111 C 355/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o výživné manželky

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné manželky v částce , částka, měsíčně s účinností od , datum, nadále a to tak, že částky výživného dospělé do konce měsíce, v němž toto rozhodnutí bude doručeno, jsou splatné do tří dnů od doručení, další pak vždy k 15. dni v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni výživné manželky v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit státu soudní poplatek v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, aby žalovaný byl povinen platit žalobkyni výživné v částce , částka, s účinností od podání žaloby nadále. Tvrdila, že účastníci jsou manželé od , datum, , sňatek uzavřeli v , Anonymizováno, , z jejich vztahu pochází , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , který , podezřelý výraz, , žalovaný dne , datum, odešel z domácnosti, nekomunikuje a žalobkyni finančně nepřispívá, žalobkyně má jediný příjem , Anonymizováno, ve výši , částka, , jiné příjmy nemá, žalobkyně není schopná uhradit ze svého příjmu potřeby syna, platby za bydlení ani své potřeby.

2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení procesně pasivní. K žádnému jednání se bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z oddacího listu vedeného v knize manželství matričního úřadu , adresa, ve svazku, Anonymizováno, , Anonymizováno, ročník , Anonymizováno, strana , Anonymizováno, pořadové číslo , hodnota, soud zjistil, že účastníci jako , Anonymizováno, uzavřeli dne , datum, manželství před , Anonymizováno, . Z rodných listů bylo zjištěno, že účastníci jsou rodiče , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, . Z dokladu SIPO za , Anonymizováno, bylo zjištěno, že za nájem platí žalobkyně , částka, měsíčně a za zálohy na služby spojené s bydlením platí , částka, měsíčně. Ze zpráv , Anonymizováno, , adresa, a , Anonymizováno, , adresa, soud zjistil, že žalobkyni ani žalovanému nepřísluší , Anonymizováno, . Žalobkyně jako nezaměstnaná byla naposledy evidována v době od , datum, do , datum, , žalovaný v době od , datum, do , datum, . , jméno FO, pobírá , Anonymizováno, , který je vyplácen žalobkyni. Žalovanému byly vyplaceny , podezřelý výraz, v době od , datum, do , datum, v částce , částka, , od , datum, do , datum, v částce , částka, , od , datum, do , datum, v částce , částka, , od , datum, do , datum, v částce , Anonymizováno, Kč a od , datum, do , datum, v částce , částka, , celkem v částce , částka, . Ze zprávy společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, soud zjistil, že žalovaný u ní byl zaměstnán od , datum, do , datum, jako , Anonymizováno, , jednalo se o pracovní poměr na dobu neurčitou ukončený , Anonymizováno, , odstupné , Anonymizováno, , pracovní místo žalovaného , Anonymizováno, , zaměstnavatel neměl v úmyslu pracovní poměr s žalovaným rušit, žalovaný byl pracovitý, produktivní, , Anonymizováno, . Výpověď podal , podezřelý výraz, s odůvodněním, že , Anonymizováno, . Průměrná čistá mzda žalovaného činila v době od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, částku v rozmezí , Anonymizováno, až , částka, měsíčně, v době od , Anonymizováno, činila , částka, měsíčně, v době od , Anonymizováno, činila , částka, a v době od , Anonymizováno, činila , částka, . V době od , Anonymizováno, žalovaný , podezřelý výraz, . Ze spisu Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo mimo jiné rozhodnuto, že žalovaný je povinen , Anonymizováno, , jméno FO, počínaje dnem , datum, částku , Anonymizováno, měsíčně a , Anonymizováno, za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, je povinen uhradit k rukám , Anonymizováno, , jméno FO, do tří dnů od doručení rozsudku. Počínaje dnem , datum, je žalovaný povinen platit na výživu , Anonymizováno, , jméno FO, částku , částka, měsíčně vždy každého prvého dne v měsíci předem k rukám , Anonymizováno, , jméno FO, . Opatrovnický soud vyšel ze skutkového stavu, kdy žalovaný v , Anonymizováno, opustil společnou domácnost, od té doby se na péči a výživě již zletilého , jméno FO, nepodílí, , jméno FO, navštěvuje , Anonymizováno, , je , podezřelý výraz, ), která z tohoto důvodu není nikde zaměstnána a pobírá , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně. Žalovaný byl do , Anonymizováno, zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., kde, pokud odpracoval všechny směny, dosahoval výdělku ve výši nejméně , částka, měsíčně čistého. Pracovní poměr ukončil sám, jeho místo nebylo zrušeno. Soud proto vycházel z jeho výdělečné potenciality, tj. možnosti dosahovat i nadále výdělku ve výši okolo , částka, měsíčně, přičemž otec není ani veden v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce. Soud přihlédl k tomu, že žalovaný nemá další vyživovací povinnost. S ohledem na , podezřelý výraz, , jméno FO, žalobkyně , Anonymizováno, . Ze zpráv Policie ČR soud zjistil, že žalovaný byl od , datum, evidován jako , Anonymizováno, , dne , datum, byl vypátrán v , adresa, . Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že po dobu , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , který domácnost opustil , datum, a zanechal rodinu bez příjmů, přerušil veškerou komunikaci, žalobkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobkyni je vyplácen , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně a od , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně. Rodina bydlí v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , kde měsíčně hradí částku , částka, . , Anonymizováno, , jméno FO, od , Anonymizováno, je studentkou , Anonymizováno, . Žalobkyně stejně jako obě děti jsou nemajetní. Žalobkyně podala u soudu dne , datum, žalobu o rozvod manželství.

