109 C 271/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 16 950 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 350 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 15. 2. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 9 600 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 720,5 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 116,96 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 8. 1. 2022 do 14. 2. 2022 ve výši 8,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 4 650 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 24,24 % ročně z částky 12 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 16 950 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 720,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 116,96 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 24,24 % ročně z částky 12 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 25. 2. 2020 smlouvu o úvěru. Žalované bylo poskytnuto 12 000 Kč. Tato se s touto částkou zavázala uhradit 2 400 Kč úrok, 2 400 Kč odměnu za administrativní činnost a 4 800 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná nehradila řádně a včas, uhradila pouze 4 650 Kč Kapitalizovaný úrok ve výši 2 116,96 Kč je vypočten z úroku 24,24 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 4. 2021 do 7. 1. 2022, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 720,50 Kč je vypočten z úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 1. 2021 do 7. 1. 2022.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 2. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, žalované bylo poskytnuto 12 000 Kč, žalovaná se zavázala s částkou uhradit odměnu za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, úrok 2 400 Kč, administrativní poplatek 2 400 Kč. Částka měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 360 Kč.

4. Z karty zákazníka ze dne 25. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uvedla, že je svobodná, má učňovské vzdělání, bydlí jako nájemce, má jedno nezaopatřené dítě. Je uvedeno, že je na mateřské, její příjem činí 10 000 Kč jako hlavní příjem, 3 000 Kč vedlejší příjem, státní podpora 3 933 Kč a 2 000 Kč činí další příjmy, aniž je uvedeno, z čeho plynou tyto příjmy. Náklady na bydlení činí 8 450 Kč a 690 Kč, ostatní výdaje 5 000 Kč, další výdaje 200 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, ze seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

6. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postoupených pohledávek, kdy smlouva byla uzavřena dne 7. 1. 2022 v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Dále žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 o. z. Toto prokazovala smlouvou o úvěru ze dne 25. 1. 2020, kdy bylo prokázáno, že do dispozice žalované se dostalo 12 000 Kč. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalované dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně v žalobě pouze obecně tvrdila, že solventnost žalované prokazována byla. Žalobkyně byla u jednání poučena, tvrzení však nedoplnila, další návrhy nenavrhla k prokázání tvrzení o prověřování solventnosti, kromě karty úhrad. Pokud jde o kartu úhrad, ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bod 26., však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Právní předchůdkyně žalobkyně byla tak povinna zkoumat i v různých rejstřících, pokud by tak učinila, zjistila by, minimálně z rejstříku exekucí, že proti žalované jsou exekuce vedeny (u zdejšího soudu se jedná minimálně o dvě věci). S ohledem na výše uvedené je tak smlouva o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud nárok žalobkyně posoudil z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná uhradila 4 650 Kč, po odečtení této částky z částky 12 000 Kč, tak soud zavázal žalovanou k úhradě částky 7 350 Kč. Splatnost dluhu byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Výzva k úhradě dluhu ze dne 3. 2. 2022 byla dle podacího lístku dána k poštovní přepravě 4. 2. 2022. Dne 14. 2. 2022 je tak žalovaná povinna plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán v nižší části, než na jaký by žalobkyně dle prodlení měla nárok, soud však nemůže překročit žalobní návrh. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení.