108 C 54/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného o zaplacení částky 23 789,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi postupitelem právnická osoba., IČO: IČO (dále jen „Anonymizováno“) a žalobkyní dne datum. Anonymizováno uzavřel se žalovaným dne datum za pomoci elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě které, byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s počátečním úvěrovým limitem stanoveným ve Smlouvě, který mohl být v případě splnění podmínek zvýšen až do výše částka. Poskytovaný úvěr mohl žalovaný čerpat opakovaně prostřednictvím vydané platební úvěrové karty. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 19,48 % ročně, a to v minimálních měsíčních splátkách po částka včetně pojistného splatných vždy k 15. dni v měsíci. Dále se žalovaný zavázal platit poplatky v souladu se sazebníkem. Před poskytnutím úvěru Anonymizováno provedl interní analýzu klientských dat žalovaného, a prověřil žalovaného ve veřejných registrech shromažďujících informace o bonitě, platební morálce a důvěryhodnosti žalovaného. Žalovaný při sjednání smlouvy sdělil, že jeho příjem činí částka, náklady na bydlení částka, je Anonymizováno a nemá vyživovací povinnost. Podle zjištění z registrů byl žalovaný povinen hradit další měsíční splátky ve výši částka. Anonymizováno tak dospěl k závěru, že žalovaný je úvěruschopný. Žalovaný však své povinnosti plynoucí ze smlouvy řádně neplnil. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný vyčerpal finanční prostředky v celkové výši částka, avšak na úhradu svých závazků nezaplatil ničeho. Žalovaná částka ve výši částka představuje dlužnou jistinu ve výši částka, dlužné poplatky ve výši částka, dlužné smluvní pokuty ve výši částka, dlužné pojistné ve výši částka, a úroky z úvěru dlužné k datu odstoupení od Smlouvy ve výši částka.

2. Dne datum je datováno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, v níž Anonymizováno je označen jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Listina obsahuje vymezení smluvních práv a povinností při poskytnutí úvěrového rámce částka. Listina neobsahuje žádný projev vůle žalovaného. Tyto skutečnosti má soud ze smlouvy o úvěru za prokázány.

3. Z listiny označené jako zpráva o posouzení úvěruschopnosti a fotografie občanského průkazu žalovaného má soud za prokázáno, že Anonymizováno uvedl, že žalovaného před uzavřením smlouvy lustroval v registru SOLUS, kalkuloval jeho příjem ze mzdy ve výši částka, nulové náklady na bydlení a splátky úvěrů ve výši částka měsíčně. Z částečného výpisu z účtu a smlouvy o spotřebitelském úvěru má soud za prokázáno, že Anonymizováno vyplatil společnosti právnická osoba. částku částka.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a části seznamu postoupených případů má soud za prokázáno, že dne datum uzavřeli Anonymizováno jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také pohledávka za žalovaným.

5. Žalobkyně svou žalobu opřela o tvrzení, že mezi její právním předchůdcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši částka, žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky vrátit ve smlouvě sjednaným způsobem. Uzavření smlouvy s konkrétním vymezením práv a povinností nebylo v řízení prokázáno, avšak žalobní tvrzení a předložené důkazy jasně svědčí o úmyslu právního předchůdce žalobkyně uzavřít se žalovaným smlouvu o úvěru. Prokázaný kontraktační proces právního předchůdce žalobkyně a žalovaného směřoval k uzavření smlouvy o úvěru, která je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 občanského zákoníku. Povinností právního předchůdce žalobkyně jako poskytovatele takového úvěru bylo postupovat v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Je prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému finanční prostředky v celkové výši částka poskytl. Od právního předchůdce žalobkyně jako poskytovatele úvěru proto lze důvodně požadovat, aby dříve, než tyto finanční prostředky žalovanému poskytl, takovou odbornou péči vynaložil. Tuto skutečnost však žalobkyně neprokázala. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně kalkuloval ničím nepodložené údaje o výši mzdy žalovaného, jeho nulových výdajích na bydlení a výši dosavadních splátek úvěrů. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně získal finanční prostředky ve výši částka a nezaplatil ničeho. Tato částka tak představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni, jako právnímu nástupci poskytovatele úvěru, vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud si je vědom skutečnosti, že uzavření samotné smlouvy nebylo v řízení prokázáno, avšak právní předchůdce žalobkyně jednoznačně jednal s úmyslem uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, a proto bylo jeho povinností jednat jako zodpovědný a odborně pečlivý poskytovatel úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení. Bezdůvodné obohacení žalovaného soud s ohledem na výše uvedené nehodnotí jako bezdůvodné obohacení podle obecného ustanovení § 2991 občanského zákoníku, nýbrž jako bezdůvodné obohacení podle speciálního ustanovení o bezdůvodném obohacení podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalované dlužnou částku uhradit do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

6. Ve zbytku byla žaloba s ohledem na shora uvedené zamítnuta.

7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil 67 % nákladů řízení, které žalobkyně v souvislosti s tímto řízením účelně vynaložila, neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná co do 83,5 % uplatněného nároku. Náklady řízení žalobkyně účelně vynaložila částkou částka sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, tří úkonů právní služby po částka, tří režijních paušálů po částka a 21 % DPH ve výši částka. Z celkové částky nákladů řízení má žalobkyně právo na zaplacení 67 %, tj. částka. Žalobkyni nebyl přiznán úkon za písemné podání ze dne datum, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být součástí perfektní žaloby. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.