108 C 76/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o zaplacení částky 36 270 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do třiceti dnů od právní moci rozsudku s tím, že pokud tuto platební povinnost nesplní, je povinen počínaje třicátým prvým dnem od právní moci rozsudku platit žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o osm procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného až do úplného zaplacení.

II. Co do částky , částka, spolu s:- kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které, byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve sjednané výši. Dne , datum, pak právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, uzavřel se žalovanou smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě, které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se je zavázala vrátit spolu se sjednaným poplatkem. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, , právnická osoba, , jako poskytovatel půjčky a úvěru, splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byl dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části ověřené dokumenty. Tuto skutečnost potvrzují i předmětné smlouvy, jejichž podpisem žalovaná stvrdila, že úvěrující s odbornou péčí posoudil její schopnost splácet, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel úplné, pravdivé a přesné. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byly teprve s žalovanou uzavřeny smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která uvedla v zákaznické kartě. V tomto směru žalobkyně poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku, která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany , právnická osoba, nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Žalovaná sjednané splátky neuhradila řádně a včas, zaplatila pouze částku , částka, na úhradu v pořadí prvé smlouvy a nadále dluží částku , částka, s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení. Dále pak zaplatila na úhradu v pořadí druhé smlouvy částku , částka, a nadále tak dluží částku , částka, s příslušenstvím. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byly obě pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni.

2. Mezi společností , právnická osoba, , IČ , IČO, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , dle které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala věřiteli tuto částku vrátit spolu s poplatky ve výši , částka, ve sjednaných týdenních splátkách. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku , částka, převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvě je prohlášení žalované, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy a smluvních podmínek. Dne , datum, je datována karta zákazníka, v níž žalovaná uvedla, že je evidována na úřadu práce, má příjmy pouze z dávek poskytovaných státem ve výši , částka, , výdaje na nájem a inkaso v nájemním bydlení ve výši , částka, , výdaje domácnosti ve výši , částka, , má , Anonymizováno, nezaopatřené děti, otec jí přispívá částkou , částka, , výživné činí , částka, a příjem partnera , částka, . V kartě zákazníka je uvedeno, že předložila nájemní smlouvu, doklad SIPO a výměr státní podpory. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení karty zákazníka.

3. Mezi společností , právnická osoba, , IČ , IČO, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala věřiteli tuto částku vrátit spolu s poplatky ve výši , částka, ve sjednaných týdenních splátkách. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku , částka, převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvě je prohlášení žalované, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou částku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy a smluvních podmínek. Dne , datum, je datována karta zákazníka, v níž žalovaná uvedla, že je evidována na úřadu práce, má příjmy pouze z dávek poskytovaných státem ve výši , částka, , výdaje na nájem a inkaso v nájemním bydlení ve výši , částka, , výdaje domácnosti ve výši , částka, , , Anonymizováno, nezaopatřené děti, přídavky na děti ve výši , částka, , tzv. ostatní příjmy ve výši , částka, a u poskytovatele úvěru závazek ve výši , částka, . V kartě zákazníka je uvedeno, že předložila nájemní smlouvu, bankovní výpis, doklad SIPO a nájemní smlouvu. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení karty zákazníka.

4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , právnická osoba, , IČ , IČO, postoupila žalované pohledávky s příslušenstvím žalobkyni Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek a části seznamu postoupených případů.

5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované částku , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit formou sjednaných týdenních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Dále byla mezi týmiž smluvními stranami dne , datum, uzavřena ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované částku , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit formou sjednaných týdenních splátek. Také tato smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel., Při uzavření obou smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Poskytovatel úvěru poskytl žalované celkem dvě zápůjčky, přestože jediným příjmem žalované byly dávky poskytované státem, započetl příjem osoby, která vůbec nebyla účastníkem smluvního vztahu. Na základě údajů sdělených žalovanou, nemohl pečlivý poskytovatel úvěru dospět k závěru, že žalovaná je úvěruschopná. Nepřiléhavý je odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení klienta. Budoucímu věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení budoucího klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování o této rozhodné skutečnosti, přičemž toto poučení je soudem poskytováno pouze a jedině při ústním jednání. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho jsou obě smlouvy neplatné podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se v obou případech jedná o neplatnost absolutní.

6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované a v důsledku toho neplatnosti smluv o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě v pořadí prvé neplatné smlouvy žalovaná vyčerpala částku , částka, a na úhradu svých závazků zaplatila celkem , částka, . Rozdíl těchto dvou částek představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalované, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Na základě v pořadí druhé neplatné smlouvy žalovaná vyčerpala částku , částka, a na úhradu svých závazků zaplatila celkem , částka, . Rozdíl těchto částek představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalované, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat, a to ve výši , částka, a , částka, .

7. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaná ničeho netvrdila o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalované dlužné částky v celkové výši , částka, uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.

8. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky plynou ze smluv, které jsou hodnoceny jako neplatné.

9. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.