108 C 97/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 66 936,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do šesti měsíců od právní moci rozsudku.

II. Co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , spolu s úrokem ve výši 29,49 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky , částka, s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, úvěrovou smlouvu prostřednictvím internetových stránek společnosti žalobce za pomoci elektronických prostředků komunikace na dálku. Žalovaný zažádal na webových stránkách žalobkyně o poskytnutí revolvingového úvěru, když si nejprve zvolil, o jakou výši úvěru má zájem. Následně byl žalovaný vyzván k vyplnění registračního formuláře zadáním svých osobních údajů, jakož i údajů o svých rodinných a majetkových poměrech. V dalším kroku si žalovaný zvolil své přihlašovací jméno, heslo a bezpečnostní otázky, pro případ budoucího ověření. Na základě řádné registrace byla žalovanému nabídnuta možnost elektronicky uzavírat smlouvy. Vzhledem k tomu, že se žalovaný rozhodl pro elektronické uzavření smlouvy, proběhla opětovná verifikace jeho osoby a následně mu byla předložena smlouva s vyplněnými údaji. Pro potvrzení osoby klienta je dále žalobcem požadováno předložení platného dokladu. Pro finální potvrzení uzavření smlouvy je potřeba potvrzujícího kódu, který je klientovi zaslán na jeho telefonní číslo. Na základě výše uvedených skutečností má žalobkyně za to, že všechny smlouvy uzavřené prostřednictvím tohoto webového rozhraní jsou uzavřeny jednoznačně identifikovanou a verifikovanou osobou. Projev vůle, který je stvrzen SMS kódem, zaslaným na verifikované telefonní číslo, považuje žalobkyně za dostatečně určitý, přičemž je z něj zřejmá vůle klienta uzavřít smlouvu. Před poskytnutím úvěru žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Při výpočtu maximálního limitu splátky žalovaného a také jeho domácnosti kalkulovala příjem žalovaného ze mzdy ve výši , částka, , životní minimum částkou , částka, a výši splátek žalovaného mimo systém žalobkyně ve výši , částka, . Započetla příjem ostatních členů domácnosti částkou , částka, , normativní náklady na bydlení ve výši , částka, . Díky přístupu k údajům z bankovního účtu žalovaného, získala žalobkyně informace o jeho zbytných i nezbytných výdajích a jeho příjmech. Provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE A ISIR bez negativních poznatků. Vyhodnotila, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Na základě úvěrové smlouvy tak byla žalovanému poskytnuta částka ve výši , částka, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet poskytnutý úvěr sjednanými splátkami, ale svůj závazek ze smlouvy neplnil. Zaplatil pouze , částka, .

2. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, , fotografie občanského průkazu žalovaného a informací o dohledání činnosti klienta má soud za prokázáno, že žalobkyně jako věřitel a jako dlužník žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splatit formou 84 měsíčních splátek po , částka, . Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši , částka, a příjem dalších členů domácnosti činí , částka, . Dne , datum, byla žalovanému vyplacena jistina úvěru ve výši , částka, na jeho bankovní účet, jak má soud za prokázáno z opisu výpisu proplacení smlouvy a výpisu z účtu žalovaného.

3. Z karty klienta a výpisu z účtu žalovaného č. 2018/2, 2017/13 a 2017/12 má soud za prokázáno, že žalobkyně kalkulovala příjem žalovaného ve výši , částka, , příjem ostatních členů domácnosti ve výši , částka, , měsíční výdaje domácnosti dle žádosti o úvěr ve výši , částka, s tím, že žalovaný je svobodný a bydlí v družstevním bytě. K , datum, byl na účtu žalovaného debetní zůstatek ve výši , částka, . V měsíci lednu 2018 obdržel výplatu ve výši , částka, a vzal si další dva nebankovní spotřebitelské úvěry ve výši , částka, a , částka, . Zaplatil splátku úvěru ve výši , částka, . Výše jeho základních životních výdajů, např. na bydlení a dodávku energií, není z výpisu z účtu patrna. K , datum, byl na účtu žalovaného debetní zůstatek ve výši , částka, . V měsíci prosinci obdržel výplatu ve výši , částka, a zaplatil splátku úvěru ve výši , částka, . Výše jeho základních životních výdajů, např. na bydlení a dodávku energií, není z výpisu z účtu patrna. , právnická osoba, byl na účtu žalovaného debetní zůstatek ve výši , částka, . V měsíci , Anonymizováno, obdržel výplatu ve výši , částka, a zaplatil splátku úvěru ve výši , částka, . Výše jeho základních životních výdajů, např. na bydlení a dodávku energií, není z výpisu z účtu patrna.

4. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, má soud za prokázáno, že tímto usnesením vzal soud na vědomí splnění oddlužení žalovaného, jež bylo povoleno rozhodnutím téhož soudu ze dne , datum, č. j. , právnická osoba, . Žalovaný nepodal v insolvenčním řízení žádost o osvobození od placení zbytku pohledávek, tudíž o něm soud nerozhodoval a žalovaného od placení zbytků pohledávek neosvobodil.

5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit během 84 měsíců formou sjednaných splátek. Tato smlouva je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností žalobkyně jako poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Teprve poté, kdy by při vynaložení takové odborné péče měla za to, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. V řízení prokázaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. Žalobkyně měla sice zjištěny údaje o příjmu žalovaného, avšak v otázce výdajové se spolehla pouze na tvrzení žalovaného. Z výpisů z účtu žalovaného neplyne výše jeho základních životních výdajů, kromě jediné splátky úvěru. Pro žalobkyni nebyl, ačkoli měl být, alarmující také fakt, že debetní zůstatek na účtu žalovaného se v posledních třech měsících před poskytnutím úvěru pouze zvyšoval a těsně před uzavřením předmětné smlouvy uzavřel žalovaný další dvě smlouvy o úvěru s nebankovními poskytovateli. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebně dalšího dokazování o skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího nároku. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval (neboť byl po celou dobu řízení nečinný), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a uzavřená smlouva o úvěru je z tohoto důvodu neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaný vyčerpal částku , částka, a na úhradu svých závazků zaplatil celkem , částka, . Rozdíl těchto dvou částek ve výši , částka, představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného dlužnou částku uhradit do šesti měsíců od právní moci rozsudku.

6. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky plynou ze smlouvy, která je hodnocena jako neplatná.

7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, která byla v řízení procesně úspěšná co do 65 %, náklady řízení v rozsahu 30 %. Při vyčíslení úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení přitom soud kalkuloval nejen žalovanou jistinu, ale také kapitalizované příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se domáhala zaplacení částek , částka, , , částka, a dále úroku kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku částkou , částka, a úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku částkou , částka, , celkem tedy , částka, . Žalobě bylo vyhověno co do částky , částka, , představující 65 % uplatněného nároku. Žalobkyně vynaložila náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , tři předžalobní úkony právní služby po , částka, , tři režijní paušály po , částka, a 21 % DPH, celkem , částka, . Z této částky má právo na 30 %, tj. , částka, .