109 C 249/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 97 766,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 72 729,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 23. 4. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 25 037,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 13. 3. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 72 729,17 Kč ve výši 10 % ročně od 13. 3. 2020 do 22. 4. 2020, úrok 5,7 % ročně z částky 95 766,67 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 948,50 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 97 766,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 13. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně a s úrokem 5,7 % ročně z částky 95 766,67 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že právnická osoba – právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu o stavební spoření, následně uzavřeli smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření dne datum. Žalovanému byla vyplacena částka 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit pravidelnou měsíční splátku úroku z překlenovacího úvěru ve výši 475 Kč, pravidelnou měsíční splátkou a stavební spoření ve výši 317 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas a žalobkyně odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 2. 3. 2020. Žalobkyně se tak domáhá úhrady částky 95 766,67 Kč jako nezaplacené jistiny a částky 2 000 Kč neuhrazených poplatků.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. O procesním nástupnictví současné žalobkyně bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 7. 2021, č.j. 109 C 249/2020 – 61, jež nabylo právní moci 31. 8. 2021, kdy žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu.

4. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření číslo ze dne datum ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba – právnická osoba a žalovaný uzavřeli shora uvedenou smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr výši 100 000 Kč. Účastníci si sjednali pevnou roční úrokovou sazbu ve výši 5,7 % ročně, měsíční splátka úroků byla stanovena na částku 475 Kč, částka povinného spoření 317 Kč.

5. Z platební bilance k výše uvedené smlouvě soud zjistil, že stavební spořitelna poskytla žalovanému jistinu 100 000 Kč, žalovaný celkem uhradil na jistině 4 233,33 Kč, na běžném úroku 23 037,50 Kč, celkem tedy žalovaný ze smlouvy uhradil 27 270,83 Kč.

6. Z oznámení o odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 2. 3. 2020 soud zjistil, že právnická osoba – právnická osoba oznamuje žalovanému, že u úvěrové smlouvy číslo dochází k dlouho trvajícímu a opakujícímu se porušování závazků a to tak, že žalovaný řádně a včas nesplácí úvěr, a proto společnost odstupuje od úvěrové smlouvy, žalovaný byl vyzván k úhradě částky 97 766,67 Kč.

7. Z potvrzení o výši příjmu ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba potvrzuje žalovanému, že žalovaný je zaměstnán u této společnosti od 1. 3. 2015 jako dělník ve výrobě na dobu neurčitou, průměrný měsíční čistý příjem žalovaného za posledních 12 měsíců činil 14 892 Kč. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření a žádosti o překlenovací úvěr ze dne 25. 1. 2016 soud zjistil, že žalovaný má být zaměstnán jako dělník ve výrobě u společnosti právnická osoba, jeho příjmy mají činit 13 000 Kč měsíčně, výdaje na bydlení 4 000 Kč, výdaje na domácnost 2 500 Kč, předpokládána splátka úvěru 788 Kč.

8. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. a žalobě vyhověl jen částečně. Aktivní legitimace žalobkyně byla řešena již samostatným usnesením, jak je uvedeno shora. V řízení žalobkyně prokázala, že původní věřitel právnická osoba – právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru a překlenovacím úvěru ze stavebního spoření. Žalovanému bylo poskytnuto 100 000 Kč, žalobkyně však ani po poučení soudu dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru solventnost žalovaného, jelikož se jedná o spotřebitelský vztah a právní předchůdkyni žalobkyně tuto povinnost ukládá ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Žalobkyně pouze předložila potvrzení o příjmu žalovaného, neprokázala však jak prověřovala výdajovou stránku žalovaného. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěryschopnosti dlužníka. Poskytoval je povinen aktivně úvěryschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Jelikož žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila solventnost žalovaného před uzavřením smlouvy, je smlouva o úvěru dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. neplatná. Soud tak nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 100 000 Kč, tento dle platební bilance celkově ze smlouvy uhradil 27 270,83 Kč. Žalovaný byl proto zavázán k vydání rozdílu ve výši 72 729,17 Kč. Jelikož nelze vycházet z žádného ujednání smlouvy, tedy ani o splatnosti, soud vychází z výzvy k úhradě dluhu ze dne 14. 4. 2020, která byla dle podacího archu stejného dne dána k poštovní přepravě, 17. 4. 2020 se výzva dostává do dispozice žalovaného, 22. 4. 2020 je žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení (ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z.). Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na nákladech řízení přiznáno 16 947,50 Kč. Celé náklady řízení by činily 35 309,30 Kč Tyto sestávají z částky 20 080 Kč za 4 úkony odměny advokáta, když dle ustanovení § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. jeden úkon činí 5 020 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u jednání dne 15. 9. 2021). K těmto úkonům byly přiznány 4 režijní paušály à 300 Kč, náhrada za cestovné při cestě advokáta z jeho sídla do sídla soudu a zpět ve výši 4 669 Kč (vzdálenost dle mapy na internetu 387km jedna cesta, tam a zpět tedy 774km, paušální náhrada činí 4,40 Kč, kombinovaná spotřeba paliva 6l na 100 km a cena paliva 27,20 Kč za jeden litr). Dále z výše uvedených částek pak bylo přiznáno 21 % DPH ve výši 5 449,30 Kč a zaplacený soudní poplatek 3 911 Kč. Žalobkyně měla ve věci 74 % úspěch, 26 % neúspěch, při odečtení neúspěchu od úspěchu má tak nárok na 48 % z celkových nákladů řízení. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě písemně, dvojmo. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.