109 C 126/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 6 075 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 120 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 12. 5. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 955 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 815,69 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 145,97 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 929,46 Kč od 30. 11. 2019 do 11. 5. 2020, zákonný úrok z prodlení z částky 1 809,46 Kč od 12. 5. 2020 do zaplacení, úrok 20,98 % ročně z částky 4 929,46 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 6 075 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 815,69 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2145,97 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 929,46 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 20,98 % ročně z částky 4 929,46 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaná dne 15. 1. 2017 uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalované bylo poskytnuto 5 000 Kč. Tato se zavázala se zapůjčenou částkou uhradit 455 Kč úrok, 1 000 Kč poplatek za administrativní činnost, 1 500 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná z částky uhradila pouze 1 880 Kč. Dne 29. 11. 2019 [právnická osoba] [anonymizováno] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

2. Žaloba se k žalobě nevyjádřila.

3. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. a žalobě vyhověl, avšak jen z části. Žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, kterou uzavřela společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník, předmětem postoupení byla také pohledávka za žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 15. 1. 2017. Žalované bylo poskytnuto 5 000 Kč. Tato se zapůjčenou částkou zavázala uhradit 455 Kč úrok, 1 500 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek, 1 000 Kč poplatek. Částka měla být uhrazena ve 43 týdenních splátkách po 185 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou sepsala kartu zákazníka v žádosti o zápůjčku, ve které žalovaná uvedla, že její příjem činí 7 600 Kč státní podpora, její druh má příjem 9 400 Kč, výdeje na bydlení činí 8 300 Kč, osobní výdaje 6 000 Kč. Žalobkyně sice tvrdila, že právní předchůdkyni žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalované před uzavřením smlouvy úvěru ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., ale toto tvrzení neprokázala. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř.. Žalobkyně předložila pouze listinu nazvanou karta zákazníka, ze které vyplývá, že žalovaná měla vyplnit informace o svých příjmech a výdajích. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 AS 30/2015, zejména bodu 26 však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele, není dostatečné k řádnému posouzení úvěryschopnosti dlužníka, poskytovatel je povinen aktivně úvěryschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. S ohledem, že toto tvrzeno řádně nebylo a nebylo prokázáno, je tak smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud tak nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Žalované byla poskytnuta částka 5 000 Kč, z žalobních tvrzení vyplývá, že tato uhradila částku 1 880 Kč. Soud proto zavázal vydat žalobkyni rozdíl mezi těmito částkami a to 3 120 Kč. Jelikož nelze vycházet z žádných ujednáních smlouvy a to ani z ujednání o splatnosti, soud vycházel z výzvy k úhradě dluhu ze dne 30. 4. 2020, která byla dle podacího archu dána k poštovní přepravě 1. 5. 2020. Dle ustanovení § 573 § 1959 písm. e) o. z. je tak výzva k úhradě v dispozici žalované 6. 5. 2020, 11. 5. 2020 je žalovaná povinna plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výši uvedené odůvodnění, pak byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, když žalované, která byla ve věci procesně úspěšnější, nevznikly prokazatelné náklady řízení.