109 C 77/2022
č. j. 109 C 77/2022-66
V PLATNOSTIOkresní soud v Karviné – pobočka v Havířově rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 000 Kč s úrokem 7,75 % ročně z prodlení od 1. července v rozhodném období. Soud uznal nárok na bezdůvodné obohacení dle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., protože žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy byla zjištěna úvěrychopnost žalovaného. Žaloba byla zamítnuta co do částky 3 270,29 Kč a úroku ve výši 10,94 % ročně z 51 000 Kč od 18. září v rozhodném období. Žalobkyně byla povinna zaplatit 11 826 Kč na náhradě nákladů řízení, což odpovídá jejímu procesnímu úspěchu ve výši 57 %.
Plný text
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 51 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 3 270,29 Kč a úrok ve výši 10,94 % ročně z částky 51 000 Kč od 18. 9. 2009 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 826 Kč, do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta se sídlem adresa.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 51 000 Kč s úrokem 10,94 % ročně z této částky od 18. 9. 2009 do zaplacení, dále zákonný úrok z prodlení z částky 51 000 Kč od 1. 7. 2010 do zaplacení ve výši 7,75 % a kapitalizovaný úrok ve výši 3 270,29 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že právnická osoba příjmení jméno (nyní právnická osoba) a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, žalovanému bylo poskytnuto dne 8. 12. 2006 100 000 Kč, žalovaný však nehradil řádně a včas. Žalovaný z titulu půjčky uhradil částku 45 517 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka z původního věřitele postoupena na právnická osoba anonymizována dvě slova a následně dne 19. 4. 2016 na žalobkyni. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 18. 9. 2009 do 30. 6. 2010 činí 3 270,29 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 4. 2011 uzavřené mezi společností právnická osoba jako postupitelem a právnická osoba anonymizována dvě slova jako postupníkem soud zjistil, že byly postoupeny pohledávky, přičemž dle seznamu postoupených pohledávek předmětem postoupení byla také pohledávka za žalovaným.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2016 soud zjistil, že právnická osoba anonymizována dvě slova jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, dle seznamu postoupených pohledávek byla předmětem postoupení také pohledávka za žalovaným.
5. Z žádosti o osobní půjčku ze dne 8. 12. 2000 soud zjistil, že žalovaný žádá právnická osoba příjmení o půjčku ve výši 100 000 Kč na zařízení domácnosti, částka měla být uhrazena v 72 měsíčních splátkách po 1 970 Kč.
6. Ze sdělení společnosti právnická osoba soud zjistil, že tato společnost sděluje žalovanému, že na základě jeho žádosti ze dne 8. 12. 2006 mu byla poskytnuta půjčka ve výši 100 000 Kč, poplatek za zpracování dokumentace činí 1 000 Kč, poplatek za vedení splátkového účtu 50 Kč, výše celkové měsíční splátky činí 1 979 Kč, počet splátek 72. Splatnost poslední splátky byla stanovena na 15. 12. 2012.
7. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z., § 657 zákona č. 40/1964 Sb. a žalobě vyhověl co do částky 51 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, kdy žalovanému měla být poskytnuta částka 100 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit různé poplatky za smlouvu, kdy celkově měl uhradit 142 488 Kč. Žalobkyně však neprokázala, že by před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala solventnost žalovaného, jelikož se jedná o spotřebitelský vztah, přičemž věřiteli tuto povinnost ukládá ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Žalobkyně uvedla, že žalovaný doložil, že má příjem 14 160 Kč, platí jedno výživné 1 400 Kč, za dobu tří let je zaměstnán u stejného zaměstnavatele. Žalovaný uvedl, že užívá nájemní byt, za který platí 4 300 Kč. Splátky půjčky ve výši 2 000 Kč se tak jevily adekvátní. Toto tvrzení však žalobkyně neprokázala. Smlouva o půjčce je tak neplatná, jelikož žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným zkoumala jeho úvěrychopnost. Soud tak posoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § 451 z. č. 40/1964 Sb. když bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 100 000 Kč. Dle tvrzení žalovaný uhradil částku 45 517 Kč. Jelikož však žalobkyni nemůže být přiznána částka vyšší, než jaké se domáhá, byla přiznána částka 51 000 Kč místo částky 54 483 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu výzvou ze dne 17. 9. 2009, soud však přiznal úroky z prodlení až dle žalobního požadavku od 1. 7. 2010. Pokud se tak žalobce domáhal úhrady dalších částek, byla v této části žaloba zamítnuta s ohledem na výše uvedené odůvodnění.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na nákladech řízení rozhodnuto 11 826 Kč. Celé náklady řízení by činily 27 502 Kč Tyto sestávají z částky 12 560 Kč za 4 úkony odměny advokáta, když jeden úkon odměny dle ustanovení § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 3 140 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u jednání). K těmto úkonům byly přiznány 4 režijní paušály á 300 Kč, částka 5 483 Kč jako náhrada za cestovné při cestě osobním vozidlem advokáta z jeho sídla do sídla soudu a zpět při vzdálenosti 724 km tam a zpět, paušální náhradě 4,70 Kč, ceně paliva za jeden litr 47,10 Kč a kombinovaná spotřeba paliva 6,1l na 100 km. Na náhradě za promeškaný čas při cestě k jednání bylo přiznáno 18 půlhodin á 100 Kč, z výše uvedených částek bylo přiznáno 21 % DPH ve výši 4 419 Kč a 2 040 Kč za zaplacený soudní poplatek. Při procesním úspěchu a neúspěchu je nutno zohlednit také příslušenství. Žalobkyně se domáhala přiznání částky 51 000 Kč, dále se domáhala úroku ve výši 10,94 % ročně z částky 51 000 Kč od 18. 9. 2009, což ke dni vyhlášení rozhodnutí 19. 7. 2022 činí 71 645 Kč, dále se domáhala přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 3 270,29 Kč. Zákonný úrok z prodlení z částky 51 000 Kč od 1. 7. 2010 ke dni rozhodnutí 19. 7. 2022 činil 47 657 Kč. Ke dni rozhodnutí se tak žalobkyně domáhala přiznání částky 173 572,29 Kč (51 000 Kč, smluvní úrok z prodlení 71 645 Kč, zákonný úrok z prodlení 47 657 Kč a 3 270,29 Kč). Byla přiznána částka 51 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z této částky od 1. 7. 2010 ke dni rozhodnutí 19. 7. 2022 činil 47 657 Kč (dohromady tedy 97 657 Kč). Žalobkyně se tak domáhala ke dni rozhodnutí částky 173 572 Kč, byla jí přiznána ke dni rozhodnutí částka 98 657 Kč. Žalobkyně měla tak ve věci 57 % úspěch, 43 % neúspěch, při odečtení neúspěchu od úspěchu má tak nárok na 43 % z celkových nákladů řízení. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě písemně, dvojmo. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.