111 C 41/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 16 297,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Jméno advokátky, sídlem adresa.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplatit částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně žalovanému poskytla zdravotní péči spočívající v provedení několika zdravotních úkonů, žalovaný nebyl v době poskytnutí účastníkem veřejného zdravotního pojištění, žalobkyně mu proto cenu úkonů vyúčtovala k úhradě fakturou na již splatnou částku v žalované výši, žalovaný nic nezaplatil ani po výzvě k úhradě odeslané před podáním žaloby.

2. Žalovaný se prvního jednání nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy trvalého pobytu, předvolání i žaloba mu byly doručeny dne datum v souladu s právem přijímajícího členského státu. Z účasti u jednání se žalovaný neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je občan Anonymizováno s bydlištěm tamtéž, byl v řízení dán cizí prvek a bylo třeba se zabývat otázkou, zda je dána pravomoc a příslušnost soudu České republiky k projednání a rozhodnutí věci. Soud dovodil svou pravomoc v souladu s článkem 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), v němž je upravena zvláštní příslušnost pro smlouvy o poskytování služeb, kdy u smluvních závazků lze žalovat také u soudu místa, kde byla služba poskytnuta. Lékařské ošetření je považováno za poskytnutí služby, takže český soud v místě, kde bylo ošetření provedeno, má příslušnost. Ohledně použitelného právního řádu soud aplikoval unijní právo v podobě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.). Dle článku 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Řím I. se smlouva o poskytování služeb řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. V řízení byl tedy použit český právní řád dle sídla žalobkyně.

4. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalobkyně ve dnech datum, datum, datum, datum, datum a datum poskytla žalovanému zdravotní péči spočívající v provedení zdravotních výkonů. Místo a druh výkonu vždy popsala v podkladu pro pojišťovnu. Žalovaný nebyl v době zdravotních výkonů účastníkem systému českého veřejného zdravotního pojištění, nebyl pojištěn u žádné české zdravotní pojišťovny. Žalobkyně proto žalovanému za poskytnutou zdravotní péči vystavila fakturu č. hodnota znějící na částku částka splatnou ke dni datum. Fakturu odeslala poštou žalovanému na jí známou adresu pobytu v Anonymizováno, doklad o doručení nebyl soudu předložen. Žalobkyně doložila doklad o odeslání upomínky k úhradě fakturované částky, obsahující údaje z faktury, na stejnou adresu žalovaného ze dne datum. Žalobkyně po uplynutí doby splatnosti faktury žalovaného urgovala o její úhradu prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne datum, kterou odeslala poštou na jí známou adresu pobytu v Anonymizováno dne datum. Žalovaný dluh písemně uznal, když podepsal dne datum, datum a datum uznání dluhu.

5. Soud právně věc posoudil dle z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění účinném ke dni výkonu zdravotní péče (dále jen „zákon“). V § 2 zákona upravuje osobní rozsah zdravotního pojištění. V § 3 zákona jsou uvedeny skutečnosti, v jejichž důsledku dochází ke vzniku a zániku účasti pojištěnců na zdravotním pojištění. Podle § 13 zákona ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci. Všichni pojištěnci veřejného zdravotního pojištění jsou vedeni v centrálním registru pojištěnců. Podle § 27 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění vede tento registr Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. Pacient s neplatným či ukončeným pojištěním v ČR proto nemá právo na poskytnutí lékařských služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Úhradu zdravotní péče si musí zajistit jako samoplátce nebo z komerčního zdravotního pojištění. V řízení nevyšlo najevo, že žalovaný měl nárok na poskytnutí služeb hrazených ze zdravotního pojištění. Jelikož nebylo zjištěno, že povinnost k úhradě pojistného měl za žalovaného plnit jeho případný zaměstnavatel (§ 6 zákona) či stát (§ 7 zákona), a nebylo ani zjištěno, že v době ošetření bylo pojistné uhrazeno, je nevyhnutelný závěr, že žalovaný ke dni poskytnutí zdravotních výkonů žalobkyní nebyl účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění, a tudíž je povinen nést náklady na své vyšetření ze svého. Účtovaná hodnota jednotlivých zdravotních úkonů odpovídá vyhlášce ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Žalovaný navíc učinil právní jednání, které splňuje formální náležitosti uvedené v § 2053 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a tímto byla založena vyvratitelná právní domněnka, že žalovaný dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Žalovaný je proto povinen žalobkyni částku v žalované výši zaplatit. Nárok na úrok z prodlení plyne z § 1970 o. z., jeho výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a to k prvnímu dni prodlení, což byl den po splatnosti dluhu stanovený ve faktuře žalobkyně.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění práva. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující částka a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobkyni v řízení vznikly náklady v celkové výši částka. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek v částce částka, odměna advokáta ve výši částka za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby), kdy dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od datum (dále jen „advokátní tarif“) činila odměna za každý úkon právní služby částku částka, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po částka za jeden úkon dle § 13 a § 14b odst. 2, odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částka, a náhrada 21% DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.