108 C 9/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 22 439,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do třiceti dnů od právní moci rozsudku s tím, že pokud tuto platební povinnost nesplní, je povinen počínaje třicátým prvým dnem od právní moci rozsudku platit žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o osm procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného až do úplného zaplacení.

II. Co do částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným za pomoci prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet způsobem sjednaným ve smlouvě o úvěru. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně v souladu se zákonným požadavkem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Nahlédla do veřejně dostupných databází NRKI a BRKI, insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí, ověřila výši čistého příjmu žalovaného částka a dospěla k závěru, že žalovaný je úvěruschopný. V souladu s uzavřenou smlouvou žalobkyně dne datum vyplatila žalovanému částku částka a dne datum rovněž částku částka převodem na účet žalovaného. Žalovaný však své smluvní povinnosti neplnil, na úhradu svých závazků zaplatil pouze částka. Žalovaná částka sestává z nezaplacené jistiny, poplatku za vyplacení tranší úvěru, poplatků za doplňkové služby, smluvního úroku a sjednané smluvní pokuty. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně se domáhá rovněž úroku z prodlení v zákonné výši.

2. Dne datum je datováno vyhotovení smlouvy o revolvingového úvěru č. hodnota, v níž žalobkyně je označena jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Listina obsahuje vymezení smluvních práv a povinností při poskytnutí úvěrového rámce částka. Listina neobsahuje žádný projev vůle žalovaného. Tyto skutečnosti má soud ze smlouvy o úvěru za prokázány.

3. Z listiny označené jako obecné principy posuzování má soud za prokázáno, že žalobkyně touto listinou deklaruje, že posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je v souladu se zákonnými nároky a splňuje požadavky vymezené zákonem. Listina neobsahuje žádné konkrétní údaje týkající se žalovaného. Z listin označených jako identifikované příjmy a výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného má soud za prokázáno, že žalobkyně kalkulovala čistý příjem žalovaného částkou částka, výši pravidelných výdajů na půjčky částka, výši výdajů na bydlení částkou částka. Jeho minimální výdaje vypočítala částkou částka měsíčně. Z výplatní pásky a potvrzení o příchozí platbě má sodu za prokázáno, že za listopad 2024 obdržel žalovaný na bankovní účet č. č. účtu mzdu ve výši částka.

4. Z přehledu bankovních transakcí má soud za prokázáno, že žalobkyně odeslala žalovanému na jeho bankovní účet dne datum částku částka a dne datum částku částka.

5. Žalobkyně svou žalobu opřela o tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši částka, žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky vrátit ve smlouvě sjednaným způsobem. Uzavření smlouvy s konkrétním vymezením práv a povinností nebylo v řízení prokázáno, avšak žalobní tvrzení a předložené důkazy jasně svědčí o úmyslu žalobkyně uzavřít se žalovaným smlouvu o úvěru. Prokázaný kontraktační proces žalobkyně a žalovaného směřoval k uzavření smlouvy o úvěru, která je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 občanského zákoníku. Povinností žalobkyně jako poskytovatele takového úvěru bylo postupovat v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Je prokázáno, že žalobkyně žalované finanční prostředky v celkové výši částka poskytla. Od žalobkyně jako poskytovatele úvěru proto lze důvodně požadovat, aby dříve, než tyto finanční prostředky žalovanému poskytla, takovou odbornou péči vynaložila. Tuto skutečnost však žalobkyně neprokázala. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně měla podložené informace o výši příjmu žalovaného za poslední měsíc před datem poskytnutí první finanční částky. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalobkyně jako poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy získala alespoň základní ověřené informace o reálných nutných životních výdajích žalovaného. Ve výpisu posouzení úvěruschopnosti jsou uvedeny výše dosavadních splátek částkou částka, výše nákladů na bydlení částkou částka a následně výše minimálních nutných výdajů částkou částka, což neodpovídá ani aritmetickému součtu předchozích dvou částek. Navíc nebylo prokázáno, z čeho žalobkyně tyto informace čerpala. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že žalovaný od žalobkyně získal finanční prostředky ve výši částka a na úhradu svých závazků zaplatil částku částka. Rozdíl těchto dvou částek ve výši částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud si je vědom skutečnosti, že uzavření samotné smlouvy nebylo v řízení prokázáno, avšak žalobkyně jednoznačně jednala s úmyslem uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, a proto bylo její povinností jednat jako zodpovědný a odborně pečlivý poskytovatel úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení. Bezdůvodné obohacení žalovaného soud s ohledem na výše uvedené nehodnotí jako bezdůvodné obohacení podle obecného ustanovení § 2991 občanského zákoníku, nýbrž jako bezdůvodné obohacení podle speciálního ustanovení o bezdůvodném obohacení podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalované dlužnou částku uhradit do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.

6. Ve zbytku byla žaloba s ohledem na shora uvedené zamítnuta.

7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.