110 C 204/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro příjem pošty ulice a číslo , PSČ obec část obce zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o výživné manžela <b>I. Žaloba, aby žalované byla stanovena povinnost platit na výživu žalobce počínaje dnem [datum] částku ve výši 7 000 Kč měsíčně, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 37 316,40 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou k výzvě soudu dne [datum], se žalobce domáhal toho, aby soud stanovil žalované povinnost platit na jeho výživu počínaje dnem [datum] výživné ve výši po 7 000 Kč měsíčně. Uvedl, že účastníci jsou manžely, že žalobce není schopen zajišťovat své potřeby, když je od [datum] v dlouhodobé pracovní neschopnosti, jeho příjmy představují nemocenské dávky ve výši 10 000 Kč až 11 000 Kč měsíčně. Žádné další příjmy nemá. Pokud jde o jeho výdaje, hradí výživné na nezletilého syna účastníků [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], ve výši 3 400 Kč měsíčně, v souvislosti s domácností má výdaje přes 3 500 Kč měsíčně, za dopravu k lékaři a na rehabilitaci vydá 2 100 Kč měsíčně, na měsíční pojistku na auto 300 Kč a na jídlo a léky mu nezbývá potřebná částka. Žalovaná je naopak zaměstnaná ve školství a její příjem představuje částku okolo 24 000 Kč čistého měsíčně. Účastníci spolu jako manželé nevedou společnou domácnost, žalovaná se ze společného bydliště bez jeho souhlasu odstěhovala, v současné době se účastníci rozvádějí a žalovaná dobrovolně na výživu žalobce ničím nepřispívá.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila z celé řady důvodů. Primárně uvedla, že nárok na přiznání výživného je v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 občanského zákoníku, dále jen „o. z.“), a že se jedná o zjevné zneužití práva podle § 8 o. z. Rozpor s dobrými mravy spatřovala především v tom, že žalobce se k ní choval katastrofálním způsobem, vulgárně jí urážel nejhrubšími výrazy, vyhrožoval jí újmou na zdraví, kdy např. jí říkal, že„ sežene bagr a nechá jí zatlačit do země“, vyhrožoval také synovi účastníků. Ve společném bydlišti v [obec], [ulice] se k žalované i nezletilému synovi účastníků choval neslušně, hrubě, tyranizoval je, např. tím, že jim vypínal kotel, v domě netekla teplá voda, vypínal topení a další spotřebiče. V tomto směru proběhlo i správní řízení vedené u Magistrátu města Havířova, kdy byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupků. Za trvání manželství se žalovaný dopouštěl opakovaných nevěr, mj. se dopustil nevěry také s [jméno] [příjmení], která v předmětném sporu zpočátku vystupovala jako jeho obecná zmocněnkyně. Tímto poměrem se žalobce netajil a v říjnu 2020 sdělil žalované, že s [jméno] [příjmení] udržuje vztah, což připustil také v rámci opatrovnického řízení (stanovení výživného na syna účastníků) vedeného u zdejšího soudu. Tato skutečnost je zaznamenána i v odvodnění opatrovnického rozsudku. Žalovaná poukazovala dále na to, že žalobce společně s [jméno] [příjmení] komunikovali ve vztahu k žalované ponižujícím způsobem, prostřednictvím sociálních sítí, SMS zpráv a whatsappových zpráv jí sdělovali skutečnosti z jejich společného intimního života. Dále žalovaná tvrdila, že žalobce, [jméno] [příjmení] a její manžel [jméno] [příjmení] vytvořili skupinu, v jejímž rámci žalobce uznal vůči [jméno] [příjmení] fiktivní dluhy, čímž chtěl nepochybně vytvořit tlak na žalovanou a připravit jí o podíl na společných nemovitostech v [obec], [ulice]. Fiktivní dluhy žalobce uznal prostřednictvím notářského zápisu a na základě tohoto exekučního titulu [jméno] [příjmení] podal u Exekutorského úřadu ve [obec] u exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] návrh na exekuci. Na základě tohoto byl postižen účet žalované na nemovitosti v [obec], [ulice]. Žalovaná se nyní musí složitě bránit a podávat návrhy na zastavení a odklad exekuce. Na uvedenou skupinu bylo podáno trestní oznámení u Policie ČR [obec], věc je vedená pod čj. KRPT [číslo] 2021. Policejní orgán, aby ochránil manipulaci s nemovitostmi v [obec], [ulice], musel usnesením nemovitosti účastníků zajistit. Z daného usnesení také vyplývá závěr o tom, že manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] jsou notoričtí dlužníci, jsou dlouhodobě oddluženi, taktéž žalobce je v insolvenci a je tedy nepravděpodobné, aby tento uznal jakýkoli dluh vůči [jméno] [příjmení]. Situace se vyhrotila natolik, že vzhledem k tomu, že jak žalobce, tak [jméno] [příjmení] jsou v oddlužení, přihlásil se nyní do oddlužení žalobce insolvenční správce [jméno] [příjmení] s těmito fiktivními uznanými pohledávkami. Ty dohromady představují částku 3,6 milionů Kč. Kromě uvedeného je žalobce dále prověřován Policií ČR ve [obec], čj. KRPT [číslo] 2021 pro trestný čin zpronevěry, kdy měl údajně zpronevěřit majetek svého zaměstnavatele společnosti„ Popapat“, kdy tohoto činu se měl dopustit někdy v roce 2021. Takže pokud žalobce uvádí, že je od [datum] na nemocenské, a nikde nepracoval, toto jeho tvrzení se nezakládá na pravdě. Zaměstnaný byl a navíc se vůči zaměstnavateli dopustil trestné činnosti. To, že jednání žalobce vůči žalované je dále v rozporu s dobrými mravy, vyplývá ze skutečnosti, že žalovaná, když již v nemovitosti, jež mají účastníci v SJM, nebydlela, náhodně zjistila, že žalobce nemovitost bez jejího souhlasu nabídl k prodeji přes realitní kancelář [anonymizováno]. Následně žalovaná také zjistila, že bez jejího souhlasu žalobce uzavřel úvěrovou smlouvu s [právnická osoba], což vyplývá z přihlášky pohledávky vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. V případě, že by soud žalobu nezamítl s ohledem na rozpor s dobrými mravy a zjevné zneužití práva, měl by žalobu zamítnout z toho důvodu, že žalobcem požadovaná částka ve výši 7 000 Kč je nedůvodná, neboť žalovaná ze svých příjmů hradí veškeré náklady v souvislosti s rodinným domem v [obec], i přesto, že tam nebydlí od listopadu 2020, kdy se z obav před žalobcem i se synem přestěhovali k matce žalované. Žalovaná dále tvrdila, že žalobce se bezdůvodně vzdal svého příjmu u [právnická osoba] [anonymizováno], kde byl zaměstnán v období do [datum] jako skladník. Byl sice zaměstnán v pracovním poměru na dobu určitou, ale zaměstnavatel v rámci opatrovnického řízení soudu sdělil, že pozice žalobce nebyla zrušena, a že pokud by měl tento zájem, mohl by být dále na dané pozici zaměstnán. Dále žalovaná poukázala na to, že účastníci mají v SJM rodinný dům v [obec], [ulice], kde by mohl žalobce bydlet. Není tedy důvod k tomu, aby bydlel kdekoli jinde, jak argumentuje ve vyjádření. Pokud jde o placení výživného na syna účastníků, nezletilého [jméno], řízení je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 100 P 272/2020, přičemž ve věci již bylo pravomocně i k odvolání žalobce krajským soudem rozhodnuto a žalobci byla stanovena povinnost platit výživné na nezletilého syna i pro dobu po rozvodu manželství účastníků ve výši 2 500 Kč měsíčně. Výživné žalobce řádně nehradí. Žalobce si podal u zdejšího soudu návrh na rozvod manželství, avšak vzhledem k tomu, že se snaží protáhnout dobu, po kterou by se mohl domáhat výživného manžela, vzal návrh na rozvod manželství zpět, soud rozhodl o neúčinnosti zpětvzetí a do tohoto rozhodnutí si podal žalobce odvolání.

