111 C 35/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 43 388,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, úrok 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem, sídlem Jméno žalobkyně B, adresa.

1. Žalobkyně se podanou žalobou, doručenou soudu dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit částku částka s příslušenstvím. Uplatněný nárok plynul z titulu nesplněné povinnosti žalovaného ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne datum, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému plnění ve výši částka v hotovosti ke dni uzavření smlouvy, dluh měl žalovaný splatit formou 78týdenních splátek po částka a to včetně souhrnného poplatku ve výši částka, žalovaný neplnil své smluvní závazky řádně ani včas, poslední řádná splátka byla splatná ke dni datum, žalovaný nic nezaplatil, věřitel pohledávku postoupil datum žalobkyni, v době postoupení činila pohledávka na jistině částku částka a na souhrnném poplatku částku částka, žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění dopisem před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k prvnímu jednání nedostavil, z účasti u jednání se neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání. Žaloba a předvolání k jednání byly žalovanému doručeny dne datum náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud může věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníka. K předmětu řízení se žalovaný nevyjádřil. Se zřetelem k uvedeným okolnostem soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného a omluvené nepřítomnosti žalobkyně, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o zápůjčce č. hodnota nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřené dne datum bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem právnická osoba, IČO IČO a žalovaným jako dlužníkem, fyzickou nepodnikající osobou. Obě strany smlouvu vlastnoručně podepsaly, věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout zápůjčku v částce částka, dlužník podpisem smlouvy potvrdil převzetí částky a současně se zavázal věřiteli vrátit částku částka tvořenou jistinou, pojištěním částka (žalovaný souhlasil se zařazením do pojistného programu listinou podepsanou dne datum) a poplatkem částka (úrok 12,75 % ročně+ poplatky za zprostředkování, komfortní a flexibilní splácení) v 78týdenních splátkách po částka (poslední ve výši částka), první splátka byla splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy, poslední ke dni datum. Úhrada jiných závazků dohodnuta nebyla. Pro doručování písemností si strany dohodly doručování na smluvní adresu dlužníka, nebude-li smluvní stranou sdělena adresa jiná. Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie dlužníka, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady, podpisy stran a datum uzavření. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly. Dlužník svým podpisem pod smlouvou současně potvrdil, že mu byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva o zápůjčce odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, dlužník také potvrdil, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, které byly obsahem zákaznické karty. Zákaznickou kartu žalovaný vyplnil a podepsal dne datum. Z ní bylo zjištěno, že žalovaný má Anonymizováno vzdělání, je Anonymizováno, nájemce bytu, bez dětí, s partnerkou, zaměstnán na plný pracovní úvazek jako Anonymizováno s čistým měsíčním příjmem ve výši částka (věřitel měl k dispozici potvrzení o příjmu a výplatní pásky). Žalovaný v kartě uvedl i další příjem domácnosti ve výši částka. Měsíční výdaje žalovaného činily částku částka. Žalovaný platil na předchozí závazky částka měsíčně. Z tabulky umoření soud zjistil, že částka částka byla čerpána dne datum, na dluh byla celkem uhrazena částka částka, zůstatek nesplacené jistiny činil částku částka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele právnická osoba IČO IČO pohledávku za žalovaným, pohledávka byla uvedena v příloze smlouvy. Z oznámení o postoupení ze dne datum soud zjistil, že postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni, dopis byl odeslán poštou dne datum (zjištěno z podacího lístku) na adresu adresa, což nebyla ani jedna ze smluvních adres žalovaného, ani evidovaná adresa trvalého pobytu. Z výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu z žalované smlouvy před podáním žaloby ve lhůtě do datum, dopis byl dne datum odeslán poštou na v předchozí větě uvedenou adresu žalovaného.

