109 C 131/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 23 330 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 060 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 21. 11. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 12 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 21. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 23 330 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 21. 11. 2020. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 28. 9. 2019 smlouvu o úvěru, žalovanému bylo poskytnuto 15 000 Kč, zbytek ve výši 12 270 Kč činil kapitalizovaný úrok. Žalovaný však nehradil řádně a včas, uhradil pouze částku 3 940 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 9. 2019 soud zjistil, že účastníci uzavřeli výše uvedenou smlouvu, žalovanému bylo poskytnuto 15 000 Kč. Žalovaný se se zapůjčenými prostředky zavázal žalobkyni uhradit úrok ve výši 2 970 Kč, 4 500 Kč poplatek za zpracování úvěru a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Částka měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 454,50 Kč. První splátka byla splatná 8. 10. 2019.

4. Z evidenční karty klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, má učňovské vzdělání, není majitelem vozidla ani nemovitosti, neměl úvěr u žalobkyně, je zaměstnán u [právnická osoba] bez uvedení pracovního zařazení, jeho čistá průměrná mzda činí 15 378 Kč, životní výdaje na bydlení 4 670 Kč a životní minimum na ověření činí 3 910 Kč.

5. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. a žalobě vyhověl avšak jen z části. Žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. Toto tvrzení prokázala smlouvou o úvěru ze dne 28. 9. 2019, ze které bylo zjištěno, že žalovanému bylo poskytnuto 15 000 Kč. Žalobkyně však netvrdila ani neprokázala, že by prověřovala solventnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nesplnění své povinnosti tvrzení a důkazní. Žalobkyně pouze předložila listinu, ze které vyplývá, že žalovaný měl vyplnit informace o svých příjmech v žádosti o úvěr. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 zejména bodu 26, však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. S ohledem, že toto nebylo tvrzeno ani prokázáno, je tak smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud tak nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 15 000 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný uhradil 3 940 Kč. Soud tak žalovaného zavázal k vydání částky 11 060 Kč (15 000 Kč mínus 3 940 Kč). Jelikož smlouva je neplatná jako celek, nemůže soud vycházet z žádného ujednání smlouvy, a to ani ujednání o splatnosti. Proto soud vycházel z výzvy k úhradě dluhu bez uvedení data, která byla dána k poštovní přepravě dne 19. 10. 2020 (ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z.). Žalobkyně se však domáhala přiznání prodlení až od 21. 11. 2020, soud tak nemůže překročit žalobní návrh, proto zavázal žalovaného k úhradě úroků z prodlení až od tohoto data, i když žalovaný se do prodlení s úhradou nároku z titulu vydání bezdůvodného obohacení dostal dříve. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesní úspěch a neúspěch obou účastníků je v podstatě stejný.