3. K nařízenému jednání se řádně a včas předvolaný žalobce nedostavil, svou neúčast u jednání omluvil a odůvodnil ji špatným [anonymizováno] stavem (bez jakéhokoli potvrzení lékaře) a přestěhováním se do [obec], přičemž souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Soud tedy ve věci jednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 106 C 425/2020, soud zjistil, že dne [datum] podal žalobce u zdejšího soudu návrh na rozvod manželství, které účastníci uzavřeli dne [datum], který odůvodnil mj. tím, že manželství účastníků je pouze formálním svazkem, a že tito spolu nevedou společnou domácnost, od února 2020 společně nehospodaří a intimně nežijí. V průběhu rozvodového řízení vzal žalobce (v dané věci manžel) návrh na rozvod manželství zpět, s čímž žalovaná (v dané věci manželka) nesouhlasila a soud rozhodl dne 9. 9. 2021 pod čj. 106 C 425/2020-90 o neúčinnosti zpětvzetí návrhu manžela na rozvod manželství. Do daného usnesení si žalobce podal odvolání, o němž doposud rozhodnuto nebylo.

5. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že je v něm žalovanou doložen notářský zápis sepsaný dne [datum] notářkou Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ 420/ 2021, kterým [jméno] [příjmení], [datum narození], a žalobce uzavřeli dohodu se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu. Oba jmenovaní, [jméno] [příjmení] jako věřitel, a žalobce jako dlužník prohlásili a učinili nesporným, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které [jméno] [příjmení] jako věřitel poskytl žalobci jako dlužníkovi finanční prostředky v celkové výši 650 000 Kč a žalobce se zavázal mu tuto částku vrátit nejpozději do [datum]. Dále oba učinili nesporným, že ve smlouvě o půjčce se dohodli na úroku z poskytnuté půjčky ve výši 3 % ročně, a v případě prodlení žalobce s úhradou půjčky, se zavázal tento uhradit úrok z prodlení ve výši 0,25 %. Dále oba jmenovaní prohlásili a učinili nesporným, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které [jméno] [příjmení] jako věřitel poskytl žalobci jako dlužníkovi finanční prostředky v celkové výši 950 000 Kč a žalobce se zavázal mu tuto částku vrátit nejpozději do [datum]. Dále oba učinili nesporným, že ve smlouvě o půjčce se dohodli na úroku z poskytnuté půjčky ve výši 3 % ročně, a v případě prodlení žalobce s úhradou půjčky, se zavázal tento uhradit úrok z prodlení ve výši 0,25 %. Oba jmenovaní učinili nesporným, že dne [datum] učinil žalobce jako dlužník prohlášení – uznání dluhu, kde prohlásil, že celková výše jeho dluhů vůči [jméno] [příjmení] činí 1 300 000 Kč (350 000 + 950 000). Oba prohlásili a učinili nesporným, že pro účely vykonatelnosti notářského zápisu dohodli, že částka ve výši 1 300 000 Kč bude uhrazena do [datum]. Žalobce jako osoba povinná výslovně prohlásil, že svoluje k tomu, aby podle notářského zápisu byla zahájena a vedena exekuce, a aby notářský zápis byl exekučním titulem, jestliže svou povinnost uhradit uznanou částku nesplní řádně a včas. Do uvedeného spisu je doložen žalovanou také exekuční návrh podaný u Exekutorského úřadu Frýdek [část obce], u soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M., dne [datum], oprávněným [jméno] [příjmení] zastoupeným [jméno] [příjmení] proti povinnému [celé jméno žalobce]. [jméno] [příjmení] se domáhá touto cestou vykonání exekučního titulu – notářského zápisu ze dne [datum] sp. zn. NZ 420/ 2021 Soudní exekutor vydal exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí v SJM žalobce a žalované zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Karviná, pro obec Havířov, katastrální území Bludovice, pozemek parc. [číslo] o výměře 307 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, pozemku parc. [číslo] o výměře 265 m2 – zahrada a parc. [číslo] o výměře 1 280 m2 – zahrada, včetně jejich součástí a příslušenství (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Soudní exekutor dále vydal exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manželky povinného (žalobce) [celé jméno žalované] pro vymáhanou peněžitou povinnost 1 652 810 Kč (čj. [číslo jednací], 045). Žalovaná jako manželka povinného žalobce podala dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce návrh na částečné zastavení exekuce, který odůvodnila mj. tím, že manželství účastníků je dlouhodobě nesouladné, že v současné době probíhá u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově rozvodové řízení, že za trvání manželství žalobce, tj. povinný, sdělil žalované, že udržuje poměr s [jméno] [příjmení], která v řízení vystupuje opakovaně jako obecná zmocněnkyně [jméno] [příjmení], za něhož je stále provdaná. Vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] se opakovaně nachází jako dlužník v insolvenčních řízeních, a taktéž žalobce je v oddlužení, jeví se nepravděpodobné, že by tento si mohl půjčit tak vysoké částky od [jméno] [příjmení], a vše dle názoru žalované směřuje k tomu připravit jí o jakýkoli podíl na nemovitostech, které jsou součástí SJM rozvádějících se manželů [příjmení] v případě vypořádání SJM.

6. Z detailu insolvenčního řízení soud zjistil, že dne [datum] podal žalobce insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a [datum] soud rozhodl o úpadku žalobce a povolení řešení úpadku oddlužením (vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]).

7. Z rozhodnutí Magistrátu města Havířova, správního odboru ze dne 1. 6. 2021 čj. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce byl uznán vinným tím, že v blíže neurčené době v měsíci únoru 2021 ublížil na cti žalované, neboť jí řekl„ Jsi obyčejná piča“ a napsal jí SMS zprávy, ve kterých jí uráží slovy„ Svině, lopata, pitka zasraná“, čímž spáchal úmyslně přestupek dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 2512016 Sb., o některých přestupcích. Dne [datum] v [obec] úmyslně narušil občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, neboť řekl [jméno] [celé jméno žalobce], že ho zmlátí do krve a [celé jméno žalované], že ji nechá bagrem zatlačit do země. V říjnu 2020 v [obec] na ul. [ulice a číslo] úmyslně narušil občanské soužití schválností, neboť odešel z domu na tři dny, vypnul automatický kotel, i když věděl, že ho jeho syn [jméno] a manželka neumí obsluhovat a teploty v noci klesaly do mínusových hodnot, a dále vypnul lednici s mrazničkou, kterou užívá výhradně žalovaná a má v ní uskladněny potraviny a tyto se zkazily. Uvedenými jednáními spáchal úmyslně přestupek dle § 7 odst. 1 písm. c), bod 1 a bod 3 zákona o některých přestupcích. Byla mu uložena pokuta ve výši 2 000 Kč. Vůči [celé jméno žalobce] rozhodnutí nabylo právní moci. Z rozhodnutí bylo dále zjištěno, že [jméno] [příjmení], [datum narození], byla uznána vinnou tím, že v blíže nezjištěné době od srpna 2020 do [datum] ublížila na cti [celé jméno žalované], neboť jí napsala„ [příjmení], vy jste kurva a on Vás miloval“ a dne [datum] v [obec] úmyslně narušila občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, neboť naspala [celé jméno žalované] zprávu„ A pozor na hubu slečno, nebo dostanete ode mně po držce už“. Uvedenými jednáními spáchala úmyslně přestupky dle § 7 odst. 1 písm. a) a písm. c) bod 1 zákona o některých přestupcích a byla jí uložena pokuta ve výši 500 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] rozhodnutí dosud nenabylo právní moci, když tato proti němu podala opravný prostředek.

8. Z předložených SMS zpráv, zpráv z viberu a messengeru soud zjistil, že žalobce (označený jako„ PEPULA EUROTEL“) a [jméno] [příjmení] (označená jako„ [příjmení]“ nebo„ [jméno]“) komunikovali ve vztahu k žalované tím způsobem, že jí sdělovali, že spolu čekají dítě, že jsou to dvojčátka, že se k J. [příjmení] žalobce přestěhuje a chce peníze za barák, že ona ten dům prodá. Uvedené zprávy jsou z období od srpna 2020 do května 2021.

9. Z rozsudku zdejšího soudu čj. [číslo jednací], bylo zjištěno, že soud rozhodl o péči, výživě a úpravě poměrů pro dobu po rozvodu ve vztahu k nezl. [jméno], synovi účastníků tak, že tento byl svěřen do péče matky, a otci byla stanovena povinnost přispívat na jeho výživu 3 400 Kč měsíčně. V bodě 11., kdy byl nezletilý [jméno] slyšen u soudu, uvedl, že přítelkyně otce je na něj a na mamku zlá, a že jim vyhrožovala, že když nebude k otci chodit, nechá ho poslat k psychologovi a napíchat injekcemi. Z bodu 13. vyplývá, že žalobce má přítelkyni [jméno] [příjmení]. Žalovaná tvrdila, že k odvolání již rozhodl ve věci krajský soud a stanovil výši výživného na 2 400 Kč měsíčně.

10. Z usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství, Územního odboru [obec], oddělení hospodářské kriminality, z [datum] soud zjistil, že policejní orgán rozhodl ve věci spáchání přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku, kterého se mohli dopustit prověřovaní [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] o zajištění věci, a to předmětných nemovitostí nacházející se ve společném jmění manželů [příjmení] s tím, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že věc je výnosem z trestné činnosti (čj. KRPT [číslo] 2021 [číslo]). Z rozhodnutí dále vyplynulo, že v souladu s dosavadním prověřováním policejního orgánu je nanejvýš nepravděpodobné, že by [jméno] [příjmení] mohl v říjnu 2010 půjčit [celé jméno žalobce] částku ve výši 650 000 Kč a v listopadu 2014 částku ve výši 950 000 Kč, neboť [jméno] [příjmení] je osobou chronicky předluženou, přičemž uznání závazku ve výši 1 300 000 Kč se jeví jako účelové.

11. Ze smlouvy o realitním zprostředkování realitní kanceláře [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že realitní kancelář a ve smlouvě označení [celé jméno žalobce] [celé jméno žalované], bytem [adresa], telefonní [číslo] jako zájemci o zprostředkování převodu předmětných nemovitostí za nabídkovou prodejní cenu 5 400 000 Kč, mají zájem o zprostředkování prodeje nemovitostí. Podpisy zájemců na smlouvě jsou nečitelné. Z výpovědi žalované vzal soud za prokázáno, že tato se z předmětného rodinného domu i se synem odstěhovala ke své matce v listopadu 2020, bydlí tam doposud. Měla však zájem se se synem od matky přestěhovat do samostatného bydlení, a proto se dívala na nabídku vhodného bydlení prostřednictvím stránek RK STING a zjistila, že nemovitosti, které mají účastníci v SJM jsou nabízeny bez jejího souhlasu k prodeji. Telefonicky kontaktovala makléřku, této sdělila, že nedala žádný souhlas k prodeji předmětných nemovitostí a následně zjistila, že realitní kancelář dům z prodeje stáhla. Telefonní číslo, které bylo na smlouvě o zprostředkování uvedeno, je telefonní číslo [jméno] [příjmení].

12. Soud dále zjistil z přihlášky pohledávky v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], že vůči žalobci jako dlužníkovi podala přihlášku jako věřitelka [právnická osoba] s tím, že se jedná o nesplacenou pohledávku ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Soud dále zjistil z přihlášky pohledávky v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], že vůči žalobci jako dlužníkovi podala přihlášku jako věřitelka společnost [právnická osoba], přičemž za věřitelku pohledávku podal insolvenční správce [jméno] [příjmení] a důvodem vzniku pohledávky byly uvedeny tvrzené smlouvy o půjčkách a uznání dluhu notářským zápisem ze [datum] sp. zn. NZ 420/ 2021.

13. Žalovaná jako účastnice řízení vypověděla, že sňatek uzavřeli účastnici [datum], v době, kdy již měli syna [jméno], tomu je nyní 13 let. Měli běžné neshody, avšak jednou se žalobce rozzlobil, udeřil pěstí do dveří a udělal tam díru, byly poškozeny i zárubně. Má velkou sílu. Od té doby, začala mít žalovaná obavy z možných konfliktů, na které by žalobce mohl reagovat obdobným způsobem. Situace se mezi nimi začala výrazněji zhoršovat od počátku roku 2020, od února 2020 žalobce přestal přispívat na chod domácnosti, nákup potravin, na energie v domě. Vše hradila sama. Občas zpětně doplatil nějakou finanční částku. Takto nepravidelně jí přispíval na domácnost do konce srpna 2020. Následně až do prosince 2020 veškeré úhrady za spotřebu energií v domě, za nákup potravin pro sebe a syna, za pojištění rodinného domu, hradila pouze žalovaná. Z domu se i se synem odstěhovali [datum] k matce žalované, kde bydlí doposud. I přesto, že v domě nebydlela, zaplatila ještě náklady v souvislosti s údržbou rodinného domu za prosinec 2020, a od ledna 2021 už hradila jen pojištění domu ve výši 1 300 Kč čtvrtletně. Od [datum] do května 2021 bydlel žalobce v domě sám. Žalovaná uvedla, že se z domu odstěhovala z toho důvodu, že měla ze žalobce strach, a taktéž syn se jej bál. V srpnu 2020 totiž žalobce žalovanou poprvé fyzicky napadl, žduchl do ní loktem, udeřil ji do hrudi, měla modřiny. Od té doby se začalo stávat, že po ní třeba při nějakých neshodách hodil polenem, jednou ji trefil do ruky, měla odřeninu. Syn začal někdy září 2020 nacházet prázdné flašky od alkoholu po domě, zeptal se žalobce, jestli je alkoholik, a žalobce mu začal vyhrožovat, že ho zmlátí do krve, že mu nepomůže ani sanitka, že nedojde z dílny domů, syn měl obrovský strach, běžel za žalovanou, a od té doby syn začal spát se žalovanou v pokoji, a na noc se zamykali z obavy před žalobcem. Násilí žalobce se stupňovalo, po žalované i synovi házel různými věcmi, a začal vykládat synovi, že žalovanou pohřbí do díry bagrem, že už někoho našel. V období podzimu 2020, kdy již bylo v domě chladno, žalobce vypnul kotel, který neuměla zapnout, neměli teplou vodu a v domě bylo několik dní 10 stupňů. Vypínal i jiné spotřebiče, např. ledničku, v níž se zkazily potraviny. V té době už měla žalovaná ze žalobce velký strach, a proto jsem se i se synem odstěhovali z rodinného domu. Žalobkyně dále tvrdila, že o navázání vztahu s [jméno] [příjmení] jí žalobce informoval v říjnu 2020. Zjistila, že J. [příjmení] dal také telefonní číslo žalované. Jako první žalovanou kontaktovala p. [příjmení], s tím, že chce koupit její polovinu domu, poté žalobce společně s J. [příjmení] komunikovali ve vztahu k žalované prostřednictvím SMS zpráv, a sociálních sítí a sdělovali informace z jejich intimního soužití, tvrdili jí, že spolu čekají dítě, což se ukázalo nepravdivým. Následně začala žalovaná zjišťovat, že se objevila plomba na nemovitostech v [obec], když měla založené hlídání v katastru nemovitostí, poté zjistila, že má zablokovaný svůj účet. Zjistila, že žalobce bez jejího vědomí nabízel společné nemovitosti k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře STING, a že podal návrh na exekuci přikázáním pohledávky z jejího účtu. Začala tedy zjišťovat, zda nemá žalobce další dluhy, zjistila, že je v insolvenci, že bez jejího vědomí uzavřel spotřebitelskou smlouvu s [právnická osoba], a začala danou situaci řešit prostřednictvím právního zástupce.

14. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli manželství [datum], přičemž dne [datum] podal žalobce u zdejšího soudu návrh na rozvod tohoto manželství, s tím, že manželství účastníků je pouze formálním svazkem, že tito spolu nevedou společnou domácnost, a od února 2020 společně nehospodaří a intimně nežijí. Řízení je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Manželství účastníku doposud nebylo rozvedeno. Soud má dále za prokázáno, že za trvání manželství navázal žalobce mimomanželský poměr s [jméno] [příjmení], která byla (je) provdaná za [jméno] [příjmení]. S navázáním vztahu s jinou ženou se žalobce netajil, danou skutečnost sdělil v říjnu 2020 žalované, a taktéž ji připustil i v rámci opatrovnického řízení. Ve vztahu k žalované se žalobce minimálně v období od léta 2020 choval způsobem, který i příslušný správní odbor Magistrátu města Havířova zhodnotil jako přestupek, a to opakovaně, když v srpnu 2020 vyhrožoval žalované újmou na zdraví, taktéž vyhrožoval újmou na zdraví synovi účastníků, v říjnu 2020 žalované i synovi na tři dny vypnul automatický kotel, který tito neuměli obsluhovat a v noci klesaly teploty do mínusových hodnot, vypnul lednici s mrazničkou, v níž měla žalovaná uskladněny potraviny, a tyto se zkazily, a následně v únoru 2021 ublížil žalované na cti, když jí urážel nejhrubšími vulgárními výrazy. Za uvedené přestupky mu byl rozhodnutím Magistrátu města Havířova ze dne 1. 6. 2021 čj. MMH/153417/2021 uložen peněžitý trest. Dále má soud za prokázáno, že žalobce společně s [jméno] [příjmení] komunikovali ve vztahu k žalované ponižujícím způsobem, kdy jí prostřednictvím SMS zpráv, a sociálních sítí sdělovali informace z jejich intimního soužití, tvrdili jí, že spolu čekají dítě, což se ukázalo nepravdivým. Pro obavy z chování žalobce k žalované i k synovi tak, jak je popsáno shora, se [datum] žalovaná se synem ze společného domu účastníků odstěhovali k matce žalované. Po určité době měla žalovaná zájem se se synem od matky přestěhovat do samostatného bydlení, a při náhodném nahlédnutí do portálu nabídky prostřednictvím stránek RK STING zjistila, že nemovitosti, které mají účastníci v SJM jsou nabízeny bez jejího souhlasu k prodeji, přičemž tato skutečnost byla prokázána také Smlouvou o realitním zprostředkování realitní kanceláře [právnická osoba] ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaná s prodejem nevyslovila ani následně souhlas, byla nemovitost z prodeje stažena, nicméně následně zjistila, že má„ obstavený“ svůj účet, a že na nemovitostech, jež má se žalobcem v SJM je plomba. Posléze ve spolupráci s právním zástupcem zjistila, že došlo k tomu, že soudní exekutor vydal dne 13. 7. 2021 pod č. j. 142 [spisová značka] exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí v SJM žalobce a žalované a pod č. j. 142 [spisová značka] exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z jejího účtu jako manželky povinného (žalobce) pro vymáhanou peněžitou povinnost 1 652 810 Kč. Oba exekuční příkazy byly vydány na základě exekučního návrhu oprávněného [jméno] [příjmení], podaného u Exekutorského úřadu Frýdek – [část obce] dne [datum]. Žalovaná podala dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce návrh na částečné zastavení exekuce a na její odklad a musí se složitě bránit. V souvislosti s uvedeným vyplývá z policejního spisu (viz níže) najevo, že žalobce formou notářského zápisu uznal zřejmě fiktivní dluhy ve vztahu k [jméno] [příjmení], který se jich domáhá jak formou exekuce, tak i přihláškou do insolvenčního řízení vedeného ve vztahu k žalobci. Okolnosti uvedených skutečností jsou prošetřovány Policií ČR [část obce] – [část obce] na základě podaného trestního oznámení pod sp. zn. KRPT [číslo] 2021.

15. Sám žalobce podal dne [datum] insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a [datum] soud rozhodl o úpadku žalobce a povolení řešení úpadku oddlužením (vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]), přičemž z přihlášky [právnická osoba] do oddlužení vyšlo najevo, že žalobce bez souhlasu žalované uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum].

16. Podle ustanovení § 697 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň.

17. Vyživovací povinnost mezi manžely trvá po celou dobu trvání manželství. Jedinou výjimkou pro nepřiznání výživného mezi manžely je případ, kdy by plnění vyživovací povinnosti bylo v rozporu s dobrými mravy, jako to vyplývá z ustanovení § 2 odst. 3 o. z. Výživné bylo do [datum] upraveno tehdy platným zákonem č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZR“). Dle zásady vyjádřené v ustanovení § 96 odst. 2 ZR platilo, že výživné nelze přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Tato zásada se uplatnila při rozhodování o výživném v případě, kdy povinná osoba namítala, že tato podmínka pro přiznání výživného není splněna. Nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb., o. z. ve znění pozdějších předpisů, s účinností od [datum], tuto zásadu výslovně nepřevzal. Při aplikaci hlediska dobrých mravů je tak nutno vyjít z obecné zásady soukromého práva, definované v ustanovení § 2 odst. 3 o. z., dle které výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Rovněž je možné se opřít i o ustanovení § 8 o. z., dle kterého zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

