111 C 93/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Anonymizováno bytem Adresa žalované o 45 533,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 7,05 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,05 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 7,05 % ročně a úroku 21 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit částku , částka, a příslušenství. Uplatněný nárok plynul z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze smlouvy o půjčce uzavřené dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dopisem odeslaným nejméně sedm dnů před podáním žaloby, dluh zaplacen nebyl.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána z adresy trvalého pobytu, předvolání i žaloba byly doručeny ke dni , datum, náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvila ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené dne , datum, bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem , právnická osoba, IČO , IČO, a žalovanou jako dlužníkem-fyzickou nepodnikající osobou, obě strany smlouvu vlastnoručně podepsaly, věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout půjčku v částce , částka, , dlužník podpisem smlouvy potvrdil převzetí částky půjčky a současně se zavázal věřiteli vrátit částku , částka, tvořenou jistinou a souhrnným poplatkem , částka, v 59 týdenních splátkách po , částka, s poslední 60. splátkou ve výši , částka, , první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy, poslední ke dni , datum, . Souhrnný poplatek byl ve smlouvě definován součtem dohodnutého úroku v částce , částka, , poplatku za administrativní činnost v částce , částka, a úhradou za hotovostní inkaso splátek v částce , částka, . Žalovaná si ve smlouvě měla možnost zvolit úhradu nikoliv hotovostním inkasem, které bylo zpoplatněno, ale bezhotovostním převodem na účet věřitele, což zpoplatněno nebylo. V případě hotovostního inkasa se věřitel za úplatu zavázal v dohodnutých termínech zasílat do místa bydliště žalované oprávněného zástupce, pověřeného k výběru splátek, žalovaná jako dlužník se zavázala řádně uchovávat tzv. kartu splátek. Úhrada jiných závazků dohodnuta nebyla. Strany si dohodly, že splátky zaplacené dlužníkem se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky. Pro doručování písemností si strany dohodly doručování na smluvní adresu dlužníka, nebude-li smluvní stranou sdělena adresa jiná. Současně bylo dohodnuto, že bude-li dlužník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Smluvní strany si dohodly úrokovou sazbu 21 % ročně. Pro případ prodloužení doby trvání smlouvy v důsledku prodlení s úhradou splátek bylo dohodnuto, že v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy nebude jistina úročena. Dlužník (žalovaná) svým podpisem pod smlouvou současně potvrdil, že mu byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva o půjčce odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, dlužník také potvrdil, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, které byly obsahem zákaznické karty. Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie dlužníka, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady, podpisy stran a datum uzavření. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná žádala o půjčku částky , částka, v hotovosti, uvedla adresu bydliště (viz záhlaví tohoto rozsudku) totožnou s místem výběru, žalovaná , Anonymizováno, , byla , Anonymizováno, , čistý příjem ze mzdy žalované činil částku , částka, měsíčně, další příjmy měly plynout ze státní podpory ve výši , částka, měsíčně, , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně a další příjem domácnosti měl činit rovněž , částka, měsíčně, celkem byla žalovaná hodnocena příjmem , částka, měsíčně, výdaje na bydlení byly uvedeny ve výši , částka, (žádné spolubydlící osoby v listině označeny nebyly), předchozí závazky uvedeny nebyly, celkové výdaje byly uvedeny částkou , částka, , použitelný příjem žalované byl v kartě vyčíslen částkou , částka, . Věřitel si měl informace ověřit z pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a SIPO. K listině nebyl připojen žádný doklad osvědčující poměry žalované. Z tabulky umoření soud zjistil, že částku , částka, žalovaná čerpala dne , datum, . V době od , datum, do , datum, splatila na dluh částku , částka, . Poslední splátku uhradila ke dni , datum, a následně zaplatila po , částka, ve dnech , datum, a , datum, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele , právnická osoba, , IČO , IČO, , pohledávku za žalovanou z výše označené smlouvy o půjčce. Postupitel oznámil žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne , datum, , oznámení bylo žalované zasláno na smluvní adresu poštou dne , datum, . Předžalobní upomínkou vyhotovenou dne , datum, zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši , částka, do , datum, , jinak bude podána žaloba k soudu, upomínka byla žalované odeslaná poštou dne , datum, na adresu trvalého pobytu.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla písemnou formou uzavřena smlouva o půjčce, na základě které byla žalované vyplacena částka , částka, , kterou měla v týdenních splátkách vrátit spolu se smluvně dohodnutým poplatkem ve výši , částka, , jenž byl tvořen součtem částky úroku dohodnutého v podobě určené částky, poplatku za administrativu a úhradu za hotovostní inkaso, kdy žalovaná měla na výběr volbu platby v hotovosti nebo převodem na účet, což zpoplatněno nebylo. Žalovaná neplnila povinnost splácet dluh řádně a ke dni , datum, zaplatila splátku naposledy, přičemž splatnost poslední splátky nastala při řádném průběhu ke dni , datum, . Po datu splatnosti poslední řádné splátky žalovaná na dluh zaplatila ještě částku , částka, ve dnech , datum, a , datum, . Ke dni zahájení soudního řízení měla žalovaná na svůj dluh splacenu částku , částka, . Smlouva o půjčce obsahovala informaci o tom, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, žalobkyně soudu předložila ohledně těchto tvrzení důkaz v podobě zákaznické karty. Příjmy žalované byly v kartě uvedeny nevěrohodně ve výši , částka, , kdy tzv. jiné příjmy a další příjmy v celkové výši , částka, měsíčně, nebyly nijak doloženy, žalovaná , Anonymizováno, . V důvěryhodné výši byl příjem žalované zjištěn v částce , částka, (mzda + sociální dávky). Výdaje byly žalovanou uvedeny v částce , částka, , použitelný zůstatek tak činil částku , částka, . Smluvní výše splátky činila částku , částka, měsíčně na dobu pěti let. Zákaznická karta nebyla doložena žádnou listinou osvědčující poměry žalované. Na žalobkyni byla pohledávka postoupena písemnou smlouvou. Žalobkyně žalovanou k plnění dluhu vyzvala dopisem.

5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dle § 657 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) uzavřena smlouva o půjčce. Na jejím základě původní věřitel půjčil žalované finanční částku a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit formou sjednaných týdenních splátek. Smlouva je dle § 52 obč. zák. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Půjčka patří mezi reálné kontrakty, které pro vznik účinnosti vyžadují výplatu peněz. Žalobkyně prokázala, že peníze žalované byly předány, smlouva se proto stala účinnou a právnímu předchůdci žalobkyně, a tedy i žalobkyni, které byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), vznikl nárok na vrácení půjčky. Soud však smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou. Závěr o neplatnosti soud učinil na základě skutečnosti, která vyšla v řízení najevo a to, že tato smlouva o spotřebitelském úvěru byla sjednaná protiprávně. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního jednání aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Ke dni sjednání smlouvy platilo ustanovení § 9 odst. 1 věty poslední zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle něhož věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle uvedeného zákonného ustanovení byl poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování měl vycházet především z informací poskytnutých spotřebitelem. Úvěr pak mohl poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V projednávané věci z tvrzení žalobkyně a předložených listin však nikterak nevyplývá, že by se věřitel před podpisem smlouvy o půjčce zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smluv řádně. Z informací žalované vyplynulo, že po úhradě mandatorních výdajů jí zbývá měsíčně částka maximálně , částka, , z níž měla hradit splátku , částka, měsíčně po dobu pěti let, tj. žalované měla zbýt k dispozici částka , částka, měsíčně. Výdaje žalované byly v kartě uvedeny nevěrohodně. Karta rovněž nebyla doložena žádnou listinou osvědčující poměry žalované. Žalobkyně kromě zákaznické karty nepředložila žádný důkaz, z něhož by soud zjistil, že provedla postup splňující kritéria odborné péče, a že objektivně získala informace potřebné pro zhodnocení finanční situace spotřebitele (žalované) a mohla tak relevantně zhodnotit, zda je žalovaná schopna řádně spotřebitelský úvěr splácet bez negativních zásahů do svých majetkových a společenských poměrů. Soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. S uvedenými závěry se soud plně ztotožňuje a posuzovaný případ neskýtá žádných důvodů se od těchto formulovaných závěrů odchýlit. Soud rovněž odkazuje na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18. Soud proto na základě provedeného dokazování učinil závěr, že žalobkyně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (půjčku) s odbornou péčí. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi věřitelem a žalovanou je tedy neplatná, když k této skutečnosti je soud povinen přihlížet dle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutní neplatnost právního úkonu působí od počátku (ex tunc), důsledkem je, že účastníkům absolutně neplatného právního úkonu nevzniknou žádná subjektivní práva ani povinnosti. To, co bylo plněno na základě absolutně neplatného právního úkonu, jsou si subjekty povinny vrátit podle zásad o bezdůvodném obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. (§ 451 odst. 2, § 457 obč. zák.). Žalobkyni proto vzniklo právo na vrácení toho, co její právní předchůdce k rukám žalované plnil na základě neplatného právního úkonu, kdy výplata půjčených peněz nebyla v řízení sporná. Žalobkyni proto vzniklo právo na vrácení toho, co k rukám žalované bylo plněno na základě neplatného právního jednání, kdy výplata peněz nebyla v řízení sporná. Žalobkyni vznikl nárok na vrácení částky , částka, , což je částka, která byla žalované vyplacena. Pokud žalovaná však již před podáním žaloby věřiteli zaplatila částku , částka, , tak bezdůvodné obohacení v rozsahu zaplacené částky vydala a nadále dluží částku , částka, , o kterou se obohatila a je povinna tuto žalobkyni vrátit. V rozsahu požadavku na zaplacení částky , částka, a smluvního úroku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Ohledně úroku z prodlení soud uzavřel, že až žaloba byla první kvalifikovanou výzvou k plnění a tato byla žalovanému doručena dne , datum, (aplikace domněnky obsažené v § 573 o. z.). Žalovaná byla povinna dluh žalobkyni zaplatit ve výzvě určené lhůtě do , datum, , jelikož tak neučinila, dostala se dne , datum, dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V přesahujícím rozsahu požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení byla žaloba pro nedůvodnost zamítnuta.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. negativně, protože procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.