109 C 87/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 184 840,10 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 120 871,79 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 27. 7. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 63 968,31 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 658,9 Kč od 19. 9. 2019 do 1. 7. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 534,41 Kč od 19. 9. 2019 do 1. 7. 2021, úrok 8,25 % ročně z částky 181 300,02 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 181 300,02 Kč od 2. 7. 2021 do 26. 7. 2021 ve výši 8,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 60 428,23 Kč od 27. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 086 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 184 840,10 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 658,9 Kč od 19. 9. 2019 do 1. 7. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 534,41 Kč od 19. 9. 2019 do 1. 7. 2021, úrok 8,25 % ročně z částky 181 300,2 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 181 300,02 Kč od 2. 7. 2021 od zaplacení ve výši 8,25 %. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 19. 9. 2019 smlouvu o úvěru, na základě této smlouvy poskytla banka žalovanému částku 177 926 Kč. Žalovaný však nesplácel řádně a včas, žalovaný tak dluží 181 300,02 Kč na jistině, na poplatcích v celkové výši 3 540,08 Kč, 2 658,90 Kč na dlužném smluvním úroků ve výši 8,25 % z jistiny úvěru od 1. 7. 2021, 2 534,41 Kč na zákonném úroků z prodlení z řádně nesplacených částek od 1. 7. 2021 a smluvní úrok a zákonný úrok z částky 181 300,02 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2021 a 1. 7. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 9. 2019 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 177 926 Kč, žalovaný se zavázal úvěr uhradit nejpozději do 13. 4. 2029 v měsících splátkách po 3 500 Kč.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že [právnická osoba] a.s. jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, dle seznamu postoupených pohledávek je součástí postoupení pohledávka za žalovaným.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a [právnická osoba] a.s. jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, dle seznamu postoupených pohledávek součástí postoupení byla také pohledávka [právnická osoba] za žalovaným.

6. Z platební bilance ke smlouvě o úvěru soud zjistil, že žalovaný na dluh z titulu smlouvy o úvěru uhradil částku 57 054,24 Kč.

7. Z interního systému soudu soud zjistil, že ve věcech pod sp. zn. 127 EXE 2221/2014, 125 EXE 601/2015, 128 EXE 833/2020, jsou vedena exekuční řízení, kdy žalovaný je povinným.

8. Žalobkyně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala smlouvami o postoupení pohledávek uzavřených dle ustanovení § 1879 o. z. Ačkoliv žalobní tvrzení nejsou zcela přesná, z předložených listin bylo prokázáno, že [právnická osoba] jako postupitel a Společnost I- [právnická osoba] uzavřely dne 28. 6. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek, následně byla uzavřena druhá smlouva o postoupení pohledávek a to dne 29. 7. 2021, kdy postupitel je společnost I- [právnická osoba] a postupníkem žalobkyně. Dle seznamu postoupených pohledávek k oběma smlouvám bylo prokázáno, že předmětem postoupení byla také pohledávka za žalovaným. Dále bylo prokázáno, že původní věřitel společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 19. 9. 2019 smlouvu o úvěru. Žalovanému bylo poskytnuto 177 926 Kč. Jelikož se však jedná o spotřebitelský vztah, je nutno řádně tvrdit a prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala před uzavřením smlouvy o úvěru solventnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně byla u jednání poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Svá tvrzení však řádně nedoplnila, kdy pouze bez konkrétního označení uvedla, že právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala, kdy zkoumala všechny rejstříky. Následně pak uvedla, že navrhuje k důkazu výpis z běžného účtu žalovaného, ze kterého by bylo patrné jaké má příjmy a výdaje bez bližšího označení u jakého bankovního ústavu, za jaké období a dále navrhovala potvrzení o příjmu žalovaného bez označení zaměstnavatele, dále listiny prokazující případné úvěrové zatížení žalovaného, které byly pořízeny z bankovních či nebankovních registrů, aniž by důkazy byly blíže označeny. Nejedná se tak o řádně označené důkazy, které musí být zcela konkrétní. Navíc z interního systému soudu bylo zjištěno, že proti žalovanému jsou vedena exekuční řízení, ať před uzavřením smlouvy, následně také i po uzavření smlouvy o úvěru, z čehož vyplývá, že pokud by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala solventnost žalovaného, zjistila by, že proti žalovanému je vedeno exekuční řízení, popř. že má závazky na finanční plnění ze smluv. Vzhledem k tomu, že nebylo řádně tvrzeno ani prokázáno, že by byla před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumána solventnost žalovaného, je smlouva o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud tak nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 177 926 Kč, z platební bilance pak bylo prokázáno, že žalovaný uhradil částku 57 054,21 Kč. Při odečtení faktické úhrady od poskytnuté částky tak žalovaný dluží částku 120 871,79 Kč a k této byl zavázán. Pokud jde o splatnost, tato byla posouzena ve smyslu ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z., když výzva k úhradě dluhu ze dne 14. 7. 2021 byla dle podacího archu dána k poštovní přepravě 15. 7. 2021, dne 26. 7. 2021 je tak žalovaný povinen dluh uhradit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta, přičemž pokud jde ještě o úrok z prodlení, byla přiznána výše, jakou žalobkyně požadovala, když nelze přiznat částku vyšší nad žalobní návrh.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na náhradě nákladů řízení přiznáno 15 086 Kč. Celé náklady řízení by činily 50 287,30 Kč Tyto sestávají z částky 34 000 Kč za 4 úkony odměny advokáta, když jeden úkon odměny dle ustanovení § 8 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 8 500 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u jednání). K těmto odměnám byly přiznány 4 režijní paušály à 300 Kč. Dále bylo přiznáno cestovné při cestě advokáta z jeho sídla do sídla soudu a zpět při vzdálenosti 36km, paušální náhradě 4,70 Kč, ceně paliva 44,50 Kč za jeden litr a kombinované spotřebě paliva 8l na 100km. Celé cestovné činí 297 Kč, jelikož se zástupce žalobkyně účastnil ve stejný den u stejného soudu dvou jednání, byla přiznána ½ a to 149 Kč, stejně jako náhrada za promeškaný čas, která v celé výši činí 200 Kč, po přiznání ½ 100 Kč. Z výše uvedených částek pak bylo přiznáno 21 % DPH, když zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně ve výši 7 444,30 Kč, na zaplaceném soudním poplatku 7 394 Kč. Žalobkyně měla ve věci 65 % úspěch, 35 % neúspěch, při odečtení neúspěchu od úspěchu má tak nárok na 30 % z celkových nákladů řízení, tedy 15 086 Kč.