111 C 16/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Anonymizováno bytem Adresa žalovaného o 59 234 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení. Žalobu předložila s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla dne , datum, úvěr ve výši , částka, splatný v 24měsíčních splátkách po , částka, počínaje květnem 2015, z důvodu řádného nehrazení splátek byl úvěr zesplatněn. Rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, vydal dne , datum, rozhodčí nález č. j. , spisová značka, , kterým bylo uloženo žalovanému uhradit částku ve výši , částka, s příslušenstvím. Usnesením Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , došlo k zastavení exekučního řízení. Žalobkyně nemá řádný exekuční titul pro vymožení svého dluhu, proto ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení o zastavení exekuce podala tuto žalobu. Žalobkyně požaduje pouze vrácení částky, která byla v souvislosti se smlouvou o úvěru vyplacena (, částka, ), poníženou o platby žalovaného (, částka, ). Žalovaný dluh nezaplatil ani po odeslání předžalobní výzvy. Vůči žalovaným vznesené námitce promlčení žalobkyně argumentovala tím, že rozhodčí řízení staví běh promlčení, i když je doložka neplatná (judikatura NS , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ), věřitel může po zastavení exekuce podat novou žalobu ve lhůtě 30 dnů, což žalobkyně učinila, proto je nárok zachován a není promlčen. I kdyby promlčení nastalo, námitku promlčení by bylo nutno posoudit v rozporu s dobrými mravy s odkazem na judikaturu NS a ÚS (, spisová značka, , , spisová značka, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ).

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Popřel, že úvěrovou smlouvu s žalobkyní vůbec uzavřel. Následně přiznal, že plnění mohlo být poskytnuto, avšak tvrdil, že právní jednání bylo absolutně neplatné pro lichvářský a nemravný charakter. Uplatnil námitku promlčení. Jednání se žalovaný nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, žaloba i předvolání mu byly doručeny do vlastních rukou dne , datum, v souladu s § 17 odst. 1 až 4 zákona č. 300/2008 Sb., kdy se do datové schránky žalovaného přihlásila osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Z informačního prohlášení, předsmluvního formuláře, předsmluvních informací, smluvního ujednání a smlouvy o úvěru soud zjistil, že dne , datum, byl žalovaným, fyzickou nepodnikající osobou, jako úvěrovaným podepsán návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru s žalobkyní, právnickou osobu, jako úvěrující (dále také jako „věřitel“), označený číslem , hodnota, , a to na formuláři věřitele, který byl následně věřitelem akceptován. Podle obsahu smlouvy a jejích příloh se jednalo o revolvingový spotřebitelský úvěr se základní výší úvěru , částka, , základní dobou trvání 24 měsíců, sjednanou výší měsíční splátky , částka, , sjednanou úrokovou sazbou 150 % p. a. a předpokládanou celkovou částkou splatnou úvěrovaným , částka, , přičemž smlouva umožňovala další opakované čerpání (revolving). Součástí smlouvy byla Smluvní ujednání, která upravovala zejména postup při posouzení schopnosti úvěrovaného splácet úvěr, způsob čerpání a splácení úvěru, pořadí započítávání plateb, podmínky zesplatnění úvěru, smluvní pokuty, úroky z prodlení a další sankce při prodlení dlužníka, možnost postoupení pohledávky třetí osobě. Ze smluvních listin dále plyne, že úvěrovaný ve smlouvě prohlásil, že uzavírá smlouvu svobodně a vážně, potvrdil převzetí předsmluvních informací, souhlasil s tím, že věřitel provede posouzení jeho schopnosti splácet úvěr na základě jím poskytnutých údajů a informací z registrů. Z přehledu plateb vedeného ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že na základě smlouvy došlo k čerpání částky , částka, , v průběhu trvání smluvního vztahu byly evidovány jednotlivé platby a zápočty vztahující se k uvedené smlouvě, přehled plateb zachycuje časovou posloupnost pohybů a jejich přiřazení k dané smlouvě.

4. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně měla ke dni , datum, informace o poměrech žalovaného a tedy věděla, že je , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , užívající obecní bydlení, zaměstnaný se mzdou ve výši , částka, , , Anonymizováno, , výdaje činily , částka, měsíčně vč. bydlení , částka, , splátek , částka, a úvěru , částka, , volné zdroje žalovaného byly stanoveny částkou , částka, .

5. Z potvrzení příjmu a pracovní smlouvy soud zjistil, že žalobkyně zprávou od zaměstnavatele ze dne , datum, věděla, že žalovaný je zaměstnán jako , Anonymizováno, se mzdou , částka, čistého za poslední 3 měsíce, smlouva byla uzavřena od , datum, na neurčito.

6. Ze schválení úvěru soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne , datum, žalovanému oznámila schválení úvěru, připojila současně rozpis plateb, 1. splátka byla splatná ke dni , datum, , poslední ke dni , datum, , všechny po , částka, s tím, že až od 17. splátky byla převážně splácena jistina, do té doby více než polovina splátky šla na úrok.

7. Z vyplacení úvěru, plateb na úvěr a karty klienta soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, odeslala žalovanému na účet částku , částka, . Žalovaný splatil 2 x , částka, ve dnech , datum, a , datum, . Ke dni , datum, činil dluh žalovaného evidovaný žalobkyní , částka, .

8. Z oznámení o zesplatnění a dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne , datum, , odeslaným poštou na adresu evidovaného trvalého pobytu, která byla současně adresu žalovaného uvedenou v úvěrové smlouvě, , adresa, , , adresa, , žalovaného vyzvala, aby ihned zaplatil dluh z předmětné úvěrové smlouvy ve výši , částka, . Doporučená zásilka nebyla žalovanému doručena, protože se vrátila žalobkyni z důvodu neznámého adresáta.

9. Z předžalobní výzvy a poštovního archu, obě listiny ze dne , datum, , soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy ve výši , částka, do 15 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla odeslána poštou dne , datum, na adresu , adresa, , , adresa, .

10. Z rozhodčího nálezu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, s právní mocí ke dni , datum, a z usnesení zdejšího soudu o zastavení exekuce č. j. , spisová značka, ze dne , datum, s právní mocí ke dni , datum, soud zjistil, že rozhodčí řízení bylo zahájeno dne , datum, , rozhodčí nález ze dne , datum, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, , smluvní pokuty a úrok 8,05 % ročně z dlužné částky. Exekuce byla zahájena , datum, . Žalovaný podal dne , datum, návrh na částečné zastavení exekuce. Usnesením ze dne , datum, exekuce byla zcela zastavena. Exekuční soud uznal rozhodčí smlouvu formálně platnou a výběr rozhodce jako transparentní, nicméně podrobil přezkumu samotnou úvěrovou smlouvu a posoudil její obsah, výši úroků a způsob sjednání a na základě podrobného ekonomického i právního vyhodnocení uzavřel, že úvěrová smlouva č. , hodnota, je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy (§ 547, § 580 odst. 1 občanského zákoníku). Z tohoto důvodu rozhodce neměl pravomoc vydat nález (nelze rozhodovat spor ze smlouvy, která je neplatná), rozhodčí nález je nicotný, exekuce byla nepřípustná a musela být zastavena (§ 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.). Exekuční soud zdůraznil, že úrok 150,84 % p. a. převyšoval obvyklé sazby (12,89 %) téměř dvanáctinásobně, úvěr byl sjednán ve formulářové podobě, bez možnosti spotřebitele zasáhnout, věřitel nedostál povinnosti pečlivě posoudit úvěruschopnost, smlouva byla nepřiměřeně jednostranná a účelem úroků a sankcí nebylo získat odměnu, ale získat majetek dlužníka. Konečný závěr exekučního soudu byl takový, že rozhodčí smlouva je neplatná v návaznosti na neplatnost úvěrové smlouvy. Soud uzavřel, že úvěrová smlouva je pro rozpor s dobrými mravy neplatná a „z téhož důvodu je neplatná rovněž na ni navazující rozhodčí smlouva.“ Proto podle soudu rozhodce neměl pravomoc, rozhodčí nález nebyl způsobilým exekučním titulem a exekuce musela být zastavena.

11. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Pro věc rozhodné skutečnosti se udály v této časové ose: , datum, – uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . , datum, – výplata , částka, na účet žalovaného. , datum, – oznámení o zesplatnění. , datum, – zahájení rozhodčího řízení. , datum, – vydán rozhodčí nález č. j. , spisová značka, . , datum, – zahájení exekuce (návrh doručen exekutorovi, následně pověření , datum, ). , datum, – usnesení OS , adresa, – pobočka , adresa, , exekuce zastavena pro absolutní neplatnost úvěru pro rozpor s dobrými mravy, shledána nicotnost rozhodčího nálezu. , datum, – právní moc usnesení o zastavení. , datum, – doručena žaloba v této věci soudu.Dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Dne , datum, byla žalovanému vyplacena částka , částka, . Přijal smluvní závazek uhradit celkem , částka, měsíční splátkou počínaje květnem 2015 po , částka, na 24 měsíců s nominální roční úrokovou sazbou 150,84 % a RPSN 150,83 %. Z informací od žalovaného a potvrzení zaměstnavatele žalobkyně věděla, že žalovaný je zaměstnaný se mzdou ve výši , částka, , , Anonymizováno, vyživovací povinnosti, výdaje činily , částka, měsíčně vč. bydlení , částka, , splátek , částka, a úvěru , částka, , volné zdroje žalovaného byly stanoveny částkou , částka, . Žalovaný zaplatil až v lednu a březnu 2023 pouze dvě platby po , částka, . Rozhodčí nález ze dne , datum, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, + smluvní pokuty + úrok 8,05 %. Exekuce byla zahájena , datum, . Usnesením ze dne , datum, byla exekuce zcela zastavena. Exekuční soud považoval rozhodčí smlouvu za formálně transparentní, avšak materiálně neplatnou proto, že ji spojil s celkově neplatným a s dobrými mravy kolidujícím úvěrovým vztahem.

12. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru byla mezi účastníky uzavřena jako spotřebitelský úvěr vycházeje z definice spotřebitelského úvěru uvedené v § 2 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 31. 11. 2016 (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). V daném případě žalobkyně jakožto poskytovatel úvěru dostatečně nedostála svojí povinnosti v souladu s § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření smlouvy, pečlivě zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Dle § 588 o. z. byla smlouva posouzena jako absolutně neplatná. Závěr o neplatnosti právního jednání soud učinil na základě skutečnosti, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla sjednaná protiprávně. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Úvěr pak mohl poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda tento jako spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle provedeného dokazování věřitel vyhodnotil schopnost a možnost žalovaného spotřebitelský úvěr řádně splácet nedostatečně. Věřitel kalkuloval s částkou , částka, jako celkovým příjmem žalovaného. Měsíční výdaje byly uvedeny pouze ve výši , částka, , z toho bydlení jen , částka, . Výdaje v takové výši i v roce 2015 tak byly zjevně podhodnocené a nebyly ani doložené. Doba 24 měsíců, tj. 2 let pro splacení dluhu byla natolik dlouhá, aby takto zjištěné poměry žalovaného poskytly alespoň přiměřenou hodnotu jistoty, že bude schopen částku splátky ve výši , částka, měsíčně řádně platit. Absence úvěruschopnosti u žalovaného se projevila již v prvním měsíci po uzavření úvěrové smlouvy nezaplacením první splátky. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala a prověřovala otázku příjmů a výdajů žalovaného, čímž nesplnila nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru. Soud proto na základě provedeného dokazování učinil závěr, že věřitel neposoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi ním a žalovaným je tedy neplatná a k této skutečnosti je soud povinen přihlížet dle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť smlouva je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutní neplatnost právního úkonu působí od počátku (ex tunc), důsledkem je, že účastníkům absolutně neplatného právního úkonu nevzniknou žádná subjektivní práva ani povinnosti. To, co bylo plněno na základě absolutně neplatného právního jednání, jsou si subjekty povinny vrátit podle zásad o bezdůvodném obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o. z.

