109 C 255/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 13 709 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně za dobu od 1. 2. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žaloba, aby žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 5 852 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 345,36 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 852 Kč od 27. 2. 2016 do 31. 1. 2018, zákonný úrok z prodlení z částky 5 852 Kč od 1. 2. 2018 do zaplacení, částku 857 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 399,48 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 27. 2. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 12 852 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 345,36 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 852 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení ve výši 7,75 %, částku 857 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 377,48 Kč a zákonný úrok z zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 27. 2. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 857 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost právnická osoba a žalovaný dne 11. 9. 2009 uzavřeli smlouvu o půjčce. Žalovanému bylo poskytnuto 7 000 Kč, tento se zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 852 Kč. Částka měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 217 Kč. Ke dni 5. 11. 2010 činila dlužná jistina 7 000 Kč, souhrnný poplatek 5 852 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 5 345,36 Kč je vypočten ze zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % z dlužné částky 12 852 Kč od 13. 11. 2010 do 26. 2. 2016. Dále společnost právnická osoba a žalovaný dne 1. 5. 2009 uzavřeli smlouvu o půjčce, žalovanému bylo poskytnuto 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 1 617 Kč v 27 týdenních splátkách po 171 Kč. Ke dni 6. 11. 2019 činil dluh na jistině 556,86 Kč, na poplatku 300,14 Kč, žalovaný celkem uhradil 3 760 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 369,48 Kč je vypočten z dlužné částky 587 Kč od 14. 11. 2009 do 26. 2. 2016, jedná se o zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o půjčce ze dne 1. 5. 2009 soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, předmětem byla částka 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatky ve výši 1 617 Kč. Dlužná částka v celkové výši 4 617 Kč měla být uhrazena v 27 týdenních splátkách po 171 Kč. U 27 týdnů splácení je uvedeno RPSN 460,94 %.

4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 11. 9. 2009 soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, předmětem byla částka 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit souhrnný poplatek 5 852 Kč, celkem 12 852 Kč v 59 týdenních splátkách po 217 Kč, poslední splátka měla činit 49 Kč. Při splátkách 60 týdnů je uváděno RPSN 224,28 %.

5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 2. 2016 soud zjistil, že společnost právnická osoba oznamuje žalovanému, že pohledávky za žalovaným ve výši 857 Kč bez příslušenství, 12 852 Kč bez příslušenství, byly postoupeny na žalobkyni. Tato výzva byla dána k poštovní přepravě dle podacího archu 11. 3. 2016.

6. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. a § 657 zákona č. 40/1964 Sb. (občan. zák.), když účastníci smlouvy o půjčce a to společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dvě smlouvy o půjčkách a to dne 1. 5. 2009, kdy žalovanému bylo poskytnuto 3 000 Kč a dne 11. 9. 2009, kdy žalovanému bylo poskytnuto 7 000 Kč. U první smlouvy o půjčce se žalovaný s částkou 3 000 Kč zavázal uhradit poplatek 1 617 Kč v 27 týdenních splátkách po 171 Kč, celkově z této částky zaplatil 3 760 Kč. U druhé smlouvy o zápůjčce s částkou 7 000 Kč se žalovaný zavázal uhradit souhrnný poplatek ve výši 5 852 Kč. Z této smlouvy žalovaný neuhradil ničeho. U smlouvy ze dne 1. 5. 2009 RPSN činilo 460,94 %, u druhé smlouvy ze dne 11. 9. 2009 pak 224,28 %. Výše uvedené smlouvy jsou ve smyslu § 52 téhož předpisu smlouvami spotřebitelskými, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Kromě částky 7 000 Kč a 3 000 Kč, které byly žalovanému fakticky půjčeny, se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně také souhrnný poplatek ve výši 5 852 Kč a 1 617 Kč. U daných smluv se jedná o RPSN ve výši 460,94 % a 224,28 %. Tyto poplatky jsou cenou půjčky nepřiměřeně vysokou, přesahující násobně průměrnou úrokovou sazbu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Takový úrok je proto nutno posoudit jako hraničící s lichvou a tedy odporující dobrým mravům, jak má na mysli ustanovení § 3 odst. 1 občan. zák., což činí ujednání o souhrnném poplatku (úroku) neplatným, přičemž se ve smyslu § 39 občan. zák. jedná o neplatnost absolutní. Právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku, jejím předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Úrok u půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž logicky poskytovatel půjčky (předchůdkyně žalobkyně) generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) smlouvy o půjčkách ani neuzavřely. Tyto okolnosti musely být zcela zřejmé i žalovanému, kdy ani on neočekával, že obdrží od podnikatele, podnikajícího v oblasti poskytování půjček a úvěrů, půjčky, bez toho aniž by musel platit nějakou odměnu za poskytnutí půjček. Jedná se právě o tyto okolnosti konkrétního případu, které vedou soud k závěru, že neplatné ujednání o úrocích nelze oddělit od zbytku smluv a absolutně neplatné je proto celé ujednání obou smluv o půjčkách, ze kterých vzájemná práva a povinnosti stranám ani nevznikla (srovnej rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.10.2017 č.j. 15 Co 234/2017-80). Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o půjčkách žalovanému částku 7 000 Kč a 3 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 odst. 1 a 2 občan. zák. V případě smlouvy ze dne 1. 5. 2009 (předána částka 3 000 Kč) žalovaný již zaplatil částku 3 760 Kč, jak vyplývá z žalobních tvrzeních, žalovaný tak u této smlouvy nedluží ničeho, když uhradil více, než k jaké by byl ze strany soudu zavázán.. Částku 3 760 Kč je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. V případě smlouvy ze dne 11. 9. 2009 bylo žalovanému poskytnuto 7 000 Kč. Žalovaný z této částky neuhradil ničeho. Proto byl žalovaný zavázán uhradit žalobkyni tuto částku. Pokud se týká splatnosti, tak nelze vycházet z neplatných ujednání smlouvy. Proto soud postupoval dle ust. § 573, § 1959 písm. e) o.z. Výzva k úhradě dluhu ze dne 22. 1. 2018 byla dána k poštovní přepravě dle podacího lístku 23. 1. 2019, 31. 1. 2018 je tak žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do pr. odlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ust. § 1970 o.z a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala oznámením o postoupení pohledávky, které žalovanému zasílala právní předchůdkyně žalobkyně a podacím lístkem, že toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě písemně, dvojmo. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.