109 C 413/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 22 444,70 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu 3. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10 844,7 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 768,9 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 251,17 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 943,18 Kč od 29. 12. 2020 do 2. 2. 2021 ve výši 10 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 11 600 Kč ve výši 1,75 % ročně od 3. 2. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 1 343,18 Kč od 3. 2. 2021 do zaplacení, úrok 29 % ročně z částky 12 943,18 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 22 444,7 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 768,9 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 251,17 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 943,18 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, úrok 29 % ročně z částky 12 943,18 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 27. 6. 2019 smlouvu o zápůjčce. Žalovanému bylo poskytnuto 14 000 Kč. Tento se se zapůjčenou částkou zavázal uhradit úrok ve výši 2 504 Kč, poplatek za administrativní činnost 5 652 Kč a 4 127 Kč za vedení účtu. Žalovaný však nehradil řádně a včas, když uhradil pouze 2 400 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 251,17 Kč je vypočten jako úrok ve výši 29 % ročně z částky 12 943,18 Kč od 21. 8. 2020 do 18. 12. 2020, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 768,90 Kč je vypočten jako úrok ve výši 10 % ročně z částky 12 943,18 Kč od 15. 8. 2019 do 18. 12. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 6. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, žalovanému bylo poskytnuto 14 000 Kč, tento se zavázal uhradit spolu s výše uvedenou částkou 2 504 Kč úrok, 5 652 Kč poplatek za administrativní činnost a 4 127 Kč poplatek za vedení účtu. Žalovaný dále přistoupil k volitelnému doplňkovému pojištění za 1 800 Kč. Dlužná částka měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, poslední splátka měla činit 412 Kč.

4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má pracovat jako brusič, je svobodný, má základní vzdělání. Jeho čistý příjem měl činit 18 117 Kč, čistý příjem domácnosti 20 000 Kč, celkem 38 117 Kč. Jako běžné měsíční výdaje je uvedeno pouze číslo 3 000 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely výše uvedenou smlouvu. Dle seznamu postoupených pohledávek byla také na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným.

6. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. a žalobě vyhověl avšak jen z části. Žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 dle ustanovení § 1879 o. z. Žalobkyně však neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobkyně pouze předložila listinu, ze které vyplývá, že žalovaný měl vyplnit informace o svých příjmech a výdajích v žádosti o úvěru. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26., však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytoval je povinen aktivně úvěruschopnosti dlužníka zjišťovat a prověřovat. Pokud navíc žalovaný uvedl, že jeho veškeré pravidelné výdaje činí 3 000 Kč měsíčně, tak tento údaj se jeví zcela nepravděpodobným. S ohledem, že žalobkyně řádně netvrdila, jakým způsobem řádně prověřovala solventnost žalovaného, toto neprokázala, je tak smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Žalovanému byla poskytnuta částka 14 000 Kč, z žalobních tvrzení vyplývá, že tento uhradil 2 400 Kč. Soud tak zavázal žalovaného k vydání částky 11 600 Kč (14 000 Kč mínus 2 400 Kč). Pokud jde o splatnost, tuto soud posoudil dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Výzva k úhradě dluhu ze dne 6. 1. 2021 byla dle podacího lístku dána k poštovní přepravě 25. 1.2021, 2. 2. 2021 je žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.