109 C 30/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného pro 75 612 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně od 13. 8. 2024 do zaplacení a částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně od 13. 8. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 15 252 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 35 278,2 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 94 625,28 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 48 000 Kč od 28. 9. 2023 do 12. 8. 2024 ve výši 7,05 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 15 252 Kč od 13. 8. 2024 do zaplacení ve výši 7,05 % ročně, úrok 19,98 % ročně z částky 48 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, částku 8 360 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 107,31 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 809,28 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 732,03 Kč od 28. 9. 2023 do 12. 8. 2024 ve výši 7,05 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 8 360 Kč od 13. 8. 2024 do zaplacení ve výši 7,05 % ročně, úrok 19,98 % ročně z částky 6 732,03 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaným byl zavázán zaplatit žalobkyní částku 63 252 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 35 278,2 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 94 625,28 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 48 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 7,05 %, úrok 19,98 % ročně z částky 48 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 11. 11. 2012 smlouvu o půjčce. Žalovanému bylo poskytnuto 48 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úroky 6 130 Kč, poplatek za zpracování půjčky 9 122 Kč. Dluh měl být uhrazen v šedesáti týdenních splátkách. Z této smlouvy o půjčce žalovaný ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se domáhá jistiny 48 000 Kč, poplatku 15 252 Kč. Kapitalizované úroky ve výši 94 625,28 Kč jsou vypočteny z úroku 19,98 % ročně z částky 48 000 Kč od 6. 1. 2014 do 27. 9. 2023. Kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 35 278,20 Kč jsou vypočteny z úroku 7,05 % ročně z částky 48 000 Kč od 19. 6. 2013 do 27. 9. 2023. Dále se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán uhradit částku 12 360 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 107,31 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 809,28 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 732,03 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 7,05 % ročně, úrok 19,98 % ročně z částky 6 732,03 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 20. 6. 2012 smlouvu o půjčce. Žalovanému bylo poskytnuto 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úrok 1 277 Kč, odměnu za administrativní zpracování 1 900 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 5 183 Kč, celkem v šedesáti týdenních splátkách. Žalovaný však uhradil pouze 6 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se domáhá úhrady jistiny 6 732,03 Kč, poplatku 5 627,97 Kč. Kapitalizované úroky ve výši 13 809,28 Kč jsou vypočteny z úroků ve výši 19,98 % ročně z částky 6 732,03 Kč od 15. 8. 2013 do 27. 9. 2023. Kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 5 107,31 Kč jsou vypočteny ze zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z jistiny 6 732,03 Kč od 18. 2. 2013 do 27. 9. 2013.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze zákaznické karty ze dne 20. 6. 2012 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán. Jeho příjem činí 20 000 Kč, další příjmy domácnosti 9 000 Kč, nájem činí 9 200 Kč, spoření 500 Kč, splátky půjček 2 200 Kč, výdaje na domácnost 5 000 Kč. Ze zákaznické karty ze dne 11. 11. 2012 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán. Jeho příjem činí 20 000 Kč, další příjmy domácnosti 10 000 Kč, nájem činí 9 400 Kč, splátky půjček 1 200 Kč, výdaje na domácnost 5 000 Kč.

4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 20. 6. 2012, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce. Žalovanému bylo poskytnuto 10 000 Kč, žalovaný se zavázal uhradit úrok 1 277 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 900 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 5 183 Kč. Dluh měl být uhrazen v šedesáti týdenních splátkách po 306 Kč, poslední splátka měla činit 306 Kč, dle údajů uvedených ve smlouvě RPSN měla činit 63,91 %.

5. Ze smlouvy o půjčce ze dne 11. 11. 2012, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce. Žalovanému bylo poskytnuto 48 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úrok 6 130 Kč, poplatek za administrativní činnost 9 122 Kč, celkem 63 252 Kč. Dluh měl být uhrazen v šedesáti týdenních splátkách po 1 055 Kč, poslední splátka měla činit 1 007 Kč, dle údajů ve smlouvě RPSN měla činit 63,93 %.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvy o postoupení pohledávek. Dle seznamu postoupených pohledávek byly na žalobkyni postoupeny také pohledávky za žalovaným.

