110 C 80/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu datum se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení ve výši 8,5% s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společnostmi právnická osoba se sídlem anonymizováno, reg. č. HRB177884B (dále jen„ přechodná věřitelka“) jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novou věřitelkou. Smlouvu o úvěru uzavřel žalovaný se společností právnická osoba se sídlem na anonymizováno, reg. č. C56251 (dále jen„ původní věřitelka“).

2. Dále žalobkyně skutkově tvrdila, že původní věřitelka a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na základě které tato poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, jež měl žalovaný splatit nejpozději datum. příjmení byla poskytnuta na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet pod VS, který byl určen jako rodné číslo žalovaného číslo. Žalovaný měl uhradit kromě jistiny také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně se domáhala toho, aby v případě, že soud neuzná její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, posoudil tento nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Soud rozhodl v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud řešil v prvé řadě otázku aktivní věcné legitimace žalobkyně, tj. okolnost, zda lze mít v řízení za prokázáno, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení.

5. Soud v tomto směru plně odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 23 Cdo 333/2012, který sice byl vydán za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), ale je možno jej bez dalšího aplikovat i na úpravu obsaženou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), který obsahuje v § 1882 odst. 1 o. z. prakticky totožnou úpravu, jaká byla obsahem dřívějšího § 526 odst. 1 obč. zák. Podle výše zmíněného rozhodnutí je právní skutečností, na kterou je vázána změna osoby oprávněné přijmout plnění, mimo jiné i oznámení postupitele dlužníkovi. Až tento notifikační úkon pak vyvolá zamýšlené právní důsledky (týkající se osoby oprávněné přijmout plnění).

6. Bylo tedy na žalobkyni, aby v průběhu řízení svou aktivní věcnou legitimaci ve smyslu § 1882 odst. 1 o. z. prokázala buď předložením příslušné smlouvy o postoupení pohledávky, včetně příloh, na něž smlouva odkazuje, či předložením dokladů o vyrozumění žalovaného postupitelem o postoupení pohledávky. Přitom je nutno, aby tento notifikační úkon (kterým je dlužník vyrozuměn o postoupení pohledávky) učinil vždy postupitel, tj. osoba věřitele v době postoupení pohledávky, jak zcela zřejmě vyplývá z § 1882 odst. 1 o. z., a je rovněž současně nutno prokázat i jeho doručení dlužníkovi. Bez splnění těchto dvou okolností není možno považovat podmínky vyrozumění o postoupení pohledávky stanovené § 1882 odst. 1 o. z. za splněné.

7. Žalobkyně jako důkaz k prokázání své aktivní věcné legitimace doložila soudu smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne datum a založila do spisu notifikační úkon, tedy oznámení o postoupení pohledávky z datum bez jakéhokoliv dokladu o odeslání postupitelem, v daném případě společností právnická osoba žalovanému (který by případně mohl prokázat okolnost, že se tento notifikační úkon dostal do sféry dispozice žalovaného). Za jakých okolností a jakým způsobem došlo k postoupení pohledávky z původní věřitelky, se kterou uzavřel žalovaný spotřebitelskou smlouvu, tj. ze společnosti právnická osoba na přechodnou věřitelku společnost právnická osoba, ničeho žalobkyně skutkově netvrdila a v tomto směru neoznačila ani nedoložila soudu žádné důkazy.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi přechodnou věřitelkou a žalobkyní bylo zjištěno, že přechodná věřitelka jako postupitelka a žalobkyně jako postupnice uzavřely tuto smlouvu o postoupení pohledávek dne datum s tím, že postupitelka prohlásila, že je výlučným vlastníkem pohledávek specifikovaných v příloze číslo která je nedílnou součástí smlouvy, a že tyto pohledávky postupuje na žalobkyni. Z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek vyplynulo, že předmětná pohledávka za žalovaným byla smlouvou z přechodné věřitelky na žalobkyni postoupena. Smlouvou o postoupení pohledávek shora uvedenou se tedy žalobkyni podařilo prokázat postoupení předmětné pohledávky za žalovaným z přechodné věřitelky na žalobkyni.

9. Žalobkyně však soudu nedoložila postoupení pohledávky z původní věřitelky na přechodnou věřitelku a v tomto směru nenavrhla žádné důkazy. Nepodařilo se jí tedy prokázat svou aktivní věcnou legitimaci ve sporu, když neprokázala, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z původní věřitelky, se kterou žalovaný spotřebitelskou smlouvu uzavřel, na přechodnou věřitelku.

10. S ohledem na shora uvedené, soud dospěl k závěru, že se žalobkyni nepodařilo aktivní věcnou legitimaci ve sporu prokázat. Podle § 1882 odst. 1 o. z. nebyla splněna základní podmínka aktivní věcné legitimace žalobkyně ve sporu. Vzhledem k tomu, že se právní zástupce žalobkyně nedostavil k jednání, zbavil se možnosti být poučen podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání své aktivní legitimace ve sporu.

11. Žaloba byla pro nedostatek aktivní věcné legitimace zamítnuta.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v něm plně procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.