109 C 43/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 18 194,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 911,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 5. 5. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 12 282,94 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 006,28 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 521,91 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 693,9 Kč od 21. 1. 2020 do 4. 5. 2020, zákonný úrok z prodlení z částky 4 782,22 Kč od 5. 5. 2020 do zaplacení, úrok 29 % ročně z částky 10 693,9 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 18 194,62 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 006,28 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 521,91 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 693,9 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 29 % ročně z částky 10 693,9 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že právní předchůdkyně společnost právnická osoba dne 23. 2. 2017 uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce. Před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána solventnost žalované. Žalované bylo poskytnuto 14 000 Kč, tato se zavázala s částkou zaplatit kapitalizované úroky z půjčené částky ve výši 2 504 Kč, 3 608 Kč odměnu za zpracování a 6 171 Kč poplatek za administrativní činnost. Dlužná jistina, když žalovaná nehradila řádně a včas, činí 10 693,90 Kč, dlužný poplatek 7 500,72 Kč. Žalovaná celkem uhradila pouze 7 200 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 23. 2. 2017 soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce, žalované bylo poskytnuto 14 000 Kč, tato měla uhradit s dlužnou částkou úrok 2 500 Kč, 3 608 Kč poplatek za zpracování doručení a flexibilní splácení a 6 171 Kč poplatek administrativní činnost. Částka měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 382 Kč.

4. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná uvedla, že její čistý příjem činí 13 133 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 8 800 Kč. Měsíční výdaje činí pouze 500 Kč splátky zápůjček. Žalovaná uvedla, že bydlí jako spolubydlící, má učňovské vzdělání, je svobodná, částku potřebuje na nečekané výdaje, není vlastníkem auta a je v domácnosti na mateřské dovolené.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu, přičemž součástí postoupení byla také pohledávka postupitele za žalovanou.

6. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2390 o. z. a žalobě vyhověl pouze z části. Žalobkyně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 v souladu s ustanovením § 1879 o. z., kdy společnost právnická osoba jako postupitel postoupila pohledávku na žalobkyni. Původní věřitel a žalovaná uzavřely dne 23. 2. 2017 smlouvu o zápůjčce. Žalované bylo poskytnuto 14 000 Kč. Tato se zavázala uhradit cellem 26 283 Kč. Jedná se však o spotřebitelský vztah a žalobkyně řádně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala před uzavřením smlouvy solventnost žalované dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně pouze tvrdila, že takto bylo učiněno. Žalobkyně pouze předložila listinu nazvanou zákaznická karta, ze které vyplývá, že žalovaná měla vyplnit informace o svých příjmech a výdajích v žádosti o úvěr, přičemž jako jediný měsíční výdaj částka 500 Kč je zcela nepravděpodobný. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 a to zejména bodu 26. však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. S ohledem, že toto prokázáno nebylo, je tak smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Na tomto závěru nic nemění ani rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j. 5 Co 231/2020 – 97, které předložila žalobkyně. Z tohoto nelze učinit závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně v nyní souzené věci řádně solventnost prověřovala, když již ze zákaznické karty vyplývá, jak je již shora uvedeno, že je počítáno pouze s výdaji ve výši 500 Kč a dále odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen vycházet z daného konkrétního případu, kolik žadatel o úvěr má k dispozici finančních prostředků, jaké jsou tedy jeho příjmy a jaké konkrétní výdaje má. Nelze vycházet z nějaké fiktivní částky. Žalobkyně byla u jednání poučena o nesplnění povinnosti důkazní a žádné další důkazy nenavrhla, ani v tom směru, zda žalovaná byla prověřována v registrech dlužníků, bankovních či nebankovních sektorech či jinak byla ověřována pravdivost tvrzení žalované. Jelikož je smlouva neplatná, soud vycházel z ustanovení § 2993 o. z. a žalovaná byla zavázaná zaplatit z titulu vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni částku 5 911,68 Kč. Žalobkyně sice v řízení tvrdila, že žalovaná uhradila částku 7 200 Kč, nicméně z předchozích tvrzení vyplývá, že žalovaná ke dni 22. 1. 2018 dlužila na jistině 10 693,90 Kč a na poplatcích 7 500,72 Kč. Z tohoto vyplývá, že dohromady tato částka činí 18 194,62 Kč. Jestliže žalovaná měla celkem uhradit 26 283 Kč (14 000 Kč jistina plus poplatky 12 283 Kč), dospívá soud k závěru, že žalovaná uhradila částku vyšší, tedy 8 088,32 Kč (26 283 Kč mínus 18 194,62 Kč). Částka 8 088,32 Kč byla tak odečtena z fakticky poskytnuté částky 14 000 Kč a žalovaná byla zavázána uhradit žalobkyni částku 5 911,68 Kč. Jelikož nelze vycházet z žádného ujednání o splatnosti dlužné částky při neplatnosti smlouvy, dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. se dnem 5. 5. 2020 dostala žalovaná do prodlení. Dne 23. 4. 2020 byla vyhotovena výzva k úhradě, 24. 4. 2020 byla dle podacího lístku dána k poštovní přepravě, 29. 4. 2020 se dostává výzva do dispozice žalované, 4. 5. 2020 je žalovaná povinna plnit. Úroky z prodlení tak jak byly přiznány, jsou v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když procesně úspěšnější žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě písemně, dvojmo. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.