108 C 430/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 13 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 25. 8. 2020 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku 4 646 Kč.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 9. 2022 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci na základě žádosti žalovaného prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně [webová adresa] dne 10. 5. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to způsobem uvedeným v čl. 4 Všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalovaný zadal žádost o úvěr, následně byl vygenerován text Smlouvy o spotřebitelském úvěru a spolu s ním se žalovanému zobrazil i text všeobecných podmínek a formulář s předsmluvními informacemi. Text smlouvy, všeobecných obchodních podmínek a předsmluvních informací byl zaslán žalovanému na jeho e-mailovou adresu uvedenou v žádosti o úvěr. Současně byl žalovaný požádán o dokončení ověření identity. Toto žalovaný provedl formou předání údajů ze svého bankovního účtu vedeného u banky [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] pomocí aplikace [anonymizováno]. Do této aplikace je možné se přihlásit pouze prostřednictvím přístupového hesla k internetovému bankovnictví. Tím má žalobkyně za prokázané, že identita žalovaného byla dostatečně ověřena. Zaškrtnutím políčka„ Souhlasím s podmínkami Smlouvy“ na webové stránce žalobkyně vyslovil žalovaný souhlas se zněním smlouvy o úvěru. Zaškrtnutím políčka„ Souhlasím s VOP“ vyslovil žalovaný souhlas se zněním Všeobecných obchodních podmínek a zaškrtnutím políčka„ Souhlasím s podmínkami Předsmluvního formuláře“ vyslovil žalovaný souhlas se zněním předsmluvního formuláře a dále kliknutím na tlačítko„ Další“ žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru. Tento popsaný postup je podmínkou uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a je potvrzením projevu vůle žalovaného. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěr prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr jednak nahlédnutím do databáze SOLUS a také z informací získaných od žalovaného. Žalovaný před uzavřením smlouvy vyplnil na webových stránkách věřitele dotazník, ve kterém uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, je OSVČ - předmět podnikání výroba, obchod a služby, [IČO], a dále uvedl výši svého příjmu a pravidelných měsíčních výdajů. Žalobkyně ověřila údaje uváděné v žádosti o úvěr hovorem s žalovaným na telefonním čísle, které žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru a které je uvedeno i na titulní straně smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy o úvěr poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 13 000 Kč, a žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit úvěr spolu s úrokem (úplatou za poskytnutí zápůjčky) ve výši 0,9 % denně, tj. 3 510 Kč. Žalovaný se tedy zavázal k úhradě částky 16 510 Kč, a to v 1 splátce s termínem splatnosti ke dni 9. 6. 2019. Dnem uzavření smlouvy je den, ve kterém byly finanční prostředky z poskytnutého úvěru převedeny na účet žalovaného. Plnění bylo žalovanému poskytnuto dne 10. 5. 2019 bankovním převodem z účtu žalobkyně vedeného u banky [právnická osoba], číslo účtu [bankovní účet] na účet žalovaného vedený rovněž u [právnická osoba], číslo účtu [bankovní účet]. Jedná se o účet žalovaného, ze kterého žalovaný poskytl žalobkyni údaje prostřednictvím aplikace [anonymizováno] a který je uveden na titulní straně smlouvy jako účet určený pro plnění žalobkyně ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně touto žalobou uplatňuje pouze vrácení poskytnuté zápůjčky ve výši 13 000 Kč. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy ani přes výzvy žalobkyně. Jako příslušenství pohledávky uplatňuje žalobkyně zákonný úrok z prodlení ode dne 25. 8. 2020 (ode dne následujícího po lhůtě v předžalobní výzvě) až do úplného zaplacení jistiny.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Připustil, že se žalobkyní formou prostředků komunikace na dálku uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě obdržel od žalobkyně částku 13 000 Kč. Namítl však, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, neboť žalobkyně nevynaložila odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, spokojila se s tvrzeními žalovaného, které nijak neověřila, nevyžadovala žádné listiny. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení, jehož splatnost nastala dne 10. 5. 2019. Žaloba byl soudu podána dne 20. 9. 2022 a nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení je tak promlčen. I v případě platného uzavření smlouvy je nárok žalobkyně promlčen, neboť sama žalobkyně uvádí, že splatnost úvěru nastala dne 9. 6. 2019 a tříletá promlčecí lhůta ke dni podání žaloby uplynula. Žalovaný se pokoušel již v roce 2013 se žalobkyní domluvit a navrhoval, že své bezdůvodné obohacení zaplatí. Žalobkyně však trvala na splnění smluvních nároků v podobě úroku ze smlouvy apod.

3. Blíže neurčeného data byla vyhotovena listina označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] v níž žalobkyně je označena jako věřitel a žalovaný jako klient. Listina obsahuje vymezení práv a povinností smluvních stran při poskytnutí půjčky ve výši 13 000 Kč. Smlouva neobsahuje projev vůle žalovaného. Tyto skutečnosti má sodu za prokázány z vyhotovení listiny. Dne 10. 5. 2019 je datována faktura ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, v níž smlouva je označena [číslo]. Ve faktuře je v rámci podrobností půjčky uvedeno 30 dnů a částka 13 000 Kč, datum odeslání finančních prostředků 10. 5. 2019 a splátka 9. 6. 2019 ve výši 16 510 Kč Tyto skutečnosti má sodu za prokázány z vyhotovení faktury. Z potvrzení o provedené transakci má sodu za prokázáno, že dne 10. 5. 2019 odeslal žalobkyně na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 13 000 Kč se zprávou pro příjemce [anonymizováno] podle smlouvy [číslo]. Z listiny na čísle listu 31 spisu má sodu za prokázáno, že je vyhotovena v angličtině, obsahuje jméno a příjmení žalovaného a dále je v ní uvedeno, že je svobodný, žije n v nájemním bydlení, má příjmy 35 000 Kč a výdaje 10 000 Kč. Dne 6. 9. 2019 právní zástupce žalovaného vyhotovil návrh na způsob úhrady závazku adresovaný žalobkyni. Jménem žalovaného připustil, že žalovaný prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě mu byla vyplacena částka 13 000 Kč. Dále sděluje žalobkyni, že smlouvu považuje za absolutně neplatnou, neboť celkové parametry smlouvy (úrok, RPSN a návazné smluvní pokuty) jsou v rozporu s dobrými mravy a nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Jménem žalovaného navrhl uzavření smlouvy o narovnání, v níž budou sjednána nová práva a povinnosti v podobě úhrady jistiny a zákonného úroku z prodlení. Návrh byl žalobkyni odeslán dne 10. 9. 2019 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení návrhu a podacího archu.

4. Soud dále provedl důkaz obchodními podmínkami, formulářem pro standardní informace, předžalobní výzvou a k ní náležejícím poštovním podacím archem. Z těchto listin neučinil s ohledem na níže uvedený právní závěr žádná pro věc relevantní skutková zjištění.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi účastníky byla dne 10. 5. 2019 sjednána smlouva, na jejímž základě žalobkyně jako podnikatel poskytla žalovanému jako spotřebiteli finanční prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit do 9. 6. 2019 a dále zaplatit částku 3 510 Kč. Před uzavřením smlouvy měla žalobkyně od žalovaného informaci o jeho příjmech a základní informaci o jeho rodinném stavu a výdajích. Žaloba byla podána dne 20. 9. 2022.

6. Mezi účastníky tak byla dne 10. 5. 2019 ve smyslu § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 13 000 Kč a žalovaný se zavázal ji žalobkyni vrátit do 9. 6. 2019 spolu s částkou 3 510 Kč. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. S ohledem na to je smlouva o zápůjčce uzavřená mezi účastníky neplatná ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný však od žalobkyně přijal částku 13 000 Kč a za absence smluvního důvodu takového plnění se jedná ve smyslu § 2991 občanského zákoníku o bezdůvodné obohacení žalovaného.

7. Žalovaný v řízení vznesl námitku promlčení nároku žalobkyně, ať již tento nárok plyne z bezdůvodného obohacení, které bylo splatné dne 10. 5. 2019, či z uzavřené smlouvy o zápůjčce s tím, že splatnost smluvního nároku nastala dle samotného tvrzení žalobkyně dne 9. 6. 2019. Žaloba byla podána po uplynutí promlčecí lhůty dne 20. 9. 2022. Pokud žalobkyně nevykonala své právo v promlčecí lhůtě, toto právo se promlčí a dlužník není povinen ve smyslu § 609 občanského zákoníku plnit. K promlčení soud přihlédne ve smyslu § 610 odst. 1 občanského zákoníku jen k námitce dlužníka. Subjektivní promlčecí lhůta trvá podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku tři roky a právo na vydání bezdůvodného obohacení se nejpozději promlčí v objektivní desetileté lhůtě ode dne, kdy k němu došlo. Pro počátek subjektivní promlčecí lhůty u práva na bezdůvodné obohacení je ve smyslu § 621 občanského zákoníku rozhodující okolnost, kdy se žalobkyně dozvěděla, že došlo k bezdůvodnému obohacení a o osobě povinné k jeho vydání. Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 občanského zákoníku právo může být uplatněno poprvé, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Žalobkyně je podnikatelem v oblasti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Z tohoto důvodu je a musí být informována o tom, jaké jsou její zákonné povinnosti poskytovatele takových úvěrů. Musí jí být známa její zákonná povinnost vynaložit před uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele. Musí jí být také známy následky nesplnění této povinnosti. Žalobkyně si musela být vědoma toho, že způsob, jakým se zabývala otázkou úvěruschopnosti žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostačující a má za následek neplatnost smlouvy o úvěru. Svých zákonných povinností a následků jejich nesplnění si minimálně být vědoma měla a mohla. Za situace, kdy poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, aniž by řádně zkoumala jeho úvěruschopnost, si také měla a mohla být vědoma toho, že výplatou peněz vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení. Dnem 10. 5. 2019 si tak žalobkyně měla a mohla být vědoma skutečnosti, že došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného ve výši 13 000 Kč. Tímto dnem se tak dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty. Následující den je prvním dnem, kdy žalobkyně mohla uplatnit své právo vůči žalovanému u orgánu veřejné moci, tedy i u soudu. Učinila tak však až 20. 9. 2022 a je nutno dospět k závěru, že její právo domáhat se bezdůvodného obohacení žalovaného vzniklého ze smlouvy ze dne 10. 5. 2019, se promlčelo v tříleté subjektivní promlčecí lhůtě. K námitce žalovaného soud k tomuto promlčení přihlédl a žalobu v celém rozsahu zamítl.

8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit procesně úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízen ve výši 4 646 Kč. Náhrada nákladů sestává ze dvou úkonů právní služby po 1 620 Kč, dvou režijních paušálů po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 806 Kč.