7. Danou věc soud posoudil dle ustanovení ustanovení § 3028 odst. 3 o. z., § 657 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen občan. zák.), když účastníci smluv o půjčce a to společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli 2 smlouvy o půjčce. Na základě smlouvy ze dne 11. 11. 2012 byla žalovanému půjčena částka 48 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 63 252 Kč v 60 týdenních splátkách. Na základě smlouvy ze dne 20. 6. 2012 byla žalovanému půjčena částka 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 18 360 Kč v 60 týdenních splátkách. Výše uvedené smlouvy je ve smyslu § 52 téhož předpisu smlouvy spotřebitelské, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Kromě částek 48 000 Kč a 10 000 Kč, které byly žalovanému fakticky půjčeny, se zavázal zaplatit žalobci také souhrnné poplatky ve výši 15 252 Kč a 8 360 Kč. Tyto poplatky jsou cenou půjčky nepřiměřeně vysokou, přesahující násobně průměrnou úrokovou sazbu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Takový úrok je proto nutno posoudit jako hraničící s lichvou a tedy odporující dobrým mravům, jak má na mysli ustanovení § 3 odst. 1 občan. zák., což činí ujednání o souhrnném poplatku (úroku) neplatným, přičemž se ve smyslu § 39 občan. zák. jedná o neplatnost absolutní. Právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku, jejím předmětem podnikání v době uzavření smluv o půjčkách bylo mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Úrok u půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž logicky poskytovatel půjčky (předchůdkyně žalobkyně) generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Tyto okolnosti musely být zcela zřejmé i žalovanému, kdy ani on neočekával, že obdrží od podnikatele, podnikajícího v oblasti poskytování půjček a úvěrů, půjčku bez toho, aniž by musel platit nějakou odměnu za poskytnutí půjček. Jedná se právě o tyto okolnosti konkrétního případu, které vedou soud k závěru, že neplatné ujednání o úrocích nelze oddělit od zbytku smluv a absolutně neplatné je proto celé ujednání smlouvy o půjčkách, ze kterých vzájemná práva a povinnosti stranám ani nevznikla (srovnej rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.10.2017 č.j. 15 Co 234/2017-80). Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o půjčce žalovanému částku 48 000 Kč a 10 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 odst. 1 a 2 občan. zák. V případě smlouvy ze dne 11. 11. 2012 (předána částka 48 000 Kč) žalovaný žalobkyni nezaplatil ničeho. Žalobkyni tak dluží celou částku 48 0000 Kč. V případě smlouvy ze dne 20. 6. 2012 (předána částka 10 000 Kč) žalovaný žalobkyni uhradil částku 6 000 Kč, jak vyplývá z žalobních tvrzeních, žalovaný tak dluží 4 000 Kč. Částku 6 000 Kč je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Proto žalovaný nadále z této smlouvy dluží žalobkyni pouze částku 4 000 Kč, k jejímuž zaplacení byl žalovaný zavázán. Žalobkyně ve smyslu ust. § 1879 o. z. prokázala postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. Pokud jde o splatnost dluhu, výzva k úhradě dluhu ze dne 30. 7. 2024 byla dle podacího lístku dána k poštovní přepravě dne 31. 7. 2024. 12. 8. 2024 je tak žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení (§ 573, § 1959 písm. e) o. z.). Výše úroku z prodlení, tak jak byla přiznána, je v souladu s stanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud se žalobkyně domáhala částek vyšších, byla žaloba v této části specifikovaná ve výroku II. rozhodnutí zamítnuta.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesní úspěch žalovaného je ve vyšší části, avšak žalovanému nevznikly žádné prokazatelné náklady řízení.