109 C 91/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Komárkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované pro 16 056,52 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 15 875,11 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 205,68 Kč od 30. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně a částku 181,41 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 15 875,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 205,68 Kč od 30. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně a částku 181,41 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci dne 28. 4. 2025 uzavřeli smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru prostřednictvím stránek www., Anonymizováno, .cz. Úvěr byl sjednán až do výše 6 800 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala solventnost žalované. Žalované bylo poskytnuto 6 800 Kč. Dále si žalovaná sjednala službu klidné spaní za poplatek 109,80 Kč, službu , Anonymizováno, za poplatek 165 Kč. Žalovaná splatila na jistinu 0,23 Kč. Žalobkyně se domáhá jistiny 6 799,77 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 135,07 Kč, smluvního úroku 8 669,43 Kč. Dále žalovaná dluží za poplatek za službu klidné spaní 106,14 Kč a za poplatek za službu presto 164,70 Kč. Ve smlouvě si účastníci sjednali smluvní pokutu za prodlení žalované. Smluvní pokuta činí 0,1 % denně ze zůstatku jistiny. Žalobkyně se domáhá smluvní pokuty za dobu 30. 5. 2025 až 28. 8. 2025.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, půjčka číslo , hodnota, , jež měli účastníci uzavřít dne 28. 4. 2025, soud neučinil žádný závěr o skutkovém stavu, když listina byla zaslána soudu elektronicky ve formátu PDF, na listině není připojen podpis žalované, případný elektronický podpis nelze ověřit.

4. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, jež provedla žalobkyně, soud zjistil, že žalovaná uvedla, že celkový počet členů ve společné domácnosti je dvě osoby, výdaje na půjčky žádné, pravidelné měsíční výdaje na bydlení 2 000 Kč, další nezbytné výdaje nemá, zbytné výdaje nemá. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované činí 11 957 Kč, když výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem činí 7 000 Kč.

5. Ze sdělení , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaná disponuje účtem číslo , č. účtu, . Z výpisu z tohoto účtu za období duben až červenec 2025 soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu činil 0,44 Kč, konečný zůstatek 250,27 Kč, příjmy činily 68 668 Kč, výdaje 68 418,17 Kč. Dne 14. 4. byla na účet přepsaná částka 5 968 Kč jako podpora v nezaměstnanosti od úřadu práce. Dne 23. 4. byla připsána částka 8 000 Kč od nějaké fyzické osoby. Dne 28. 4. byla připsána na účet částka 6 800 Kč od žalobkyně. Dne 30. 4. je zde zaznamenaná odchozí úhrada ve výši 0,01 Kč pro společnost , právnická osoba, . (tato společnost poskytuje úvěry). Dne 30. 4. byla odepsána částka 370,15 Kč za internet. Jinak z výpisu za duben nelze zjistit, jaké výdaje má žalovaná s bydlením. Dne 9. 6. 2025 byla z účtu odepsána částka 76,99 Kč, přičemž platba proběhla na účet žalobkyně pod variabilním symbolem , var. symbol, .

6. Danou věc posoudil dle ustanovení § 2395 o. z., když žalobkyně tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalobkyně předložila smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne 28. 4. 2025. Smlouva byla předložena v elektronickém formátu. Smlouvu o úvěru lze uzavřít v jakékoliv formě, a to písemné, ústní či konkludentní. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Z hlediska dokazování je podstatné prokázat identitu jednající osoby, ale i integritu, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu, což v daném případě prokázáno nebylo. I kdyby žalobkyně prokázala, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu, jedná se o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované (§ 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb.). Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26, vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele, není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Soud zde poukazuje na výpis o posouzení úvěruschopnosti, ze kterého vyplývá, že žalovaná má mít příjem 7 000 Kč. Výdaje na bydlení pro dvě osoby mají činit 2 000 Kč. V roce 2024 se tento údaj o nákladech na bydlení jeví jako zcela nepravděpodobné. Není zjišťováno, z čeho žalovaná hradí své základní životní potřeby. Pokud by si žalobkyně vyžádala minimálně výpis z účtu žalované před obdobím uzavření smlouvy, musela by zjistit, že žalovaná hradí nějaký závazek vůči jiné úvěrující společnosti. Prověřování solventnosti nemá být pouze formálním úkonem, ale má vést ke zjištění, zda budoucí případný dlužník je schopen dostát svých závazků. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování finančních prostředků. Sekundárně jsou tak chráněni před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele, by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Výše uvedenými je chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny. Žalobkyně opakovaně k posuzování úvěruschopnosti přistupuje zcela formálně a soud opakovaně uvádí, že i kdyby bylo prokázáno uzavření smlouvy, tato by stejně byla dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. V řízení bylo prokázáno, že na účet žalované byla dne 28. 4. připsaná částka 6 800 Kč od žalobkyně. Je nutno zdůraznit, že v případě posouzení nároku žalobkyně jako nároku z titulu vydání bezdůvodného obohacení či vydání částky z neplatné spotřebitelské smlouvy, je žalobkyně povinna tvrdit a prokázat, jaká částka se dostala do dispozice žalované, což žalobkyně učinila, ale je také nutno tvrdit, zda a jakou částku žalovaná žalobkyni skutečně uhradila, a to nejen na jistině, ale i na všech úrocích, poplatcích, sankcích apod. z tvrzené úvěrové smlouvy (srovnej rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 6. 2025, č.j. 8 Co 100/2025-136). Žalobkyně opakovaně v žalobních tvrzeních se vyjadřuje pouze, jakou částku žalovaná uhradila na jistině, nikoli z titulu celé tvrzené smlouvy o úvěru. Žalobkyně tak neplní svou povinnost tvrzení, na což je opakovaně soudem v obdobných sporech upozorňována, a jelikož se k jednání u soudu žalobkyně nedostavila, znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Ze všech shora uvedených důvodů, soud tak žalobu v celém rozsahu zamítl.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem, když procesně úspěšné žalované nevznikly žádné prokazatelné náklady řízení (ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.).