111 C 356/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o 28 578,96 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, úrok 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou, doručenou soudu dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit částku , částka, s příslušenstvím. Uplatněný nárok plynul z titulu nesplněné povinnosti žalované ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne , datum, , v které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši , částka, , kterou měla splatit formou 78týdenních splátek po , částka, a to včetně souhrnného poplatku ve výši , částka, , žalovaná neplnila své smluvní závazky řádně ani včas, poslední splátka byla splatná ke dni , datum, , věřitel (právní předchůdce žalobkyně) pohledávku dne , datum, postoupil žalobkyni, žalovaná do postoupení zaplatila na dluh celkem částku , částka, a v době po postoupení celkem částku , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dopisem před podáním žaloby. Před prvním jednáním vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, v rozsahu zpětvzetí bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána z adresy trvalého pobytu, doručení předvolání (a současně i žaloby) bylo stanoveno ke dni , datum, , kdy si poštovní zásilku osobně převzala do vlastních rukou, z účasti u jednání se omluvila, nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, uzavřené dne , datum, a v ní obsažených smluvních podmínek bez uvedení data účinnosti bylo zjištěno, že byla sepsána mezi zapůjčitelem (dále také „věřitelem“) , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále také „věřitel“ či „původní věřitel“) a žalovanou jako vydlužitelem-fyzickou nepodnikající osobou (dále také jen „dlužník“), obě strany smlouvu vlastnoručně podepsaly. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout zápůjčku v částce , částka, , dlužník podpisem smlouvy potvrdil převzetí částky a současně se zavázal věřiteli vrátit částku , částka, tvořenou jistinou, souhrnným poplatkem , částka, (úrok , částka, , poplatek za zpracování úvěru , částka, a poplatek za splácení , částka, ) a pojistným v částce , částka, , v 78týdenních splátkách po , částka, (poslední , částka, ), první splátka byla splatná u hotovostní varianty sedmým dnem od uzavření smlouvy. Žalovaná si ve smlouvě měla možnost zvolit úhradu buď hotovostním inkasem, které bylo zpoplatněno, nebo bezhotovostním převodem. Úhrada jiných závazků dohodnuta nebyla. Pro doručování písemností si strany dohodly doručování na smluvní adresu dlužníka, nebude-li smluvní stranou sdělena adresa jiná, a zásilka bude doručena třetím pracovním dnem po jejím předání k poštovní přepravě, a to i v případě nepřevzetí zásilky dlužníkem na poslední oznámené adrese. Smlouva obsahovala právo věřitele na vrácení celé dosud nesplacené jistiny v případě smluvně definované výše nedoplatku. Pro případ prodlení s úhradou dluhu měl věřitel právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s níž je dlužník v prodlení. Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie dlužníka, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady, podpisy stran a datum uzavření. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly. Dlužník svým podpisem pod smlouvou současně potvrdil, že mu byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva o zápůjčce odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, dlužník také potvrdil, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, které byly obsahem zákaznické karty. Z předložené zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná byla ke dni jejího podpisu dne , datum, žena se , Anonymizováno, vzděláním, , Anonymizováno, , na , Anonymizováno, , bydlící v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s vyživovací povinností k , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Osoby spolupodílející se na chodu domácnosti v kartě označeny nebyly. Jediný příjem žalované byl uveden ve výši , částka, , zdroj příjmu nebyl definován. Žalovaná neuvedla jiné své dluhy. Věřitel v kartě zapsal příjem žalované ve výši , částka, , kdy započetl i blíže nedefinovaný „další příjem domácnosti“ ve výši , částka, . Měsíční výdaje žalované byly „odhadnuty“ částkou , částka, . Žalovaná žádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši , částka, s měsíční splatností. Z tabulky umoření soud zjistil, že částka , částka, byla čerpána dne , datum, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele , právnická osoba, IČO , IČO, pohledávku za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, . Z oznámení o postoupení soud zjistil, že postupitel oznámil žalované postoupení pohledávek žalobkyni dopisem ze dne , datum, odeslaným poštou dne , datum, na adresu trvalého pobytu žalované (zjištěno z podacího lístku). Z výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši , částka, před podáním žaloby ve lhůtě do , datum, , dopis byl dne , datum, odeslán poštou rovněž na adresu trvalého pobytu žalované, což bylo také zjištěno z podacího lístku.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla písemnou formou uzavřena , datum, smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované vyplacena částka , částka, , kterou měla v týdenních splátkách vrátit nejpozději ke dni , datum, , a to spolu se smluvně dohodnutým poplatkem ve výši , částka, , tvořeným kapitalizovaným úrokem a odměnou za administrativu smlouvy, a pojistným ve výši , částka, . Žalovaná před podáním žaloby na svůj dluh ze zápůjčky zaplatila částku , částka, (, částka, do postoupení, , částka, v době od , datum, do , datum, ) poslední splátku (před žalobou) zaplatila dne , datum, . Smlouva obsahovala informaci o tom, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, žalobkyně soudu předložila jen jeden důkaz, z něhož bylo možno zjistit osobní a majetkové poměry žalované v době uzavření smlouvy, tzv. zákaznickou kartu. Žalovaná jako , Anonymizováno, žena, na , Anonymizováno, , bydlící , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , s , Anonymizováno, vyživovacími povinnostmi, požádala dne , datum, původního věřitele o zápůjčku , částka, , jediný příjem měla ve výši , částka, z neurčeného zdroje, měsíční výdaje žalované byly původním věřitelem stanoveny částkou , částka, . Na žalobkyni byla pohledávka ze smlouvy o zápůjčce postoupena ke dni , datum, písemnou smlouvou. Žalobkyně žalovanou k plnění dluhu vyzvala dopisem ze dne , datum, se splatností ke dni , datum, s upozorněním na možnost podání soudní žaloby, předžalobní výzva byla žalované odeslána poštou dne , datum, na tehdejší (a současnou) adresu trvalého pobytu. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná na svůj dluh ke dni vydání rozsudku zaplatila více, než částku , částka, .

5. Skutkový stav byl soudem právně posouzen tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o zápůjčce, která byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr, protože zápůjčku lze považovat za úvěrovou službu vycházeje z definice spotřebitelského úvěru uvedené v § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od , datum, (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 1879 a násl. o. z. byla žalobkyně ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele. Zápůjčka patří mezi reálné kontrakty, které pro vznik účinnosti vyžadují výplatu peněz. Žalobkyně prokázala, že peníze byly žalované předány, smlouva se proto stala účinnou. Soud však tuto posoudil jako absolutně neplatnou. Závěr o neplatnosti soud učinil na základě skutečnosti, která vyšla v řízení najevo a to, že jako smlouva o spotřebitelském úvěru byla sjednána protiprávně. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního jednání aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Ke dni sjednání smlouvy platilo ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru. Soud se proto musel zabývat tím, zda věřitel dostál své zákonné povinnosti a to, zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Úvěr pak mohl poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V projednávané věci z tvrzení žalobkyně a předložených listin však nikterak nevyplývá, že by se věřitel před podpisem smlouvy o zápůjčce řádně zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům. Dle provedeného dokazování věřitel vyhodnotil schopnost a možnost žalované spotřebitelský úvěr řádně splácet nedostatečně. Věřitel kalkuloval s částkou , částka, jako příjmem, který má žalovaná k dispozici, přičemž jediným jejím vlastním příjmem byla částka , částka, (zřejmě jen , Anonymizováno, ), částka , částka, jako další příjem domácnosti nebyla nijak doložena či aspoň osvědčena. Věřitel následně kalkuloval s měsíčními výdaji žalované v pouhé výši , částka, . Je vyloučené, že by tím byly kryty náklady spotřebitele (žalované) na bydlení, osobní potřeby, výdaje na nezaopatřené děti (zapsána vyživovací povinnost k , Anonymizováno, osobám) ani výdaje na ostatní záležitosti běžného života. Pokud věřitel dospěl k závěru, že žalovaná po uhrazení všech závazků má k dispozici částku, z níž je schopna splácet úvěr ve splátkách po , částka, měsíčně (, částka, x 4 týdny) po dobu jednoho a půl roku (78týdenních splátek), pak s tímto se soud neztotožňuje. Doba je natolik dlouhá, aby zjištěné poměry žalované poskytly alespoň přiměřenou hodnotu jistoty, že bude schopna částku splátky řádně platit, navíc za stavu, kdy příjmy žalované v době uzavření smlouvy byly zjevně účelově nadhodnoceny a výdaje podhodnoceny. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je tedy neplatná a k této skutečnosti je soud povinen přihlížet dle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť soudu předložené smlouvy jsou v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutní neplatnost právního jednání působí od počátku (ex tunc), důsledkem je, že účastníkům absolutně neplatného právního jednání nevzniknou žádná subjektivní práva ani povinnosti. To, co bylo plněno na základě absolutně neplatného právního jednání, jsou si subjekty povinny vrátit podle zásad o bezdůvodném obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. Bezdůvodným obohacením je v tomto případě plnění věřitele poskytnuté bez právního důvodu, přičemž věřitel jednal v omylu o právním stavu (nešlo tak o vědomé plnění nedluhu dle § 2997 odst. 1 věty druhé o. z., které vylučuje právo na vrácení plnění). Věřiteli, a proto i žalobkyni, tak vzniklo právo na vrácení toho, co k rukám žalované plnil na základě neplatného právního jednání, kdy výplata peněz nebyla v řízení sporná. Žalobkyni vznikl nárok na vrácení částky , částka, , což je částka, která byla žalované vyplacena. Pokud žalovaná před podáním žaloby zaplatila částku , částka, , tak žalobkyni již bezdůvodné obohacení v rozsahu zaplacené částky vydala a nadále nic nedluží. V rozsahu požadavku na zaplacení zbytku jistiny, smluvního úroku a úroku z prodlení byla žaloba jako nedůvodná proto zamítnuta.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2, § 142a o. s. ř. negativně, protože procesně úspěšné žalované žádné náklady v řízení nevznikly.