4. Z dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta peněžní částka ve výši částka v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutou jistinu spolu s odměnou věřitele, zahrnující úrok ve výši 12,75 % ročně a sjednané poplatky, a to v 78týdenních splátkách po částka, přičemž konečná splatnost byla sjednána na den datum. Věřitel o žalovaném před podpisem smlouvy věděl, že má pravidelný čistý měsíční příjem částka, další příjem domácnosti ve výši částka a měsíční výdaje žalovaného činily částka, na předchozí závazky platil jen částka měsíčně. Ze strany žalovaného nedošlo k úhradě žádné splátky, v důsledku čehož se dostal do prodlení s plněním závazku. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Ke dni podání žaloby činila dlužná částka bez příslušenství částka, sestávající z jistiny, poplatků a smluvní pokuty, žalobkyně dále uplatnila kapitalizované úroky a úroky z prodlení a zákonné úroky z prodlení z jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou, avšak na tuto výzvu nereagoval a dluh neuhradil.

5. Skutkový stav byl soudem právně posouzen tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o zápůjčce. Smlouva obsahovala všechny zákonem vyžadované náležitosti, včetně identifikace stran, výše zápůjčky, podmínek splácení a celkových nákladů smlouvy. Soud neshledal důvody absolutní ani relativní neplatnosti smlouvy dle § 588 o. z. Smlouva byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr, protože zápůjčku lze považovat za úvěrovou službu vycházeje z definice spotřebitelského úvěru uvedené v § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016 (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel byl podnikatel v oboru, žalovaný fyzická nepodnikající osoba. Zápůjčka patří mezi reálné kontrakty, které pro vznik účinnosti vyžadují výplatu peněz. Žalobkyně prokázala, že peníze byly žalovanému předány, smlouva se proto stala účinnou. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda věřitel dostál své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Úvěr pak mohl poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Právní předchůdce žalobkyně dostál své povinnosti dle § 86 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před poskytnutím úvěru vyhodnotil schopnost žalovaného splácet úvěr na základě jím poskytnutých údajů a předložených dokladů (pracovní smlouva, výplatní pásky, další dokumenty), které byly zaznamenány v zákaznické kartě. Soud neshledal, že by postupoval při posuzování úvěruschopnosti nedbale, kdy ze zjištěného rozdílu jeho ověřených příjmů a tvrzených výdajů byl žalovaný objektivně schopen dluh v dohodnutých splátkách hradit. Soud se z úřední povinnosti zabýval otázkou, zda smlouva neobsahuje nepřiměřené podmínky ve smyslu § 1813 o. z. a směrnice 93/13/EHS. Dospěl k závěru, že smluvní podmínky byly formulovány jasně a srozumitelně, žalovaný byl seznámen se všemi podmínkami a potvrdil jejich pochopení, výše odměny a sankcí nebyla za ujednaných okolností excesivní. Úroková sazba činila 12,75 % ročně, byla kapitalizována částkou částka. Takto stanovený úrok, přepočtený na roční bázi v závislosti na délce splácení, se pohyboval v horní části pásma obvyklého pro nebankovní spotřebitelské úvěry v rozhodném období, tj. ke dni uzavření smlouvy, nebylo možno jej proto bez dalšího považovat za zjevně excesivní či rozporný s dobrými mravy z hlediska jeho výše. Smluvní pokuta byla sjednána transparentně a žalovaný dobrovolně přistoupil na podmínky smlouvy. Proto soud neshledal důvod pro závěr o nepřiměřenosti ani pro moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. Postoupení pohledávky bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek a příslušným seznamem, přičemž žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn. Žalobkyně byla proto aktivně legitimována (§ 1879 o. z.). Žalobě bylo proto v celém rozsahu vyhověno, kdy žalovanou částku tvoří jistina dluhu, úrok a dohodnuté poplatky. Žalovaný byl povinen dluh žalobkyni zaplatit ke dni datum, jelikož tak neučinil, dostal se dne datum dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný, který ve věci neuspěl, je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů, které důvodně vynaložila na uplatnění svého práva. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující částka a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek v částce částka, odměna advokáta ve výši částka za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby), kdy dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) činila odměna za každý úkon právní služby částku částka, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po částka za jeden úkon dle § 13 a § 14b odst. 2, odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částka, a náhrada 21% DPH, kterou je advokát povinen z přiznané odměny a náhrad odvést v částce částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.