18. Skutečnost, že obecná zásada vyjádřená v § 2 odst. 3 o. z. je použitelná při rozhodování o výživném a je nutno ji výkladově postavit na roveň dříve platnému ustanovení § 96 odst. 2 ZR, potvrdil i Ústavní soud ve svém usnesení ze dne [datum], č. j. III. ÚS 96/16-1, ve kterém se sice zabýval otázkou výživného nikoli na manžela, nýbrž na zletilé dítě, kterou je ale možno dle názoru soudu aplikovat i v daném případě. Výslovně k tomu Ústavní soud uvedl, že:„ Úvaha soudu založená na aplikaci § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, resp. § 96 odst. 2 zákona o rodině, popř. § 2 odst. 3 občanského zákoníku musí být také v každém konkrétním případě podložena konkrétními zjištěními, z nichž plyne, že výkon práva je v rozporu s dobrými mravy“.

19. V návaznosti na výše uvedené má soud za to, že hledisko dobrých mravů zůstává i přes změnu právní úpravy nadále významným kritériem při rozhodování o výživném, a je tak možné rovněž v plné míře vycházet i z dřívější soudní judikatury k tomuto tématu.

20. Při posuzování vlivu chování manžela, který se domáhá výživného, v daném případě žalobce, k manželovi, který má být k placení výživného zavázán, v daném případě žalovaná, v rámci rozhodování o výživném je zcela zásadní skutečností, jakým způsobem se manžel domáhající se stanovení výživného ke druhému manželovi chová, přičemž jeho chování musí být v souladu s dobrými mravy, jako chování člověka, který je plně rozumově a volně vyspělý, je schopen dostatečně posoudit význam i možné následky svého jednání.

21. Z tohoto důvodu je nutné mít za to, že domáhá-li se stanovení výživného manžel vůči manželce (nebo i naopak), je nutné v plné míře brát v potaz jeho chování vůči ní a možnost, že pro jeho chování může být výživné nepřiznáno pro rozpor s dobrými mravy.

22. V daném případě už samotný fakt, že manžel (žalobce) navázal za trvání manželství známost s jinou ženou, svědčí pro závěr, že se chová v rozporu s dobrými mravy, neboť porušuje manželskou věrnost, a proto by mu výživné přiznáno být nemělo. Nicméně prokázáno bylo nejen to. Bylo dále prokázáno, že žalobce k žalované za trvání manželství projevoval a projevuje zjevnou neúctu, je k ní vulgární, a chová se k ní takovým způsobem, který je naprosto neslučitelný s dobrými mravy ve společnosti tak, jak je v odůvodnění rozsudku výše uvedeno. Z uvedených důvodů byla žaloba zamítnuta.

23. S ohledem na zamítnutí žaloby proto, že by přiznání výživného bylo v rozporu s dobrými mravy, se soud nezabýval rozsahem vyživovací povinnosti, ani tím, zda žalobce je či není schopen se sám živit, a zda se vzdal bez vážného důvodu možnosti být dále zaměstnán, a proto neprovedl další navržené důkazy, když tyto s ohledem na uvedené se jeví být nadbytečnými.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně neúspěšný žalobce byl zavázán zaplatit žalované, k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) na nákladech řízení částku 37 316,40 Kč Tyto náklady řízení sestávají z částky 29 940 Kč za 3 úkony odměny advokáta dle § 8 odst. 2 ve spojení s § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, když jeden úkon činí 9 980 Kč (převzetí a příprava zastoupení, včetně první porady s klientkou, účast u jednání před soudem přesahující dvě hodiny). K těmto úkonům byly přiznány 3 režijní paušály po 300 Kč, tj. 900 Kč. Z výše uvedených částek pak byla přiznána 21 % DPH, když zástupce žalované osvědčil, že je plátcem této daně, a to 6 476,40 Kč.