13. Jakkoli usnesení o zastavení exekuce není závazné pro toto nalézací řízení dle § 159a o. s. ř., jeho skutkové závěry mají vysokou přesvědčivost. Proto soud ve vztahu k otázce platnosti úvěrové smlouvy a otázce promlčení nároku žalobkyně použil jeho závěry v tomto řízení. Exekuční soud dovodil, že vada nepostihla jen úvěrovou smlouvu, ale i navazující rozhodčí smlouvu. Z nálezu , Anonymizováno, plyne, že neplatnost úvěrové smlouvy může dopadnout i na rozhodčí doložku nebo samostatnou rozhodčí smlouvu, pokud je s ní obsahově a účelově spjata. Naopak, rozsudek NS sp. zn. , spisová značka, uvádí, že neplatnost hlavní smlouvy sama o sobě automaticky nečiní neplatnou rozhodčí doložku, rozhodčí ujednání „padá“ jen tehdy, dopadá-li stejný důvod neplatnosti i na něj. V projednané věci však důvody neplatnosti úvěrové smlouvy (formulářová povaha, nemožnost spotřebitele reálně ovlivnit obsah, extrémní úrokové zatížení, nevyváženost vztahu, nedostatečné posouzení úvěruschopnosti) dopadly přímo i na rozhodčí smlouvu, tedy i ona byla součástí stejného zneužívajícího formulářového mechanismu vůči spotřebiteli a odtud plyne její neplatnost. Jelikož exekuční soud výslovně uzavřel, že úvěrová smlouva je pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná a z téhož důvodu je neplatná rovněž na ni navazující rozhodčí smlouva, neměl proto rozhodce pravomoc rozhodčí nález vydat a tento nález nebyl způsobilým exekučním titulem. Za této situace nelze žalobkyni přiznat účinky stavení promlčecí doby. Nález , Anonymizováno, dovozuje, že u spotřebitelských pohledávek uplatněných na základě neplatné rozhodčí doložky po , datum, se promlčecí doba nestaví ani v rozhodčím, ani v navazujícím exekučním řízení. Opačný závěr nelze založit ani na rozhodnutí zmíněném žalobkyní , spisová značka, , nebo jiném rozhodnutí , spisová značka, , kdy obě rozhodnutí byla zrušena. Současně nejsou splněny ani podmínky § 16 zákona č. 216/1994 Sb., který dopadá na případy rozhodnutí o nedostatku pravomoci rozhodců nebo na zrušení rozhodčího nálezu soudem podle §§ 31 a 34 téhož zákona, nikoli na situaci, kdy byla exekuce zastavena proto, že titul byl od počátku nicotný. Je-li tedy nárok posuzován jako smluvní, promlčuje se v obecné tříleté lhůtě podle § 629 odst. 1 o. z.; je-li posuzován jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, promlčí se nejpozději v desetileté objektivní lhůtě podle § 638 odst. 1 o. z. Protože plnění bylo poskytnuto dne , datum, , uplynula nejpozději dne , datum, i objektivní lhůta pro vydání bezdůvodného obohacení. Žaloba podaná , datum, tak byla podána po uplynutí promlčecí doby. Uplatněný nárok je proto promlčen. Soud se zabýval i tím, zda je námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 o. z.), jak tvrdila žalobkyně s odkazem na rozhodnutí NS sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a nálezy , Anonymizováno, . Tato judikatura dopadá na situace, kdy prodlení s uplatněním nároku nezavinil věřitel a kdy odmítnutím nároku dojde k nepřiměřeně tvrdému postihu věřitele. V projednávané věci však soud konstatuje opak. Žalobkyně v letech 2015 až 2025 vymáhala sjednané extrémně nemravné plnění, přičemž i exekuční soud konstatoval, že žalobkyně jako profesionální věřitel musela vědět, že jde o nezpůsobilý titul a nemravný závazek. Za tohoto stavu uplatnění námitky promlčení žalovaným, jakožto legálního právního nástroje určeného k stabilizaci právního stavu, není výkonem práva v rozporu s dobrými mravy, naopak okolnosti svědčí o tom, že případná ochrana žalobkyně by sama byla v rozporu s dobrými mravy. Žaloba proto byla zcela zamítnuta.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. negativně, protože procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.