109 C 49/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 20 035,29 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 243 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 18. 8. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 1 383,24 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 15 626,24 Kč od 20. 7. 2021 do 17. 8. 2021 ve výši 8,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 1 383,24 Kč od 18. 8. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 840,61 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 743,13 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a částku 3 719,05 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 15 626,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od 20. 7 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 840,61 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 743,13 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a částku 3 719,05 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že dne 15. 8. 2019 žalovaný uzavřel se společnosti [právnická osoba] smlouvou o úvěru, žalovanému bylo poskytnuto 17 000 Kč, tento se zavázal zaplatit s částkou příslušenství 14 598 Kč. Žalovaný však nehradil řádně a včas, když zaplatil pouze 2 752 Kč. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána solventnost žalovaného. Jelikož žalovaný nehradil, byl úvěr zesplatněn. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhá úhrady nesplacené jistiny 15 626,24 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 1 379,77 Kč a to po provedeném revizním přepočtu, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru činí 7 601,16 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 441,56 Kč, nesplacený inkasní poplatek činí 2 792,27 Kč. Postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu činí 1 528,38 Kč. Kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 840,61 Kč je vypočten z částky 15 626,24 Kč za období od 16. 10. 2020 do 11. 6. 2021. Přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky je představováno částkou 690 Kč za odeslaný obyčejný dopis ve výši 39 Kč, za tři návštěvy terénního pracovníka ve výši 217 Kč za návštěvu. Účastníci smlouvy o úvěru si sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky, po revizním přepočtu se žalobkyně domáhá částky 3 719,05 Kč, když je vypočtěn z částky 15 626,24 Kč od 16. 10. 2020 do 11. 6. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely výše uvedenou smlouvu. Z přiloženého seznamu postoupených pohledávek pak bylo zjištěno, že součástí postoupení byla také pohledávka za žalovaným.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 15. 8. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, žalovanému bylo poskytnuto 17 000 Kč, tento se zavázal s touto částkou také uhradit úrok ve výši 1 637 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 8 320 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 1 571 Kč a poplatek za inkaso v hotovosti v bydlišti žalovaného 3 060 Kč, částka měla být uhrazena ve 14 měsíčních splátkách po 2 254 Kč.

5. Z žádosti o úvěr ze dne 15. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] od 26. 7. 2019 do 31. 12. 2019, jeho čistá mzda činí 19 500 Kč. Na bydlení, energie žalovaný vynakládá 2 000 Kč, na dopravu, jídlo, osobní náklady 3 500 Kč měsíčně. Je svobodný, nemá žádné nezaopatřené děti, má středoškolské vzdělání bez maturity.

6. Žalobkyně aktivní legitimaci ve sporu prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 dle ust. § 1879 o.z. Pokud jde o smlouvu o úvěru, tato byla uzavřena dle ustanovení § 2395 o. z. a žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 17 000 Kč. Žalobkyně však neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně se k jednání u soudu nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně k prověření solventnosti pouze předložila listinu, ze které vyplývá, že žalovaný měl vyplnit informace o svých příjmech a výdajích. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26., však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. S ohledem, že toto tvrzeno ani prokázáno nebylo, je tak smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud ještě může poukázat na to, že dle smlouvy o úvěru, tento měl být splácen po dobu 14 měsíců a smlouva o úvěru byla uzavřena 15. 8. 2019. Dle žádosti o úvěr měl žalovaný uzavřen pracovní poměr na dobu určitou pouze do konce roku 2019, právní předchůdkyně žalobkyně se ale nikterak nezabývala tím, z jakých finančních prostředků žalovaný bude úvěr splácet, poté co uplyne doba, po kterou měl zajištěno zaměstnání. Soud nárok žalobkyně ale posoudil z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 17 000 Kč, z žalobních tvrzení vyplývá, že tento uhradil 2 757 Kč. Soud tedy zavázal žalovaného k vydání rozdílu ve výši 14 243 Kč. Splatnost byla posouzena dle ustanovení § 573 § 1959 písm. e) o. z. Výzva k úhradě dluhu ze dne 5. 8. 2021 byla dle podacího archu dána k poštovní přepravě 9. 8. 2021, dne 17. 8. 2021 je tak žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovení § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal úroky z prodlení dle žaloby ve výši 8,25 % ročně, když nemůže překročit žalobní návrh. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalovaného je ve vyšší části, jelikož je nutno přihlížet i k celému příslušenství žaloby, nikoli jen k jistině.