111 C 250/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované o zaplacení částky 52 230 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně za dobu od 24. 6. 20205 do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po částka, kdy první splátka bude splatná ke dni datum, další pak vždy k 15. dni měsíce následujícího až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

II. Řízení se zastavuje v rozsahu požadavku na zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ode dne datum do datum, z částky částka ode dne datum do datum, z částky částka ode dne datum do datum, z částky částka ode dne datum do datum, z částky částka ode dne datum do datum.

III. Žaloba se zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 0,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit částku částka a zákonný úrok z prodlení. Uplatněný nárok plynul z titulu nesplněné povinnosti žalované ze smlouvy o úvěru uzavřené dne datum, smlouva byla uzavřena po ověření úvěruschopnosti žalované a provedení ověřovací platby z jejího účtu na účet žalobkyně, žalovaná úvěr čerpala ve výši částka a měla ho zaplatit do datum společně s kapitalizovaným smluvním úrokem v částce částka. V žalobě žalobkyně netvrdila, jakou částku žalovaná na dluh již splatila. Až v podání doručeném soudu dne datum žalobkyně uvedla, že žalovaná na dluh zaplatila dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka, celkem částka. Žalobkyně proto ještě před prvním jednáním soud vzala žalobu zpět v rozsahu požadavku na zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ode dne datum do datum, z částky částka ode dne datum do datum, z částky částka ode dne datum do datum, z částky částka ode dne datum do datum a z částky částka ode dne datum do datum. V rozsahu zpětvzetí bylo řízení dle § 96 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zastaveno.

2. Žalovaná se dostavila k prvnímu jednání a učinila tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy a výplatě částky částka za nesporná, nesporné učinila i tvrzení o výši a datech provedených splátek. Na svou obranu tvrdila, že při uzavření smlouvy ohledně svých poměrů pouze vyplnila elektronický formulář, a kromě scanu osobních dokladů totožnosti žádné dokumenty k žádosti o úvěr nebyla povinna přiložit. Jiným způsobem její schopnost úvěr splácet nebyla ověřena. V době uzavření smlouvy měla příjem pouze ze sociálních dávek a měla další dva úvěry v celkové výši částka. Žila Anonymizováno a měla vyživovací povinnost Anonymizováno, jedno v Anonymizováno a jedno Anonymizováno, aktuálně má Anonymizováno. Dluh ve výši nesplacené jistiny má vůli zaplatit co nejdříve, navrhla splátky po částka měsíčně.

3. Soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z žádosti o úvěr, smlouvy o úvěru, obchodních podmínek, potvrzení o platbě, kopie občanského a řidičského průkazu, výpisu z běžného účtu žalované, z předžalobní výzvy s dokladem o odeslání a z nesporných tvrzení soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní (dále také jako „věřitel“) společností Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným klientem byla dne datum uzavřena písemná smlouva o úvěru č. hodnota prostřednictvím webové stránky Anonymizováno, dle níž se věřitel zavázal žalované převodem na její účet č. č. účtu vyplatit částku do výše úvěrového rámce částka počínaje dnem datum a žalovaná se zavázala částku splácet vždy k 3. dni v měsíci se smluvním úrokem ve výši Anonymizováno % měsíčně. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta Anonymizováno % denně z částky, ohledně níž by byla v prodlení. Dne datum věřitel odeslal ze svého bankovního účtu na účet č. č. účtu částku částka s variabilním symbolem rodného čísla žalované. Při uzavření úvěrové smlouvy měl věřitel k dispozici kopii občanského a řidičského průkazu žalované a bankovní výpis z běžného účtu žalované za období od datum do datum. Své osobní a majetkové poměry žalovaná uvedla v žádosti o úvěr a tyto nijak nedoložila. Věřitel měl tak k dispozici informaci, že žalovaná byla Anonymizováno, bez Anonymizováno, sama žijící se Anonymizováno dětmi v pronajatém bytě, s příjmem ve výši částka a výdaji ve výši částka měsíčně. Z pohybů na účtu žalované za období od datum do datum bylo možno zjistit, že příjem žalované byl tvořen výlučně dávkami sociální podpory, další příjmy tvořily zápůjčky a úvěry od různých subjektů, výdaje v řádech tisíců pak žalovaná vynakládala na sázky. V předžalobní výzvě ze dne datum odeslané poštou na adresu trvalého pobytu žalované dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši částka ve lhůtě „do tří dnů“. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná na dluh z předmětné smlouvy zaplatila dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka, celkem částka.

5. Skutkový stav byl soudem právně posouzen tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o úvěru, která byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr vycházeje z definice spotřebitelského úvěru uvedené v § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016 (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Smlouva byla dle § 588 o. z. posouzena jako absolutně neplatná. Závěr o neplatnosti právního jednání soud učinil na základě skutečnosti, která vyšla v řízení najevo a to, že smlouva o spotřebitelském úvěru (mezi které úvěr dle výslovného znění § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni sjednání smlouvy-dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“-patřil) byla sjednaná protiprávně. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Ke dni sjednání smlouvy platilo ustanovení § 9 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle uvedeného zákonného ustanovení byl poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování měl vycházet především z informací poskytnutých spotřebitelem. Úvěr pak mohl poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. V tomto případě věřitel nedostál odborné péči při zkoumání úvěruschopnosti žalované, kdy žalobkyně nepředložila žádný důkaz, z něhož by soud zjistil, že věřitel provedl při sjednání smlouvy postup splňující kritéria odborné péče, a že objektivně získal informace potřebné pro zhodnocení finanční situace spotřebitele (žalované) a mohl tak relevantně zhodnotit, zda je žalovaná schopna řádně úvěr splácet bez negativních zásahů do svých majetkových a společenských poměrů. V projednávané věci z tvrzení žalobkyně a předložených listin však nikterak nevyplývá, že by se věřitel před podpisem smlouvy o úvěru zabýval otázkou schopnosti spotřebitele v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy řádně. Dle provedeného dokazování věřitel vyhodnotil schopnost a možnost žalované spotřebitelský úvěr řádně splácet nedostatečně. Žalovaná měla příjem výlučně ze sociálních dávek jako osoba, do jejíž péče byly Anonymizováno. Výdaje na bydlení, stravu, ošacení nebyly nijak podloženy, věřitel se smířil jen s informací od žalované. Současně nevzal v úvahu další úvěrové produkty, které žalovaná v době podpisu smlouvy již měla a rovněž nijak nevyhodnotil skutečnost plynoucí z pohybů na bankovním účtu žalované, že tato holduje v nemalé míře sázení peněz. Poměry žalované tímto způsobem nemohly být zjištěny věrohodně a dostatečně. Žalobkyně tak nepředložila žádný důkaz, z něhož by soud zjistil, že věřitel objektivně získal informace potřebné pro zhodnocení finanční situace spotřebitele a mohl tak relevantně zhodnotit, zda je žalovaná schopna řádně úvěr splácet bez negativních zásahů do svých majetkových a společenských poměrů. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky, se musí podle soudu prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda tento jako spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Žalobkyně žádnou důkazní písemností nedoložila, že povinnost zkoumat schopnost žalované úvěr řádně splácet byla splněna. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval otázku příjmů a výdajů žalované, čímž nesplnil nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi ním a žalovanou je tedy neplatná a k této skutečnosti je soud povinen přihlížet dle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť smlouva je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutní neplatnost právního úkonu působí od počátku (ex tunc), důsledkem je, že účastníkům absolutně neplatného právního úkonu nevzniknou žádná subjektivní práva ani povinnosti. To, co bylo plněno na základě absolutně neplatného právního jednání, jsou si subjekty povinny vrátit podle zásad o bezdůvodném obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. Žalobkyni, která dle § 1879 a násl. o. z. byla ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele, proto vzniklo právo na vrácení toho, co k rukám žalované bylo plněno na základě neplatného právního jednání, kdy výplata peněz nebyla v řízení sporná. Žalobkyni vznikl nárok na vrácení částky částka, což je částka, která byla žalované vyplacena. Jelikož žalovaná již před podáním žaloby zaplatila na svůj dluh částku částka a stejnou částku zaplatila i po podání žaloby do doby vydání tohoto rozsudku, činilo její bezdůvodné obohacení částku částka. V rozsahu požadavku na zaplacení zbytku jistiny a smluvního úroku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Ohledně příslušenství pohledávky soud uzavřel, že teprve předžalobní výzva byla první kvalifikovanou výzvou k plnění, kterou žalobkyně prokazatelně odeslala na adresu žalované dne datum, jak se podává z podacího archu odeslané doporučené pošty. Při aplikaci domněnky obsažené v § 573 o. z. je pak nutno dojít k závěru, že výzva k plnění byla žalované doručena nejpozději dne datum, který je třetím pracovním dnem po odeslání tohoto podání (k otázce došlé zásilky viz například rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 125/2019 ze dne 30. 4. 2019). Žalovaná byla povinna dluh žalobkyni zaplatit dle její výzvy do tří dnů od odeslání, tj. do datum. Jelikož tak neučinila, dostala se dne datum dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše ke dni vzniku prodlení byla dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ke dni datum činila zákonná výše úroku z prodlení 12 % dlužné částky ročně. V přesahujícím rozsahu požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení byla žaloba pro nedůvodnost rovněž zamítnuta. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované umožněno uhradit dluh ve splátkách, jejichž výše a podmínky splatnosti byly stanoveny tak, aby odpovídaly jejím poměrům, výši dluhu a k úhradě došlo ve věřitelem spravedlivě očekávatelné reálné době. V důsledku prodlení se splněním některé splátky se celý dluh stane splatným najednou, kdy v projednávané věci nešlo o aplikaci § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. negativně, protože převážně procesně úspěšná žalovaná se náhrady výslovně vzdala. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.