4. Zjištěný skutkový stav soud hodnotil podle následujících právních norem. Podle § 687 odst. 1 a 2 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) manželé mají rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Podle § 697 odst. 1 a 2 o. z. manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném. Podle § 921 odst. 1 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné, nejde-li o děti, lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. Podle § 913 odst. 1 a 2 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

5. Vyživovací povinnost mezi manžely patří do osobně-majetkových práv a povinností, které tvoří ve svém souhrnu vlastní obsah manželství. Zařazení vyživovací povinnosti mezi manžely do části druhé hlavy I dílu 4 o. z. o povinnostech a právech manželů a nikoli do ustanovení o vyživovací povinnosti reflektuje specifický charakter této povinnosti vyplývající přímo z ekonomických a sociálních funkcí manželství jakožto společensky i právně institucionalizovaného soužití. Právo na výživné mezi manžely je osobní a nezcizitelné právo, které oprávněný manžel nemůže převést na jinou osobu, neboť slouží k uspokojování právě jeho osobních potřeb podmíněných existencí manželství. Vyživovací povinnost mezi manžely má prioritu před ostatními vyživovacími povinnostmi, tj. předchází vyživovací povinnosti dětí i rodičů. Vyživovací povinnost mezi manžely vzniká uzavřením manželství a trvá po celou dobu jeho existence (zánik manželství právní mocí rozvodového rozsudku, prohlášením manželství za neplatné, smrtí manžela). Právo na plnění výživného se realizuje až soudním určením jeho rozsahu, a to na návrh některého z manželů. Soud je ve svém rozhodnutí tímto návrhem vázán, nesmí ho překročit či rozhodnout o plnění této povinnosti na delší dobu, než je oprávněným požadováno. Zánikem manželství zanikne i vyživovací povinnost mezi manžely. Jak bylo shora citováno v § 697 o. z. zákonným kritériem rozsahu vyživovací povinnosti mezi manžely je požadavek, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná. Musí být proto splněn předpoklad rozdílné životní úrovně každého z manželů. K realizaci vyživovací povinnosti mezi manžely nebude bránit skutečnost, že oba manželé jsou sice schopni sami uspokojovat své hmotné a kulturní potřeby, avšak v rozdílné míře zakládající disproporci v jejich životní úrovni. V projednávané věci byl zjištěn kvalifikovaný rozvrat manželství účastníků trvající nejméně od , Anonymizováno, , kdy žalovaný , Anonymizováno, . Od této doby účastníci soužití neobnovili. Žalovaný na potřeby žalobkyně nijak nepřispíval, neplnil si ani vyživovací povinnost k dětem. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Ač to zákon v této souvislosti výslovně nezmiňuje, je nutno přihlížet k tomu, aby soudem určovaná vyživovací povinnost jednoho manžela byla v souladu s dobrými mravy, resp. aby se přiznání výživného v daném případě neocitlo v rozporu s dobrými mravy. Dobré mravy jsou souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu (srov. usnesení ÚS II. ÚS 249/97 ze dne 26. 2. 1998). Právní teorie se shoduje na tom, že mohou nastat situace, kdy ten, kdo by měl plnit svou zákonnou vyživovací povinnost, tak nečiní z důvodu, že oprávněný se vůči němu zachoval hrubě nevděčně, amorálně, ba přímo protiprávně. Takové chování na straně žalobkyně v řízení zjištěno nebylo. Naopak, žalovaný , Anonymizováno, , kdy , Anonymizováno, , učinil tak bez zjevného důvodu a neposkytl jí ani jakékoliv finanční zajištění. Žalobkyně je objektivně pro , Anonymizováno, a je tak odkázána výlučně na výživu od manžela. Po jeho odchodu byla nucena i své potřeby zajišťovat z jediného finančního zdroje, jímž , Anonymizováno, . Žalovaný byl po celou dobu zajištěn příjmem ze mzdy, popř. z , podezřelý výraz, . Skutečnost, že o zdroj příjmu přišel žalovaný vlastní vinou, byla v řízení vyložena k jeho tíži. Při objektivní nemožnosti zjistit zdroj příjmů žalovaného po , datum, , kdy z vlastní vůle ukončil dlouholeté zaměstnání u posledního známého zaměstnavatele, musel i civilní soud stejně jako soud opatrovnický použít institut tzv. výdělečné potencionality. Žalovaný jako povinný z vyživovací povinnosti k manželce se prokázaně vzdal bez důležitého důvodu výdělečné činnosti, konkrétně mzdy ve výši , Anonymizováno, až , částka, čistého měsíčně (pokud řádně docházel do zaměstnání). Při úvaze, že stejná materiální úroveň manželů představuje 20 až 30 % z příjmů povinného, a i s přihlédnutím k vyživovací povinnosti k dětem, bylo žalobě vyhověno v celém rozsahu, tj. v částce , částka, měsíčně. S ohledem na dobu odchodu žalovaného z domácnosti nebyl důvod žalobě nevyhovět i v době účinnosti, tj. povinnost platit výživné byla stanovena již od podání žaloby. Vzniklý dluh za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně úspěšné žalobkyni náhrada nákladů nebyla přiznána, protože svého nároku se výslovně vzdala.

7. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za situace, kdy žalobkyně byla od placení soudního poplatku ze zákona osvobozena, a proto poplatková povinnost přešla na žalovanou stranu v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., výše soudního poplatku byla stanovena dle položky 7 písm. b) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb.