110 C 256/2022
č. j. 110 C 256/2022-66
V PLATNOSTIOkresní soud v Karviné – pobočka v Havířově zamítl žalobu o úhradu částky 23 452 Kč a smluvní pokuty 2 415,56 Kč, protože smlouva o úvěru byla neplatná. Soud uznal, že poskytovatel úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele podle § 86 ZoSÚ. Neplatnost smlouvy znamenala, že nejsou platné ani vedlejší ujednání, včetně poplatků a pokut. Žalovaný splatil částku výrazně převyšující poskytnutou jistinu, a proto nemá povinnost vrátit další částku.
Plný text
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného fakticky bytem adresa o 25 867,56 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 452 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 452 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a částku ve výši 2 415,56 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně v žalobě doručené soudu dne datum skutkově tvrdila, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo ze dne datum (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem bylo financování automobilu tov. zn. příjmení jméno příjmení (6Y) příjmení - 1.4 TDI Classic, anonymizováno, rok výroby 2003 (dále jen„ předmět financování“). Předmětnou smlouvou, jejíž nedílnou součást tvoří obchodní podmínky číslo ze dne datum (dále jen„ OP“) a sazebník poplatků (dále jen„ sazebník“), se žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne způsobem a za podmínek dle smlouvy a OP peněžní prostředky („ úvěr“), přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit za ně úroky. Žalovaný uzavřením smlouvy projevil svůj výslovný souhlas s tím, že úvěr poskytnutý žalovanému smlouvou k účelu dle smlouvy bude žalobkyni uhrazen přímo dodavateli předmětu financování, tj. společnosti právnická osoba (dále také jako„ dodavatel“), jehož prostřednictvím byla smlouva uzavřena (viz mandátní smlouva). Žalovaný na základě předávacího protokolu ze dne datum převzal od dodavatele předmět financování, aniž by k jeho technickému stavu uvedl jakékoli výhrady. Žalobkyně dostála svému závazku ze smlouvy a poskytla žalovanému úvěr ve výši 53 458 Kč. Výše úvěru byla vypočtena jako součet rozdílu mezi pořizovací cenou předmětu financování (59 398 Kč) a přímou platbou (5 940 Kč). Úvěr byl poskytnut žalovanému k rukám dodavatele v souladu s čl. 9 odst. 9.1 OP dne datum (viz potvrzení o poskytnutí úvěru). Celková výše úvěru, tj. celková suma splátek včetně pojištění, činí 95 472 Kč. Uzavřením smlouvy došlo současně mezi stranami k uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva s rozvazovací podmínkou („ zajišťovací smlouva“) ve smyslu § 2040 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jejímž obsahem je převod vlastnického práva svědčícího žalovanému k předmětu financování ve prospěch žalobkyně do doby úhrady veškerých pohledávek žalobkyně za žalovaným (viz čl. 2 smlouvy). Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit poskytnutý úvěr včetně sjednaného příslušenství ve 36 pravidelných měsíčních splátkách po 2 652 Kč, sestávajících se z měsíční splátky úvěru a úroku splatných nejpozději vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce, když první splátka byla splatná dne datum. Žalovaný uhradil 36 úvěrových splátek, jak to plyne z přehledu plateb, přičemž běh dalšího splácení narušila pojistná událost v podobě totální škody na předmětu financování. Na základě pojistné události - totální škody, která se stala dne datum, žalobkyně na základě OP žalovaného vyzvala dne datum k jednorázové úhradě zbývajícího odúročeného dluhu ve výši 23 452 Kč, nejpozději ke dni datum. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, žalobkyně ho znovu obeslala dne datum s výzvou k dozajištění dlužné částky do datum. Jelikož žalovaný opět nikterak nereagoval, žalobkyně odstoupila od dohody o zajišťovacím převodu vlastnického práva dopisem ze dne datum. Dne datum pak žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku k úhradě dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně se tak domáhá úhrady 23 452 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % od datum do zaplacení a dále úhrady smluvní pokuty ve výši 2 415,56 Kč (v souladu se sazebníkem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 23 452 Kč od datum do dne podání žaloby, tj. do datum).
