111 C 169/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavík ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 7,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplatit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 7,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení a z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná opakovaně cestovala linkami hromadné dopravy provozované žalobkyní, aniž by zaplatila stanovené jízdné a po provedených přepravních kontrolách ji byla uložena povinnost zaplatit přirážku.

2. K nařízenému jednání se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila, žalovaná nikoliv. Zásilka, obsahující žalobu i předvolání k jednání, byla žalované doručena dne [datum], kdy datum náhradního doručení bylo stanoveno dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Protože soud měl za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul.

3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalovaná cestovala dne [datum] na autobusové lince [číslo] dne [datum] na tramvajové lince [číslo]. Šlo u linky patřící Dopravnímu podniku [právnická osoba] V průběhu přeprav byla kontrolována přepravním revizorem, kterému se neprokázala platným jízdním dokladem. O kontrolách byly sepsány dohody s cestujícím a to č. [anonymizováno] a [číslo]. Totožnost žalované byla při kontrole zjištěna vždy z průkazu totožnosti, dohody jsou vlastnoručně podepsány žalovanou. Žalovaná na místě neuhradila cenu jízdného v částce [částka] a [částka], ani přirážku k jízdnému, která byla stanovena částkou [částka] a [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dopisem ze dne [datum], jenž byl žalované odeslán poštou následujícího dne.

4. V souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník soud jízdu uskutečněnou do 31. 12. 2013 po právní stránce posoudil dle § 760 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť předmětem řízení byly jiné právní poměry než osobní, rodinné a věcné, a tyto vznikly přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., přičemž strany si neujednaly, že jejich práva a povinnosti se budou od 1. 1. 2014 řídit zákonem č. 89/2012 Sb. Jízdu uskutečněnou v roce 2016 soud právně posoudil dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“). Žaloba je důvodná. Tím, že žalovaná použila dopravní prostředek žalobkyně, došlo mezi nimi ke konkludentnímu uzavření smlouvy o přepravě. Na základě této smlouvy vzniklo žalované právo, aby ji dopravce přepravil do místa určení řádně a včas, a současně povinnost zaplatit dopravci stanovené jízdné, a protože se žalovaná nemohla prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo dopravci i oprávnění požadovat po ní částku [částka], resp. [částka], jako přirážku k jízdnému v souladu s § 37 odst. 4 písm. d), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a to za každou neoprávněnou jízdu. Dle § 558 obč. zák. došlo u jízdy v roce 2011 ze strany žalované současně k uznání dluhu v žalované výši, právní jednání bylo provedeno v písemné formě, je v něm uveden důvod dluhu a jeho výše a žalovaná se zavázala dluh zaplatit. Dle § 2053 o. z. došlo u jízdy v roce 2016 ze strany žalované také k uznání dluhu v žalované výši, právní jednání bylo provedeno v písemné formě, je v něm uveden důvod dluhu a jeho výše a žalovaná se zavázala dluh zaplatit. Právní jednání žalované tak naplnilo zákonné náležitosti a byla jím založena vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Protože žalovaná existenci dluhu v řízení nepopírala, dosud pohledávku nezaplatila a v řízení nevyšlo najevo, že dluh zanikl jinak, než plněním závazku, byla jí tímto rozsudkem povinnost k úhradě dluhu uložena. Soud proto žalované uložil, aby žalobkyni žalovanou částku uhradila do tří dnů od právní moci rozsudku včetně příslušenství ve formě úroků z prodlení dle § 1970 o. z., neboť žalovaná se s úhradou dluhu ocitla v prodlení vždy po uplynutí 15 dnů od jízdy. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaná, která nebyla ve věci procesně úspěšná, je povinna zaplatit žalobkyni náklady, které účelně vynaložila na uplatnění svého práva. Celková částka [částka] je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] a částkou [částka] jakožto paušální náhradou hotových výdajů žalobkyně dle § 137 odst. 1 o. s. ř. za dva úkony a to sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby.