109 C 111/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 69 244,07 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 055 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 12. 11. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 20 172,25 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 61 593,01 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 67 227,25 Kč od 3. 11. 2020 do 11. 11. 2020, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 127,25 Kč od 12. 11. 2020 do zaplacení a částku ve výši 2 016,82 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 917,30 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 67 227, 257 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 67 227,25 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 61 593,01 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení a částku 2 016,82 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 14. 6. 2019 smlouvu o hotovostním úvěru, žalobkyně žalovanému poskytla částku 65 000 Kč. Byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 1 300 Kč, měsíční pojistné ve výši 131 Kč. Žalobkyně řádně prověřovala před uzavřením smlouvy solventnost žalovaného. Účastníci ve smlouvě měli dohodnuto, že pokud žalovaný poruší povinnosti řádně splácet a neuhradí 2 měsíční splátky po sobě nebo jednu splátku déle než 3 měsíce, bude žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a naúčtovat žalovanému jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny, úroku a pojistného, maximálně však ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, až do výše 200 000 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost a nezaplatil splátky za měsíce červenec a srpen 2020, proto byl úvěr dne 2. 11. 2020 zesplatněn. Účastníci si ve smlouvě také dohodli, že pokud se žalovaný opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobkyně oprávněna účtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o hotovostním úvěru ze dne 14. 6. 2019 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli výše uvedenou smlouvu, žalovanému bylo poskytnuto 65 000 Kč jako bezúčelový úvěr, žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za uzavření 1 300 Kč, zároveň si účastníci dohodli pojištění za období od 15. 6. 2019 do 16. 6. 2026, měsíční pojistné 131 Kč Celkem měl žalovaný uhradit 123 570,76 Kč. Konečná splatnost úvěru byla stanovena na 16. 6. 2026.

4. Z platební bilance k výše uvedené smlouvě soud zjistil, že žalovaný celkově uhradil 17 945 Kč.

5. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že na účet žalovaného bylo zasláno 65 000 Kč.

6. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. a žalobě vyhověl, avšak jen z části. Žalobkyně svou právní argumentaci opřela o uzavření smlouvy o hotovostním úvěru mezi účastníky dle ustanovení § 2395 o. z. Toto prokazovala listinou nazvanou smlouva o hotovostním úvěru ze dne 14. 6.2019. Žalobkyně tvrdila, že řádně prověřovala solventnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., jelikož se jedná o spotřebitelský vztah. Své tvrzení mezi jinými prokazovala výpisem z účtu [právnická osoba], který je veden na jméno žalovaného. Výpis je za období od 1. 3. 2019 do 14. 6. 2019, tedy za období tři a půl měsíce. Z tohoto soud zjistil, že ke dni 14. 6. 2019 je na účtu uveden zůstatek ve výši 12 188 Kč, dne 11. 3. 2019 je na účtu uveden příjem ve výši 16 189 Kč od společnosti [právnická osoba], 11. 4. 2019 ve výši 25 535 Kč, 13. 5. 2019 14 947 Kč a 11. 6. 14 810 Kč. Zároveň soud zjistil, že dne 18. 3. 2019 bylo žalobkyní zasláno na účet žalovaného 35 000 Kč. Dne 28. 4. 2019 bylo na účet žalovaného připsáno 563 250 Kč, přičemž nelze zjistit, která osoba tyto finanční prostředky na účet žalovaného zaslala. Ve stejný den však je z účtu v hotovosti vybráno 480 000 Kč. Dále dne 5. 5. 2019 Kč je odesláno 2 300 Kč z účtu žalovaného pod poznámkou insolvence. Z účtu nelze zjistit kromě výběrů v hotovosti, plateb ve prospěch [právnická osoba] cz (jedná se o sázkovou kancelář), popř. plateb na čerpacích stanicích, jaké pravidelné výdaje žalovaný má s bydlením, s náklady na cestování do zaměstnání, pokud zaměstnán vůbec je, případně jaké další pravidelné výdaje má. Poskytoval úvěru je povinen aktivně prověřovat úvěryschopnost dlužníka. Věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr spotřebiteli jen tehdy, pokud po řádném posouzení úvěryschopnosti spotřebitele s odbornou péči je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr řádně splácet. Z předložené listiny a to výpisu z bankovního účtu však vyplývá pravý opak, jelikož sama žalobkyně žalovanému v březnu poskytuje částku 35 000 Kč, v mezidobí žalovaný má blíže neidentifikovaný příjem ve vyšší částce než půl milionu korun, žalovaný však obratem vybírá v hotovosti částku 480 000 Kč. Jeho pravidelný příjem je tvořen příjmem od společnosti [právnická osoba], který za 4 měsíce v průměru činí 16 620 Kč. Přesto žalobkyně žalovanému 14. 6. 2019 poskytuje další finanční prostředky a to v částce 65 000 Kč. Pokud by žalobkyně s odbornou péčí posoudila solventnost žalovaného, musela by dojít k závěru, že s příjmy žalovaného, kterých dosahuje, bude obtížné plnit závazek. Na výše uvedeném názoru soudu nic nemění ani tvrzená skutečnost, že žalovaný nebyl ke dni poskytnutí úvěru evidován v databázi dlužníků, když navíc z listiny předložené samotnou žalobkyni vyplývá, že částka 596 970 Kč byla žalovanému poskytnuta jako spotřebitelský úvěr, který měl být splácen po 7 318 Kč měsíčně. S ohledem na výše uvedené soud posoudil smlouvu dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jako neplatnou. Soud nárok žalobkyně, ale posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Žalovanému bylo poskytnuto 65 000 Kč. Z platební bilance pak bylo prokázáno, že žalovaný zaplatil 17 945 Kč. Tato částka byla odečtena z fakticky poskytnutých finančních prostředků a žalovaný byl zavázán vydat žalobkyni částku 47 055 Kč. Jelikož smlouva je neplatná, nemůže soud vycházet z žádného ujednání smlouvy, tedy ani ujednání o splatnosti. Proto soud vycházel z výzvy k úhradě dluhu ze dne 2. 11. 2020, která dle podacího archu byla dána k poštovní přepravě 3. 11. 2020. V souladu s ustanovením § 573, § 1959 písm. e) o. z. je žalovaný povinen plnit 11. 11. 2020, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na nákladech řízení přiznáno 9 917,30 Kč. Celé náklady řízení by činily 27 548 Kč Tyto sestávají z částky 15 600 Kč za 4 úkony odměny advokáta, když jeden úkon odměny dle ustanovení § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb. činí 3 900 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u jednání). K výše uvedených úkonům byly přiznány 4 režijní paušály á 300 Kč, částka 700 Kč jako náhrada za promeškaný čas při cestě advokáta z jeho sídla do sídla soudu a zpět, náhrada za cestovní výdaje ve výši 2 638 Kč (4,4 Kč sazba základní náhrady, 366 km vzdálenost, 10,1l na 100 km kombinovaná spotřeba paliva, 27,8 Kč cena za jeden litr paliva). Z výše uvedených částek pak bylo přiznáno 21 % DPH, když zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně ve výši 4 229 Kč a 3 181 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobkyně měla ve věci 68 % úspěch, 32 % neúspěch, při odečtení neúspěchu od úspěchu má tak nárok na 36 % z celkových nákladů řízení.