109 C 41/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 12 867,60 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 3. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 6 367,6 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 080,63 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 697,31 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 999 Kč od 19. 12. 2020 do 2. 2. 2021 ve výši 9,75 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 499 Kč od 3. 2. 2021 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 6 500 Kč ve výši 1,5 % ročně od 3. 2. 2021 do zaplacení, úrok 29 % ročně z částky 6 999 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 12 867,60 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 080,63 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 697,31 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 999 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 % a úrok 29 % ročně z částky 6 999 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 28. 12. 2018 smlouvu o zápůjčce. Před uzavřením smlouvy byla prověřována solventnost žalovaného. Žalovanému bylo poskytnuto 8 000 Kč. Tento se s touto částkou zavázal uhradit úrok ve výši 1 431 Kč, poplatek za flexibilní splácení 3 444 Kč a 2 358 Kč poplatek za komfortní splácení. Žalovaný uhradil pouze 1 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 697,31 Kč je vypočten z úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 999 Kč od 22. 10. 2020 do 18. 12. 2020, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 080,63 Kč je vypočten jako zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 999 Kč od 29. 5. 2019 do 18. 12. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 28. 12. 2018 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce. Žalovanému bylo poskytnuto 8 000 Kč. Tento se zavázal uhradit spolu s výše uvedenou částkou 1 431 Kč úrok, dále poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 3 444 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 2 358 Kč. Částka měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 254 Kč, poslední splátka měla činit 247 Kč.

4. Ze zákaznické karty, žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 27. 12. 2018 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že pracuje jako dlaždič, jeho čistý příjem činí 15 000 Kč, další příjmy domácnosti činí 16 500 Kč. Žalovaný měl uzavřenou pracovní smlouvu od 1. 6. 2018 do 31. 12. 2018. U běžných výdajů je pouze uvedeno, že odhadované měsíční výdaje činí 3 000 Kč. Žalovaný měl učňovské vzdělání, byl svobodný. Počet vyživovaných osob nula.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že součástí smlouvy je také pohledávka za žalovaným.

6. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2390 o. z. a žalobě vyhověl jen z části. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 dle ustanovení § 1879 o. z. Žalobkyně tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, toto prokazovala smlouvou uzavřenou dne 28. 12. 2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Žalobkyně však neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala solventnost žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně pouze předložila listinu – zákaznickou kartu, ze které vyplývá, že žalovaný měl sdělit právní předchůdkyni žalobkyně informace o svých příjmech. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bod 26., však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytoval je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Navíc soud poukazuje na tu skutečnost, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena dne 28. 12. 2018, přičemž dle vyplněné zákaznické karty měl žalovaný uzavřen pracovní poměr do 31. 12. 2018. Nebylo tedy zřejmé, z čeho má žalovaný hradit splátky. Právní předchůdkyni žalobkyně to však nevadilo a žalovanému finanční prostředky poskytla. S ohledem na výše uvedené je tak smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 8 000 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný uhradil 1 500 Kč, soud tak zavázal k vydání rozdílu ve výši 6 500 Kč. Jelikož smlouva je neplatná, nemůže soud vycházet z žádného ujednání o splatnosti, proto splatnost soud posoudil dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Výzva k úhradě dluhu ze dne 6. 1. 2021 byla dle podacího lístku dána k poštovní přepravě 25. 1. 2021, 2. 2. 2021 je tak žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalovaného je vyšší, nicméně tomuto nevznikly žádné prokazatelné náklady nevznikly.