108 C 42/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného o zaplacení částky 124 899 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří měsíců od právní moci rozsudku.

II. Co do částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 68,34 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum ve výši částka, spolu s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši částka s úrokem z prodlení, smluvní pokuty ve výši částka a úroku do doby, kdy úrok dosáhne částky částka. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně dne datum poskytla žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši úrokové sazby 38,34 % ročně, to vše formou 48 měsíčních splátek po částka. Schopnost žalovaného úvěr řádně splácet zkoumala žalobkyně na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, dokladech o příjmu žalovaného a prohlášení žalovaného. Žalovaný zaplatil žalobkyni pouze částku částka, a to formou splátek zaplacených ve sjednané výši v období od datum do datum. Za prodlení žalovaného se zaplacením dalších dvou splátek má žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty sjednané ve výši částka za každý případ prodlení a dále na zaplacení paušálních nákladů vzniklých při prodlení žalovaného ve výši částka. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně k datu datum zesplatnila zbývající část dluhu, avšak ani poté žalovaný svůj dluh nezaplatil a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru. Žalovaná částka tak představuje původní a dosud nezaplacenou jistinu úvěru ve výši částka, dlužného úroku přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka, vyčíslené smluvní pokuty z nové jistiny úvěru v kapitalizované výši částka a úroku za poskytnutí úvěru z původní dlužné jistiny.

2. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru, dokladů o odeslaných SMS a splátkového kalendáře má soud za prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal formou 48 měsíčních splátek po částka zaplatit žalobkyni celkem částku částka s tím, že zápůjční úroková sazba je sjednána ve výši částka a byla dohodnuta jako pevná sazba na celou dobu úvěru. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázáno, že dne datum byla žalovanému na jeho účet vyplacena žalobkyní částka částka.

3. Z formuláře žalobkyně označeného jako hodnocení klienta má soud za prokázáno, že u žalovaného je uvedeno, že je rozvedený, je zaměstnán s příjmem ve výši částka, jeho životní minimum činí částka, náklady na nájemní bydlení jsou uvedeny částkou částka.

4. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací má soud za prokázáno, že u žalovaného jsou evidovány dvě žádosti u finančních institucí, celková částka závazků z finančních produktů částkou částka, celkový objem úvěrového rámce, který má k dispozici, částkou částka a výše dluhu po splatnosti částkou částka. V registru Anonymizováno nebyly k žalovanému zjištěny žádné negativní informace, jak má soud za prokázáno z výpisu z tohoto registru.

5. Z potvrzení o výši příjmu má soud za prokázáno, že v období od července do října 2024 činil průměrný příjem žalovaného ze mzdy částka.

6. Soud dále provedl důkaz předžalobní výzvou, kartou klienta, oznámením o zesplatnění, poštovní dodejkou, výzvami k zaplacení, předsmluvním formulářem, fotografiemi občanského průkazu, dodatkem k návrhu na uzavření smlouvy, podacím archem, základními informacemi o klientovi. Z těchto listin s ohledem na níže uvedený právní závěr neučinil žádná relevantní skutková zjištění.

7. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla ve smyslu § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky formou sjednaných splátek a zaplatit úroky ve sjednané úrokové sazbě. Na úhradu svého závazku zaplatil žalovaný dle tvrzení samotné žalobkyně částku částka.

8. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností žalobkyně jako poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Teprve poté, kdy by při vynaložení takové odborné péče měla za to, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. V řízení prokázaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. Žalobkyně měla sice zjištěny údaje o příjmu žalovaného, avšak v otázce výdajové se spolehla pouze na tvrzení žalovaného. Kalkulovala pouze zákonnou výši životního minima a nepravděpodobně nízkou výší nákladů na bydlení v nájemním bydlení. Nezískala žádnou informaci o alespoň základních nutných životních výdajích žalovaného a, přestože dle údajů ze systému NRKI byl žalovaný značně úvěrově zatížen a měl pohledávku po splatnosti, poskytla úvěr ve výši částka. Přes poskytnuté poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o potřebě dalšího dokazování o tvrzeném vynaložení odborné péče, žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval (neboť byl po celou dobu řízení nečinný), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a smlouva o úvěru uzavřená je z tohoto důvodu neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaný vyčerpal částku částka a na úhradu svých závazků zaplatil celkem částka. Rozdíl těchto dvou částek představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného dlužnou částku uhradit do tří měsíců od právní moci rozsudku.

9. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky plynou ze smlouvy, která je hodnocena jako neplatná.

10. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.