108 C 47/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 18 401,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , spolu s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě dvojí postoupení pohledávek. Dne , datum, byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností , Anonymizováno, a společností , právnická osoba, . (dále jen „banka"), IČ: , IČO, a dne , datum, byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, , jméno FO, uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o vydání kreditní karty č. , hodnota, , která je smlouvou o úvěru. Obsahem této smlouvy byl závazek banky poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, , který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla přitom na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Právní předchůdce žalobkyně své smluvní povinnosti splnil, když žalovanému vydal kreditní kartu a poskytl mu úvěrový rámec, jenž mohl žalovaný jejím prostřednictvím čerpat. Žalovaný však svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil, sjednané splátky řádně neplatil. , jméno FO, proto dopisem ze dne , datum, přistoupila k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Před poskytnutím úvěru , jméno FO, splnila své zákonné povinnosti, když zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce , částka, , z částky ve výši , částka, představující kapitalizovaný smluvní úrok, z částky , částka, představující poplatky. Žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Za celou dobu čerpání úvěrového rámce v době od , datum, do , datum, žalovaný vyčerpal finanční prostředky ve výši , částka, a na úhradu svých závazků zaplatil celkem , částka, .

2. Dne , datum, učinil žalovaný , jméno FO, návrh na uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě by mu , jméno FO, poskytla možnost čerpání úvěrového limitu až do výše , částka, při úrokové sazbě 23,99 % ročně. Dne , datum, , jméno FO, tento návrh žalovaného akceptovala. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z návrhu žalovaného na uzavření smlouvy a akceptačního dopisu , jméno FO, ze dne , datum, .

3. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti má soud za prokázáno, že obsahuje specifikaci obecných principů prověřovaní úvěruschopnosti , jméno FO, s tím, že žalovaného lustrovala bez negativních záznamů v insolvenčním rejstříku, v databázi neplatných dokladů, v interním Black listu a registrech BRKI, NRKI a SOLUS. , jméno FO, vycházela z průměrných příjmů na běžném účtu žalovaného ve výši , částka, . Z prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti má soud za prokázáno, že žalovaný deklaroval svůj příjem částkou , částka, , , jméno FO, kalkulovala tzv. regionální náklady částkou , částka, a dosavadní celkovou sumu splátek žalovaného ve výši , částka, .

4. Z mimořádného výpisu z účtu žalovaného za dobu od , datum, do , datum, má soud za prokázáno, že v tomto období byla žalovanému vyplacena mzda ve výši , částka, , , částka, a , částka, . Výše jeho základních životních výdajů (např. na bydlení, energie, splátky závazků apod.) a rodinné poměry (např. počet vyživovacích povinností) není z tohoto výpisu z účtu patrna. Platby jsou realizovány buď platební kartou, nebo převodem z účtu bez uvedení účelu platby.

5. Z výpisů z kreditní karty má soud za prokázáno, že v době od , datum, do , datum, žalovaný fakticky vyčerpal finanční prostředky v celkové výši , částka, .

6. Dne , datum, uzavřely , jméno FO, jako postupitel a společnost , Anonymizováno, jako postupník rámcovou smlouvu o postupování pohledávek a dne , datum, dodatek k této rámcové smlouvě. Dne , datum, uzavřely tytéž smluvní strany smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také žalovaná pohledávka. Dne , datum, uzavřely společnost , Anonymizováno, jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimž je také žalovaná pohledávka. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z rámcové smlouvy a dodatku k ní, smluv o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, , části seznamu postoupených případů a oznámení o postoupení pohledávek.7. , jméno FO, a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě , jméno FO, poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši , částka, a žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky vrátit formou sjednaných splátek. Tato smlouva je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Teprve poté, kdy by při vynaložení takové odborné péče měla , jméno FO, za to, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. V řízení prokázaný způsob, jakým , jméno FO, zkoumala úvěruschopnost žalovaného neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. , jméno FO, měla sice zjištěny údaje o příjmu žalovaného, avšak nikoliv výši jeho základních životních výdajů. Tyto stanovila částkou , částka, jako tzv. regionální náklady. Nezískala žádnou relevantní informaci o faktických základních nutných životních výdajích žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování a této právně významné skutečnosti. Takové poučení se přitom dostane pouze a jedině účastníku, který se k nařízenému jednání dostaví. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval (neboť byl po celou dobu řízení nečinný), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru , jméno FO, vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a uzavřená smlouva o úvěru je z tohoto důvodu neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvami o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 občanského zákoníku a žalobkyně se tak stala věřitelem žalovaného ze žalované pohledávky. Na základě neplatné smlouvy o úvěr žalovaný vyčerpal od , jméno FO, celkem částku , částka, a na úhradu svých závazků zaplatil celkem , částka, . Rozdíl těchto dvou částek, ve výši , částka, představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno, i s přihlédnutím k výši žalované částky, vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného dlužnou částku uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku.

8. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky plynou ze smlouvy, která je hodnocena jako neplatná.

9. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.