109 C 139/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 36 818 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 568 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 12. 3. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 19 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 10. 2. 2017 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 17 568 Kč od 10. 2. 2017 do 11. 3. 2019, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 36 818 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 10. 2. 2017 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 17. 11. 2016 smlouvu o půjčce ve výši 44 250 Kč. Tato se skládala z jistiny 25 000 Kč a ze souhrnného poplatku 19 250 Kč, částka měla být uhrazena ve splátkách, žalovaný však dluh nehradil řádně a včas, dosud uhradil pouze 7 432 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne 17. 11. 2016 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu na základě, které bylo žalovanému zapůjčeno 25 000 Kč, tento se zavázal uhradit zároveň se zapůjčenou částkou 3 250 Kč úrok, 5 000 Kč poplatek za administrativní činnost, 11 000 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek, celkem 44 250 Kč. Částka měla být uhrazena v 59 týdenních splátkách po 738 Kč, poslední splátka ve výši 708 Kč, první splátka byla splatná 17. 11. 2016, poslední splátka 11. 1. 2018.

4. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2390 o. z. a žalobě vyhověl jen z části. Žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, toto prokazovala smlouvou o peněžité zápůjčce, číslo smlouvy [číslo] ze dne 17. 11. 2016. Žalobkyně však netvrdila ani neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o zápůjčce prověřovala ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. solventnost žalovaného. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nesplnění své povinnosti tvrzení a důkazní. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je tak smlouva neplatná. Soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 25 000 Kč, tento z částky uhradil pouze 7 432 Kč, žalovaný byl tak zavázán k vydání rozdílu ve výši 17 568 Kč. Pokud se týká splatnosti, soud nemůže vycházet z ujednání ze smlouvy, když smlouva je neplatná. Proto soud vycházel z výzvy k úhradě dluhu ze dne 28. 2. 2019. Dle podacího archu tato upomínka byla předána k poštovní přepravě 28. 2. 2019. Dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. je žalovaný povinen plnit 11. 3. 2019, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když procesní úspěch a neúspěch obou účastníků je v podstatě stejný.