Okresní soud v Karviné · Rozsudek

110 C 183/2022

č. j. 110 C 183/2022-36

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-10-18 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKIHA:2022:110.C.183.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově potvrdil nárok žalobkyně na částku 3 135 Kč s úrokem 10 % ročně z 2 835 Kč od doby prodlení do zaplacení. Soud uznal, že žalovaný byl v evidenci jako provozovatel vozidla bez pojištění odpovědnosti po dobu 81 dní, což porušilo povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Výše příspěvku byla vypočtena podle denní sazby 35 Kč a poplatku za mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 1 489 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za předložené doklady o odměně a režijních paušálech.

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného nyní ve Věznici VS ČR, ulice a číslo, PSČ obec o 3 135 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 135 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 835 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 135 Kč s úrokovým příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a z titulu neuhrazeného poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek.

2. Proti elektronickému platebnímu rozkazu vydanému zdejším soudem dne datum čj. EPR číslo podal žalovaný včasný odpor, v němž uvedl, že předmětný automobil zakoupil, přepsal jej na svou osobu, na půl roku uzavřel zákonnou pojistku. Dne datum jej zatkla policie a byl vzat soudem do vazby. Z vazby poslal dopis na pojišťovnu, ať pojistku na auto zruší, k čemuž údajně mělo dojít v 9. měsíci. Vyslovil podiv nad tím, že auto je v zažalovaném období stále evidováno jako provozované, když od datum stojí na parkovišti v obec, žalovaný má u sebe ve věznici velký a malý technický průkaz a všechny klíče. Poukázal na to, že jej zaráží, že jej žalobkyně upomínala o úhradu dlužné částky na všechny adresy, avšak nikoliv na adresu ve věznici.

3. Žalobkyně na podané žalobě setrvala a odkázala na skutečnost, že při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází z předepsaného procesu upraveného v § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy údaje, které eviduje, jsou porovnávány s údaji evidovanými ministerstvem dopravy, jež provozuje Centrální registr vozidel. Ministerstvo dopravy žalobkyni sdělilo, že předmětný osobní automobil je zapsán v registru silničních vozidel nikoliv jako vyřazený z provozu, jako zaniklý, nebo jako vyvezený do jiného státu. Žalovaný co by vlastník a provozovatel neměl v zažalovaném období k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti a z výpisu ze své databáze zjistila, že vlastníkem a provozovatelem vozidla v uvedeném období byl žalovaný. Navrhla, aby si soud vyžádal výpis z Centrálního registru vozidel k důkazu.

4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s takovýmto postupem soudu, ve smyslu výzvy soudu, souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).

5. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Ze sdělení Magistrátu města Havířova, odboru vnitra a živnostenského úřadu ze datum soud zjistil, že od datum až do současné doby (tedy i v zažalovaném období od datum do datum) byl v registru silničních vozidel evidován jako provozovatel a vlastník osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, značky Fiat Bravo, registrační značka, VIN kód, žalovaný, a vozidlo je po celé období ve statutu„ provozované“. Žalovaný neměl v době od datum do datum, tj. po dobu 81 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla (což sám ostatně uvedl i v odporu s tím, že„ kontaktoval pojišťovnu, ať zruší pojistku, k čemuž mělo dojít v 9. měsíci“). Bylo tedy na žalovaném, aby v případě, když vozidlo je vedeno jako provozované, zajistil změnu tohoto statutu, nebo sjednal pojištění i na další období. Pokud takto neučinil a vozidlo bylo v uvedeném období evidováno jako provozované, byl povinen hradit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V daném případě bylo vozidlo 81 dní nepojištěno, a žalovaný je povinen za tyto dny uhradit žalobkyni zažalovaný příspěvek.

6. Dlužná částka sestává ze základu příspěvku 2 835 Kč, tj. 35 Kč denně po dobu 81 dní, a dále z poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem 3 135 Kč. V souladu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku za uvedené období a k uhrazení nákladů na jeho uplatnění a stanovila mu lhůtu k úhradě 30 dnů. Výzva obsahující důvody vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobkyně i poučení o právech a povinnostech žalovaného, byla žalovanému odeslána dne datum, k doručení výzvy žalovanému došlo datum (lhůta k úhradě příspěvku na základě této výzvy uplynula datum, od datum je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky). Žalovaný na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného z adresy, jež odpovídá adrese uvedené v Centrální evidenci obyvatel, a jež zjistila z registru ministerstva dopravy. Doručila tedy žalobu na správnou adresu, když nemohla mít povědomost o tom, že žalovaný se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody.

7. Soud považuje žalobu za opodstatněnou. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl evidován jako provozovatel předmětného shora označeného motorového vozidla, a to i v době uvedené v žalobě, a dle databáze žalobkyně v té době neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, přičemž žalovaný netvrdil opak. Žalovaný tak porušil povinnost stanovenou v ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném příspěvek za každý den porušení této povinnosti v souladu s ustanovením § 4 zákona č. 169/1999 Sb. V souladu s ustanovením § 4 odst. 2 tohoto zákona platí vyvratitelná domněnka, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla (provozovatel vozidla) v registru silničních vozidel je vlastníkem (provozovatelem) těchto vozidel. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 tohoto zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle ustanovení § 4 odst. 4 tohoto zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Denní sazby příspěvku jsou stanoveny v § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb., kdy u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 do 1 350 cm3 činí 35 Kč. Dle § 2a této vyhlášky výše nákladů obec kanceláře pojistitelů spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Žalovaný byl žalobkyní řádně vyzván k zaplacení příspěvku výzvou tak, jak je uvedeno v předchozím odstavci, přičemž výzva k úhradě příspěvku obsahovala všechny náležitosti stanovené v § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by uplatněný příspěvek žalobkyni uhradil, nevyvrátil taktéž domněnku, že za dobu uvedenou v žalobě byl skutečně provozovatelem předmětného vozidla, a proto byl zavázán k úhradě příspěvku.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně plně úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada v plné výši 1 489 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu zástupkyně žalobkyně ve výši 600 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč, a dále částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč, přičemž zástupkyně žalobkyně předložila soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány za 3 úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), přičemž odměna za jeden úkon činí 200 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, to vše dle § 14b advokátního tarifu. Žalobkyni dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly, žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.