109 C 165/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 6 100 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 15. 9. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 180 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 273,19 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 773,22 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 697,82 Kč od 7. 12. 2019 do 14. 9. 2020, zákonný úrok z prodlení z částky 3 777,82 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení, úrok 23,72 % ročně z částky 4 697,82 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 6 100 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 273,19 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 773,22 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 697,82 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 4 697,82 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 25. 6. 2015 smlouvu o půjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalované před uzavřením smlouvy o půjčce. Žalované byla poskytnuta půjčka 7 000 Kč. Tato se zavázala se zapůjčenými prostředky uhradit úrok ve výši 980 Kč, odměnu za administrativní činnost 1 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 800 Kč. Žalovaná však uhradila pouze 6 080 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok ve výši 3 773,22 Kč je vypočten z úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 4 697,82 Kč od 5. 8. 2016 do 6. 12. 2019, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 273,19 Kč je vypočítán z dlužné jistiny ve výši 4 697,82 Kč od 12. 8. 2016 do 6. 12. 2019 v zákonné výši.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2390 o. z. a žalobě vyhověl částečně. Žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce, (tvrzeno půjčce). Tvrzení žalobkyně prokázala smlouvou o zápůjčce ze dne 25. 6. 2015, ze které bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce, žalované bylo poskytnuto 7 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit celkové poplatky ve výši 5 180 Kč. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, uzavřenou mezi společnosti [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že byla postoupena také pohledávka za žalovanou. Jelikož se však jedná o spotřebitelský vztah, je nutno tvrdit, ale i prokázat, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce, byla řádně prověřována solventnost žalované ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., když zákon tuto povinnost věřiteli ukládá. Žalobkyně předložila pouze kartu zákazníka ze dne 25. 6. 2015, ze které vyplývá, že žalovaná má mít příjmy ve výši 5 700 Kč jako státní sociální podporu a jsou uvedeny další příjmy 11 000 Kč a 4 800 Kč, aniž by byly tyto specifikovány. Výdaje žalované jsou uvedeny ve výši 8 700 Kč jako náklady na nájem a inkaso, 6 000 Kč výdaje domácnosti, 200 Kč výdaje na telefon. Jedná se však o ničím nedoložená prohlášení spotřebitele, přičemž věřitel je povinen sám aktivně solventnost žalované prověřovat a nespoléhat se pouze na její tvrzení. Z tohoto důvodu je tak smlouva dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. neplatná. Soud tedy nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalované bylo poskytnuto 7 000 Kč, žalobkyně tvrdila, že žalovaná uhradila 6 080 Kč, soud tedy zavázal žalovanou k vydání částky 920 Kč (7 000 Kč mínus 6 080 Kč). Pokud se týká splatnosti dluhu, soud postupoval dle ustanovení § 573 a § 1959 písm. e) o. z. a uložil žalované povinnost platit úroky z prodlení od 15. 9. 2020, když výzva k úhradě dluhu ze dne 3. 9. 2020 byla dána k poštovní přepravě 4. 9. 2020, dne 14. 9. 2020 je žalovaná povinna plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. S ohledem na výše uvedené odůvodnění, byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když procesně úspěšnější žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení.