111 C 80/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A , jednající v ČR prostř. Jméno žalobkyně A ,IČO IČO žalobkyně B ,sídlem Adresa žalobkyně B , Anonymizováno IČO IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 614 114,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu požadavku, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 14,75 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 2 %, úrok , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši , částka, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , právnická osoba, , sídlem , adresa, .

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit částku , částka, a příslušenství. Uplatněný nárok plynul z titulu nesplněné povinnosti žalované ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, , žalovaná čerpala úvěr ve výši , částka, a měla ho zaplatit v 96měsíčních splátkách po , částka, , žalovaná dosud dluží jistinu , částka, a smluvní úrok, nezaplatila ani po odeslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána z adresy trvalého pobytu, žaloba i předvolání byly doručeny dne , datum, náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvila ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z formuláře o předsmluvních informacích, z žádosti o poskytnutí úvěru a smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným klientem měla být uzavřena smlouva o hotovostním úvěru č. , Anonymizováno, . K uzavření smlouvy mělo dojít elektronickou cestou. V textu listiny se žalobkyně zavázala žalované poskytnou neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, převodem na účet č. , č. účtu, nazvaný , Anonymizováno, , žalovaná se zavázala v 96měsíčních splátkách ve výši , částka, úvěr do , datum, splatit. Mělo být sjednáno i pojištění úvěru za účelem získání úroku , Anonymizováno, % ročně. Žalovaná měla celkem žalobkyni vrátit částku , částka, . Soudu předložená listina datovaná dnem , datum, nesoucí záznam smlouvy o úvěru obsahovala na konci textu podpis pouze u zástupce žalobkyně v podobě značky zobrazující podpis, ohledně žalované listina nemá žádný vlastnoruční podpis, ani elektronický podpis, který by byl jednoznačně spojen s žalovanou, jako podepisující osobou. Podle textu předložené smlouvy byla žalovanou smlouva podepsána v mobilní aplikaci prostřednictvím PIN s číslem potvrzovací žádosti , Anonymizováno, . Soudu nebyla předložena komunikace mezi žalobkyní a žalovanou, z níž by bylo možno zjistit proces udělení unikátního kódu právě jen pro žalovanou, z výpisu sms za dobu od , Anonymizováno, . do , datum, taková informace zjištěna nebyla. Smlouva měla být uzavřena za účinností obchodních podmínek žalobkyně pro běžné účty účinných ode , datum, a obchodních podmínek pro hotovostní úvěry účinných od , datum, . V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla své osobní a majetkové poměry, žalobkyně o žalované věděla, že je , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, , její příjem činí , částka, měsíčně bez uvedení zdroje, výdaje činí , částka, bez další specifikace. Ze záznamu o procesu zkoumání úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně příjmy žalované kontrolovala z příchozích transakcí na účet žalované vedený u žalobkyně, výdaje pak žalobkyně odvodila z interního ekonomického modelu. V době žádosti o úvěr žalovaná mimo žalobkyni splácela jiné finanční produkty částkou , částka, a nebyla vedena jako osoba se závazky po splatnosti. Žalovaná nebyla v exekuci ani v insolvenci. Z historie úvěru za dobu od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr ve výši , částka, dne , datum, , ke dni , datum, neměla splacenu částku , částka, . Z odstoupení od smlouvy soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne , datum, žalovanou vyzvala k úhradě dluhu , částka, do sedmi dnů od doručení s tím, že pokud nezaplatí, tak žalobkyně ve stejné lhůtě od smlouvy o úvěru odstoupí. Dle obchodních podmínek pro hotovostní úvěry uvedených v § 13 odst. 10 k odstoupení došlo ke dni , datum, . Z dokladu o doručení bylo zjištěno, že dopis byl žalované doručován na adresu tehdejšího trvalého pobytu , adresa, a doručen byl uložením na poště dne , datum, . V předžalobní výzvě ze dne , datum, zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši , částka, s příslušenstvím a náklady zastoupení do 10 dnů od doručení výzvy. Výzva byla poštou na adresu trvalého pobytu žalované odeslána dne , datum, .

4. Skutkový stav v podobě uvedené v předchozím odstavci byl právně hodnocen následujícím způsobem. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Provedenými důkazy nebyla existence tvrzené smlouvy zjištěna. K platnosti písemné formy právního jednání je podle § 561 odst. 1 o. z. vyžadován podpis jednajícího. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky odkazuje § 561 odst. 1 věta třetí o. z. na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 297/2016 Sb., o elektronickém podpisu, účinný od 19. 9. 2016, který v návaznosti na přímo použitelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, účinné od 17. 9. 2014 (dále také „eIDAS“), upravuje v závislosti na druhu právního jednání a podepisujícího subjektu požadavky na podepisování elektronických dokumentů. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Elektronická forma předpokládá elektronický dokument, tedy elektronická data, která jsou obsažena a uchovávána v určité databázi a bez technických prostředků nejsou čitelná. Předpokládá se, že data jsou čitelná v písemných znacích a lze je tak přechovávat. Samotný text dokumentu v elektronické podobě je však třeba odlišovat od podpisu, který má zvláštní režim a to podle § 561 odst. 1 o. z., jenž k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Vztah obou zákonných ustanovení nelze vnímat tak, že § 562 o. z. by měl být lex specialis k § 561 o. z. (viz Velký komentář Občanský zákoník I, Obecná část, str. 2025, nakladatelství C. H. Beck, 1. vydání 2014). Tedy závěr, že písemná forma právního jednání je zachována již tehdy, pokud dojde k určení jednající osoby, není správný. I nadále se k platnosti písemného jednání vyžaduje podpis jednajícího. V případě komunikace elektronickými prostředky se tak jedná o elektronický podpis ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o elektronickém podpisu, účinný od 19. 9. 2016, který v §§ 5 až 7 upravuje tři druhy elektronického podpisu, zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Zaručený elektronický podpis lze chápat jako jakousi vyšší formu podpisu elektronického. Zaručený elektronický podpis jsou digitální data, která podepisující osoba vytváří pomocí svého privátního klíče a zajišťuje jimi integritu a nepopiratelnost původu podepsaných dat. Podle zákona je zaručeným elektronickým podpisem ten elektronický podpis, který splňuje tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou. Uznávaným elektronickým podpisem se podle zákona č. 297/2016 Sb., o elektronickém podpisu rozumí: zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb a obsahujícím údaje, které umožňuji jednoznačnou identifikaci podepisující osoby, zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném poskytovatelem certifikačních služeb, který je usazen mimo území České republiky, byl-li kvalifikovaný certifikát vydán v rámci služby vedené v seznamu důvěryhodných certifikačních služeb jako služba, pro jejíž poskytování je poskytovatel certifikačních služeb akreditován, nebo jako služba, nad jejímž poskytováním je vykonáván dohled podle předpisu Evropské unie. V projednávané smlouvě nebyl obsažen žádný úkon žalované, jenž by bylo možné označit za podpis, tím spíše za uznávaný elektronický podpis. V souladu se zákonnou direktivou uvedenou v čl. 25 odst. 1 Nařízení eIDAS soud respektoval nařízení, že elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. V dané věci provedeným dokazováním však nebyla zjištěna vůle žalované smlouvu uzavřít, neboť žalobkyně nedoložila nic z toho, co sama označila za kontraktační proces, konkrétně, jaký byl obsah dohody kontrahentů o podobě podpisu smlouvy. I pokud by tvrzený dokument byl podepsán připojením určitých dat sloužících k podpisu, je z hlediska dokazování podstatné prokázat identitu jednající osoby, tedy jednoznačně prokázat, že smlouvu s věřitelem uzavřela žalovaná. Je však také nezbytné prokázat integritu dokumentu, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis nebo uznávaný elektronický podpis. Všechny ostatní elektronické podpisy tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy. I tzv. IP adresa je unikátní číslo, které je přiděleno libovolnému zařízení komunikujícímu prostřednictvím internetového protokolu (IP). Jedná se tak o adresu technického zařízení (počítače, notebooku, tabletu, telefonu apod.), nikoliv o identifikaci uživatele tohoto zařízení. Proto smlouva nebyla uzavřena písemně. Smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. písemnou formu nevyžaduje, v § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, je požadavek na písemnou formu smlouvy, kterou se sjednává spotřebitelský úvěr, vznesen, nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá však za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Smlouva o úvěru tedy může být uzavřena písemně, ústně, nebo konkludentně. V předmětné věci žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena písemně, důkazní listinou (smlouvou), kterou se své tvrzení snažila prokázat, však byl prokázán opak, tedy, že v písemné formě smlouva o úvěru mezi účastníky uzavřena nebyla. Pakliže by soudu předložená smlouva měla být brána za alespoň záznam o obsahu smlouvy uzavřené mezi účastníky ústně či konkludentně, potom by však také musela být žalovanou označena tak, aby písemně zaznamenaný projev vůle byl spojován výlučně s její osobou a nikoho jiného. A to se s odkazem na shora uvedené nestalo. Protože z listinných důkazů plyne, že žalované byla z prostředků žalobkyně zaslána na její účet částka ve výši , částka, , soud považuje požadavek žalobkyně na vrácení této částky za důvodný. Pokud žalovaná před podáním žaloby na dluh plnila a v době podání žaloby dlužila na jistině částku , částka, , tak nadále tuto dluží, v této výši se obohatila a je povinna tuto žalobkyni vrátit. Ze strany žalované došlo k bezdůvodnému obohacení dle § 2991 a násl. o. z. na úkor žalobkyně, která měla za to, že mezi účastníky byla platně a účinně uzavřena smlouva o úvěru. Bezdůvodným obohacením je v tomto případě plnění poskytnuté bez právního důvodu, přičemž věřitel jednal v omylu o právním stavu (nešlo tak o vědomé plnění nedluhu dle § 2997 odst. 1 věty druhé o. z., které vylučuje právo na vrácení plnění). Ohledně příslušenství pohledávky soud uzavřel, že teprve předžalobní výzva byla první kvalifikovanou výzvou k plnění, kterou žalobkyně prokazatelně odeslala na adresu žalované dne , datum, , jak se podává z podacího lístku odeslané doporučené pošty. Při aplikaci domněnky obsažené v § 573 o. z. je pak nutno dojít k závěru, že výzva k plnění byla žalované doručena nejpozději dne , datum, , který je třetím pracovním dnem po odeslání tohoto podání žalované (k otázce došlé zásilky viz například rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 125/2019 ze dne 30. 4. 2019). Žalovaná byla povinna dluh žalobkyni zaplatit ve výzvě určené lhůtě do 10 dnů od doručení, tj. do , datum, , jelikož tak neučinila, dostala se dne , datum, dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V přesahujícím rozsahu požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení byla žaloba pro nedůvodnost zamítnuta.

5. Procesně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení v částce , částka, , neboť neúspěch žalobkyně byl jen v poměrně nepatrné části žalobního nároku. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po , částka, dle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif účinný do , datum, (dále jen „a. t.“), celkem , částka, , náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby učiněné po , částka, za jeden úkon dle § 13 a. t., celkem , částka, , a náhrada 21% DPH, kterou je advokát povinen z přiznané odměny a náhrad odvést v částce , částka, .