouvy o revolvingového úvěru č. hodnota, v níž žalobkyně je označena jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Listina obsahuje vymezení smluvních práv a povinností při poskytnutí úvěrového rámce částka. Listina neobsahuje žádný projev vůle žalovaného. Tyto skutečnosti má soud ze smlouvy o úvěru za prokázány. Dne datum zaslala žalobkyně na bankovní účet žalovaného částku částka, jak má soud za prokázáno z přehledu bankovních transakcí a sdělení právnická osoba. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného má soud za prokázáno, že žalobkyně kalkulovala s výší příjmu žalovaného částka s tím, že sám žalovaný uvedl výši příjmu částka. Dále kalkulovala s výdaji na bydlení ve výši částka a výší ostatních zbytných výdajů částka.

3. Žalobkyně svou žalobu opřela o tvrzení, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši částka, žalovaný se zavázal jej vrátit spolu se sjednanými úroky formou měsíčních splátek. Uzavření smlouvy s konkrétním vymezením práv a povinností nebylo v řízení prokázáno. Listina označená jako smlouva o úvěru sice obsahuje vymezení smluvních práv a povinností a také identifikační údaje žalovaného, avšak neobsahuje žádný projev vůle žalovaného. Žalobní tvrzení a předložené důkazy však jasně svědčí o úmyslu žalobkyně uzavřít se žalovaným smlouvu o úvěru. Kontraktační kroky žalobkyně nepochybně směřovaly k uzavření smlouvy o úvěru, která je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 občanského zákoníku. Povinností žalobkyně jako poskytovatele takového úvěru bylo postupovat v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a před poskytnutím úvěru, tj. vynaložit odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Je prokázáno, že žalobkyně žalovanému finanční prostředky v celkové výši částka poskytla. Od žalobkyně proto lze důvodně požadovat, aby dříve, než tyto finanční prostředky žalovanému poskytla odbornou péči vynaložila. Ani tuto skutečnost však žalobkyně neprokázala. Z provedeného dokazování je zřejmé, že měla-li žalobkyně nějaké informace o žalovaném, jednalo se pouze o informace o jeho příjmech, nikoliv o faktických životních výdajích žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Takového poučení se dostane pouze a jedině účastníku, který se k nařízenému jednání dostaví. Samotná pasivita žalovaného, který byl v průběhu celého řízení nečinný, nemůže být vykládána tak, že proti nároku žalobkyně ničeho nenamítá, či jej dokonce činí nesporným. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu o skutečnostech rozhodných pro posouzení její žaloby a neunesla jej. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože uzavření smlouvy nebylo v řízení prokázáno, je nepochybné, že žalobkyně vedla kontraktační proces směřující k uzavření smlouvy o úvěru a finanční prostředky žalovanému poskytla. Sama žalobkyně tvrdí, že smlouva o úvěru byla mezi účastníky uzavřena. Soud proto považuje za nutné na žalobkyni vztáhnout úpravu předsmluvních povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru a ze skutečnosti, že své předsmluvní povinnosti nesplnila, vyvodit zákonné důsledky v podobě absence nároku na zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně poskytla žalovanému částku částka a žalovaný z této částky ničeho nevrátil. Částka ve výši částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného dlužnou částku uhradit do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.

4. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta s ohledem na výše uvedené zamítnuta.

5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.