111 C 196/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavíkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Anonymizováno bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Žalovaný je povinen s účinností od , datum, nadále platit na výživu žalobce částku , částka, měsíčně, čímž se zvyšuje výživné stanovené naposledy rozsudkem Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, v částce , částka, měsíčně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci dluh na výživném za dobu od , datum, do , datum, v částce , částka, do tří dnů od doručení tohoto rozsudku k rukám žalobce.

III. Částky výživného splatné od , datum, nadále je žalovaný povinen platit žalobci vždy počínaje prvním dnem měsíce, za nějž má být výživné uhrazeno, s tím, že částky výživného, dospělé do konce měsíce, v němž toto rozhodnutí bude doručeno, jsou splatné do tří dnů od doručení tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v rozsahu požadavku na placení výživného zvýšeného o částku , částka, měsíčně od , datum, do , datum, a o částku , částka, měsíčně od , datum, nadále, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhal, aby výživné stanovené žalovanému na jeho výživu naposledy rozsudkem Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, v částce , částka, měsíčně, bylo zvýšeno od , datum, nadále na částku , částka, měsíčně s odůvodněním, že dosavadní výše výživného je nedostatečná, žalobce , Anonymizováno, , je , Anonymizováno, , účastníci se nestýkají.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud provedl pátrání po pobytu žalovaného s cílem získat jeho procesní stanovisko k žalobnímu nároku. V centrální evidenci obyvatel je trvalý pobyt žalovaného evidován na adrese , adresa, . Podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) se jedná o adresu pro doručování. Soud se pokusil o doručení písemností i na další adresy známé z úřední činnosti a to na , adresa, , kde zásilky byly vždy uloženy na poště a nevyzvednuté vráceny zpět soudu, aniž by však soudu pošta sdělila, že adresát na daném místě neznámý, a dále na adresu , adresa, , kde byla situace s doručováním stejná. Žalovanému byla žaloba s předvolání k jednání doručeny dne , datum, na doručovací adresu , adresa, náhradní formou dle § 49 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný nereagoval, nedostavil se k prvnímu jednání nařízeném na den , datum, , po celou dobu řízení zůstal procesně nečinný. Se zřetelem k uvedeným okolnostem soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl z hlediska skutkového stavu ke zjištění, že o rozsahu vyživovací povinnosti žalovaného k žalobkyni bylo naposledy rozhodnuto před více jak , Anonymizováno, lety, kdy rozsudkem Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , byl tehdy nezletilý žalobce svěřen do péče , Anonymizováno, , adresa, , narozené , datum, , a žalovaný byl povinen platit výživné v částce , částka, měsíčně od , datum, . Soud rozhodoval za skutkové stavu, kdy žalobci bylo , Anonymizováno, roku, pocházel z , Anonymizováno, , navštěvoval , Anonymizováno, , Anonymizováno, , byl zdravý. Rodiče měli vyživovací povinnost , Anonymizováno, . Společně hospodařili do , Anonymizováno, , poté , Anonymizováno, a na výživu žalobce již ničím nepříspíval. O žalobce pečovala , Anonymizováno, . Žalovaný bydlel u své matky, která jej živila, bylo mu , Anonymizováno, let, střídal různá zaměstnání, v době rozhodování , Anonymizováno, . Při stanovení výši výživného vyšel soud z výdělkové potencionality žalovaného, kdy jeho poslední čistý měsíční příjem v , Anonymizováno, v , adresa, činil částku , částka, a žalovaný zde , Anonymizováno, . Ze zprávy Úřadu práce v , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný je od , datum, , Anonymizováno, . Studium , Anonymizováno, ukončil v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , následně v době od , datum, do , datum, studoval , Anonymizováno, v , adresa, , následně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , střídal , Anonymizováno, . U posledního známého zaměstnavatele , právnická osoba, . pracoval od , datum, do , datum, a , Anonymizováno, , od , datum, byl jen , Anonymizováno, a byl z nich opakovaně sankčně vyřazen, poslední evidence , datum, . Ze zprávy nebylo zjištěné , Anonymizováno, . Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že , Anonymizováno, . Žijí v bytě o velikosti , Anonymizováno, , výši nákladů na bydlení nezná, matka , Anonymizováno, , je , Anonymizováno, . Žalobce po ukončení základní školy , Anonymizováno, v , adresa, , obor , Anonymizováno, , od , datum, je studentem , Anonymizováno, , který bude ukončen maturitou. Veškeré potřeby má přiměřené svému věku, je zdravý a nemajetný. Za stravné ve škole platí , částka, měsíčně, za jízdné , částka, měsíčně. Má běžné zájmy, občas pracuje na brigádách, trvalý příjem nemá. Žalovaný se s ním nestýká, naposledy , Anonymizováno, , předtím to bylo také v rozmezí několika měsíců. Žádné výživné žalobci nikdy neplatil, nad rámec výživného třeba k narozeninám či o Vánocích nikdy nic neposlal.

4. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 910 odst. 1, 911, 913, 915 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný jako rodič a žalobce jako jeho potomek mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou schopny samy se živit. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. V dané věci byly splněny předpoklady pro novou úpravu rozsahu vyživovací povinnosti žalovaného k žalobci, protože žalobce se , Anonymizováno, a od doby posledního rozhodnutí o výživném se u něj velmi podstatně změnily poměry, které jsou rozhodující pro výši a další trvání plateb výživného, neboť se mu nutně objektivně zvýšily náklady na potřeby v souvislosti s věkem a , Anonymizováno, . Žalobcem vznesený nárok na zvýšení výživného proto nepostrádal důvodnost. U zletilého dítěte (oproti nezletilému) platí, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, pakliže se nevyskytnou okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání. Na straně žalobce je touto okolností , Anonymizováno, . Protože se u žalobce jedná o , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jde v jeho případě o racionální přípravu na budoucí povolání. Žalobce nastoupil , Anonymizováno, bezodkladně po , Anonymizováno, . Studovaná škola má odpovídající kvalitu, žalobce se studiu věnuje s dostatečnou péčí, studium nese znaky soustavnosti, pečlivosti a cílevědomosti, žalobci nelze vyčítat žádné studijní či kázeňské přestupky. Žalovaný jako jeden z rodičů je nadále odpovědný za rozvoj žalobce jako svého dítěte a tato odpovědnost s sebou nese i povinnost zajistit dítě materiálně. Na straně žalobce pak nebylo zjištěno takové chování, které by bylo ve vztahu k žalovanému jako svému otci možno posoudit v rozporu s dobrými mravy. Osobní a majetkové poměry žalovaného nebyly v řízení s ohledem na jeho procesní pasivitu zjištěny. Jelikož je nepřípustné, aby rodič svou úmyslnou pasivitou dosáhl faktického prominutí povinnosti plnit si svou vyživovací povinnost, soud při úvaze o výši a datu účinnosti nové úpravy vyšel opět z jeho výdělkové potencionality v souladu s § 913 odst. 2 o. z. Postup dle § 916 o. z. nebyl v tomto řízení použit. V citovaném ustanovení je upravena zákonná nevyvratitelná výdělková domněnka rodiče v podobě, kdy neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. Soud je ale primárně povinen zjišťovat skutečný příjem povinného (§ 913 odst. 1 o. z.) a není-li to možné, může přihlédnout k potenciálnímu příjmu povinného (§ 913 odst. 2 o. z.). Teprve neprokáže-li povinný v řízení o vyživovací povinnosti soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení svých majetkových poměrů a neumožní-li soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí, může soud vyjít z domněnky upravené v § 916 o. z. Tedy sankce stanovená v tomto ustanovení se uplatní až v situaci, kdy nelze spolehlivě zjistit ani potenciální příjem povinné osoby. V dané věci má soud zato, že výdělková potencionalita žalovaného byla odvoditelná od minimální mzdy, která dle nařízení vlády č. 396/2023 Sb., pro rok 2024 byla stanovena částkou , částka, . Důvodem pro nepoužití postupu dle § 916 o. z. v tomto řízení byla dále skutečnost, že příjem ve výši pětadvacetinásobku životního minima je pro žalovaného jako povinného rodiče prokazatelně nereálný. Aplikace nevyvratitelné výdělkové právní domněnky by v projednávané věci proto vedla ke zjevné nepřiměřenosti a nespravedlnosti, protože dle zákona č. 110/2006 Sb., činí výše životního minima pro jednotlivce v roce 2024 částku 4 860 Kč, 25násobek této částky tak činí částku 121 500 Kč, což by měl být průměrný čistý měsíční příjem žalovaného. Soud proto maximální možné příjmy žalovaného odvodil od minimální mzdy a z té při stanovení výživného vycházel. Ve smyslu takové úvahy následně přihlédl i k normativním nákladům na bydlení, které od 1. 1. 2024 pro bydlení v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy činí částku 13 737 Kč pro jednotlivce a obec do 69 999 obyvatel, nebo částku 14 197 Kč pro obec od 70 000 obyvatel. Pro bydlení jednotlivce družstevním bytě je stanovena částka 8 932 Kč pro oba typy obcí (zdroj Ministerstvo práce a sociálních věcí, viz https://www.mpsv.cz/-/prispevek-na-bydleni). Rozdíl minimální mzdy 18 900 Kč a normativních nákladů bydlení v rozmezí od 8 932 Kč do 14 197 Kč měsíčně činí částku disponibilního zůstatku od 9 968 Kč do 4 703 Kč. Byl proto učiněn závěr, že zvýšení výživného o částku , částka, bude odpovídat takto zjištěným poměrům povinného rodiče, jehož životní úroveň předchází hledisku odůvodněných potřeb oprávněného dítěte. Soud při úvaze o výši zvýšení přihlédl i ke skutečnosti, že potřeby žalobce zajišťuje po celý jeho život řádně , Anonymizováno, , žalovaný naopak o žalobce neprojevuje žádný vážný zájem, který ale jako rodič projevovat musí a má. Na straně žalovaného pak nebyly zjištěny ani žádné překážky zdravotního či jiného charakteru, které by mu objektivně ve výdělečné činnosti bránily. V případě alimentace se jedná o zákonem uloženou povinnost pomoci druhému v materiálním slova smyslu tak, aby se neocitl ve stavu nouze a aby životní úroveň dítěte odpovídala jeho odůvodněným potřebám. Což současně znamená, že ve stavu nouze se nemůže ocitnout ani povinný rodič. Pokud by v daném případě byla vyživovací povinnost žalovaného zvýšena od požadovaného data , datum, na částku , částka, , vedlo by to v poměrech žalovaného již k neúměrně vysokému zatížení. Proto bylo rozhodnuto o zvýšení výživného až od , datum, a jen na částku , částka, měsíčně. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativně dle § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobce se náhrady vzdal a žalovanému žádné nevznikly.