109 C 323/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 98 840 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 46 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně za dobu od 5. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 52 640 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 757,17 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 903,47 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 56 000 Kč od 16. 1. 2021 do 4. 3. 2021, zákonný úrok z prodlení z částky 9 800 Kč od 5. 3. 2021 do zaplacení, úrok 20,74 % ročně z částky 56 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 98 840 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 757,17 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 903,47 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 56 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %, úrok 20,74 % ročně z částky 56 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 7. 5. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného. Žalovanému bylo poskytnuto 56 000 Kč, tento se zavázal vrátit částku spolu s úrokem ve výši 9 520 Kč, odměnou za administrativní činnost 11 200 Kč a částkou 31 920 Kč za hotovostní inkaso splátek, žalovaný uhradil pouze 9 800 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok ve výši 1 903,47 Kč je vypočten jako úrok ve výši 20,74 % ročně z částky 56 000 Kč od 18. 11. 2020 do 15. 1. 2021 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 757,17 Kč jako zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 56 000 Kč od 18. 11. 2020 do 15. 1. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 soud zjistil, že společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami byla také pohledávka za žalovaným.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne 7. 5. 2019 soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, žalovanému bylo poskytnuto 56 000 Kč, tento se s dlužnou částkou zavázal uhradit úrok ve výši 9 525 Kč, 11 200 Kč administrativní poplatek a 31 920 Kč odměnu za hotovostí inkaso splátek. Žalovaný se zavázal hradit dluh v 80 týdenních splátkách po 1 358 Kč.

5. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaný uvedl, že v domácnosti žije s manželkou, je zaměstnán, jeho příjem činí 42 000 Kč, výdaje na bydlení 8 000 Kč, osobní výdaje 12 500 Kč, vyživovací povinnost činí 1 200 Kč, další výdaje 500 Kč.

6. Žalobkyně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, uzavřenou mezi společnosti právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a seznamem postoupených pohledávek, kde bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Pokud jde o smlouvu o úvěru ze dne 7. 5. 2019, kterou uzavřela společnost právnická osoba a žalovaný, tuto soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. Jelikož se však jedná o spotřebitelský vztah, je nutno nejen tvrdit, ale i prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Prověřování solventnosti rozhodně neprokazuje karta zákazníka, jelikož poskytovatel úvěru je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat a nelze se spokojit s pouhým předložením ničím nedoložených prohlášení spotřebitele, jak vyplývá ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015. Z evidenčního systému soudu navíc soud zjistil, že proti žalovanému jsou vedena exekuční řízení, což pokud by solventnost žalovaného byla řádně prověřována, právní předchůdkyně žalobkyně toto mohla zjistit. Soud tak smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil jako neplatnou pro řádně neprověření solventnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Nárok žalobkyně byl však posouzen dle ustanovení § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 56 000 Kč, z tvrzení pak vyplývá, že žalovaný uhradil částku 9 800 Kč, soud tak žalovaného zavázal k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 46 200 Kč (56 000 Kč mínus 9 800 Kč). Jelikož nelze vycházet z žádných ujednání smlouvy ani ujednání o splatnosti, splatnost závazku byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 2. 2021 vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu, dle podacího lístku tato výzva byla dána k poštovní přepravě dne 22. 2. 2021. Nejpozději 4. 3. 2021 je žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění pak byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly žádné prokazatelné náklady řízení. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě písemně, dvojmo. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.