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
3. Z tvrzení žalobkyně, z úvěrové smlouvy číslo (čl. 15 – 18 spisu), z úvěrových podmínek ze dne datum (čl. 19 – 26v spisu) a ze sazebníku ze dne datum (čl. 27 – 27v spisu) soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným datum úvěrovou smlouvu, jejímž předmětem bylo financování automobilu tov. zn. příjmení jméno příjmení (6Y) příjmení - 1.4 TDI Classic, anonymizováno, rok výroby 2003 (dále jen„ předmět financování“). Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky ze dne datum (dále také jako„ OP“) a sazebník poplatků (dále jen„ sazebník“). Žalobkyně se zavázala, že žalovanému poskytne úvěr na koupi zboží – předmětu financování ve výši pořizovací ceny 59 398 Kč po odpočtu přímé platby hrazené klientem ve výši 5 940 Kč, tedy úvěr ve výši 53 458 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr, včetně sjednaného příslušenství, uhradit formou 36 pravidelných měsíčních splátek po 2 652 Kč sestávající se ze splátky úvěru a úroku splatných nejpozději k 25. dni každého kalendářního měsíce, první splátka byla splatná dne datum. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 42,55 % a RPSN ve výši 52,36 %. Úvěr byl poskytnut žalovanému k rukám dodavatele předmětu financování společnosti právnická osoba v souladu s obchodními podmínkami (viz potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru čl. 34 a mandátní smlouva čl. 36 – 39v spisu). Uzavřením smlouvy o úvěru došlo současně mezi stranami k uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva s rozvazovací podmínkou („ zajišťovací smlouva“) ve smyslu § 2040 o. z., přičemž obsahem je převod vlastnického práva svědčícího žalovanému k předmětu financování ve prospěch žalobkyně do doby úhrady veškerých pohledávek žalobkyně za žalovaným (viz čl. 2 smlouvy).
4. Z protokolu o předání automobilu (čl. 35) soud zjistil, že žalovaný převzal od společnosti právnická osoba předmět financování, tj. automobil příjmení jméno příjmení dne datum v 16,20 hodin.
5. Z přehledu plateb (čl. 28) a z tabulky umoření (čl. 29 – 30) soud zjistil, že žalovaný za období od datum do datum uhradil celkem na poskytnutý úvěr částku ve výši 75 770 Kč.
6. Z tvrzení žalobkyně, z čestného prohlášení (čl. 48), z přípisu z datum a dodejky k přípisu (čl. 49 – 49v), z přípisu ze datum (čl. 51) a z odstoupení od úvěrové smlouvy a dokladu o odeslání (čl. 52 – 53) soud zjistil, že na základě pojistné události – totální škody na předmětném vozidle, ke které došlo dne datum, byla žalobkyni vyčíslena částka pro předčasné doplacení úvěrové smlouvy ve výši 23 452 Kč, přičemž přípis z datum, v němž byl vyzván k úhradě do datum byl žalovanému doručen datum, kdy se dostal do sféry jeho dispozice a z přípisu žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila, že na základě hlášení pojistné události ze dne datum je oprávněna od smluvních podmínek úvěrové smlouvy po žalovaném požadovat další zajištění závazku v případě, že stávající zajištění bude nedostatečné. Z důvodu totální škody na předmětu financování k takové události došlo, a proto byl žalovaný požádán o poskytnutí dozajištění předmětného úvěru do datum. Dne datum žalobkyně od předmětné úvěrové smlouvy a od smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva odstoupila z důvodu, že žalovaný podstatně porušil ujednání obsažená v obchodních podmínkách v tom smyslu, že byl vyzván přípisy z datum a datum k poskytnutí dozajištění úvěru z toho důvodu, že předmět financování je po totální škodě, a však žádné dozajištění neposkytl. Odstoupení bylo žalovanému doručeno datum (uvedeného dne se dostalo do sféry jeho dispozice). Dne datum vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě 30 773,57 Kč, kdy se jedná o neuhrazenou úvěrovou smlouvu a dále o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, se kterou je žalovaný v prodlení. K úhradě mu stanovil lhůtu do datum. Předžalobní výzva byla odeslána na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě dne datum (prokázáno předžalobní upomínkou čl. 54 a poštovním podacím archem čl. 55).
7. Soud vzal za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřena úvěrová smlouva, na základě které poskytla žalobkyně dodavateli předmětu financování společnosti právnická osoba, jehož prostřednictvím byla úvěrová smlouva uzavřena (viz mandátní smlouva) jistinu úvěru ve výši 53 458 Kč (59 398 Kč – 5 940 Kč) a žalovaný se tuto částku s úroky zavázal vrátit žalobkyni formou splátek, tak jak je shora uvedeno. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.
8. V žalobě absentují jakákoli skutková tvrzení o tom, že by před uzavřením úvěrové smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně nikterak před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného nezkoumala. K jednání se zástupce žalobkyně nedostavil, proto nemohl být poučen o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2848/2010, dle kterého nedostaví-li se účastník k soudnímu řízení, soud není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak, a není povinen jen z tohoto důvodu odročovat soudní jednání).
9. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.
10. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovanému byl poskytnut úvěr na koupi předmětu financování – vozidla příjmení jméno příjmení ve výši 53 458 Kč. Žalovaný uhradil 75 770 Kč.
11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení § 2993 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 75 770 Kč a byla mu poskytnuta částka ve výši 53 458 Kč, splnil tak svou povinnost vrátit poskytnutou jistinu. Žalobkyni tedy nevznikl nárok na úhradu požadované částky ani z tohoto titulu.
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když plně procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení v souvislosti s předmětným sporem prokazatelně nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.