112 C 108/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 12 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu částky 5 700 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 092,07 Kč, s úrokem 18,15 % ročně z částky 7 515,97 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 357,97 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 515,97 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 515,97 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 12 700 Kč s úroky a zákonnými úroky z prodlení z částky 7 515,97 s odůvodněním, že jí byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum s žalovanou, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli tuto částku spolu s částkou 5 700 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 054 Kč, s úrokovou sazbou 18,15 % ročně sjednanou ve smluvních podmínkách, odměny za administrativní činnost ve výši 1 644 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 003 Kč. Celková částka měla být uhrazena v hotovosti v 15 měsíčních splátkách po 914 Kč nejpozději do datum. Věřitel před uzavřením smlouvy o zápůjčce splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet zápůjčku, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalované včetně dokladů vyžádaných od žalované (pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva). Žalovaná však sjednané splátky neuhradila řádně a včas, celkem zaplatila 1 000 Kč. Pohledávku za žalovanou z této smlouvy společnost právnická osoba postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno. Dluh žalované činí 12 700 Kč a sestává z neuhrazené jistiny 7 515,97 Kč a z dlužných poplatků ve výši 5 184,03 Kč. Žalovaný dosud svůj závazek nesplnila, a to ani přes předžalobní výzvu. Žalobkyně kromě úhrady nesplacené jistiny a poplatků požaduje také zákonné a smluvené úroky z prodlení z dlužné jistiny.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno, se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba jako věřitel se zavázala poskytnout žalované jako dlužníkovi půjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku věřiteli vrátit spolu se s poplatkem v celkové výši 5 701 Kč představující úrok ve výši 1 054 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 644 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 003 Kč Celkem tak mělo být uhrazeno 13 701 Kč v 15 měsíčních splátkách po 914 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že v místě bydliště převzala v hotovosti celou uvedenou zápůjčku. Na zápůjčku žalovaná uhradila dne datum částku 1 000 Kč, jak soud zjistil z tabulky umoření ke smlouvě číslo.

4. Ze zákaznické karty sepsané dne datum soud zjistil, že byla sepsána pro účely zápůjčky na vybavení domácnosti, obsahuje osobní údaje žalované, údaj o tom, že má tři nezaopatřené děti, nevlastní vozidlo, je v domácnosti. Její mzda činí 13 300 Kč, dále má státní podporu ve výši 12 000 Kč, takže celkový příjem činí 25 300 Kč. Výdaje na nájem činí 11 080 Kč, na telefon 200 Kč a na domácnost 10 000 Kč, takže celkové výdaje činí 21 280 Kč a použitelný příjem 4 220 Kč. Žalovaná nemá zápůjčky u jiné společnosti, nemá bankovní účet ani kreditní kartu. U sepisu karty měla žalovaná předložit občanský průkaz, výplatní pásky, výměr podpory, nájemní smlouvu a doklad SIPO.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy číslo k této smlouvě má soud za prokázáno, že pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy byla původním věřitelem postoupena žalobkyni. Původní věřitel zaslal žalované dne datum doporučeně (prokázáno oznámením a podacím lístkem) oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, v němž informoval žalovanou, že pohledávku z předmětné smlouvy postoupil žalobkyni a vyzval ji k úhradě dlužné částky 12 700 Kč novému věřiteli do 10 dnů od doručení oznámení.

6. Výzvou ze dne datum zaslanou žalované doporučeně dne datum vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě celkové částky ve výši 18 337,03 Kč spolu s příslušenstvím představující nesplacenou smlouvu o zápůjčce číslo to do datum (prokázáno výzvou k plnění a podacím lístkem).

7. Žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Dle této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná je měla vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky tak, že celkem měla zaplatit částku 13 701 Kč ve sjednaných měsíčních splátkách, přičemž dle tvrzení žalobkyně uhradila toliko 1 000 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradila něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z.

8. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků a výši poskytnuté částky (8 000 Kč) jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 2 a 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 25. 2. 2013 (tj. ke dni sjednání smlouvy), musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 9 odst. 1 tohoto zákona, podle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 citovaného zákona pak platí, že není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 zákona nesplnil. Žalobkyně tvrdila, jakým způsobem prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalované, avšak dle názoru soudu toto učinil nedostatečně. Z karty klienta je zřejmé, jaké doklady měl mít věřitel k dispozici, zejména výplatní pásky, výměry dávek státní sociální podpory, platby SIPO a nájemní smlouvu, avšak tyto listiny soudu předloženy nebyly. I kdyby žalovaná skutečně výši příjmů v částce 25 300 Kč žalobkyni doložila, pak lze pochybovat, zda z této částky byla schopna půjčku řádně splácet ve sjednaných splátkách po 914 Kč měsíčně, když kromě výdajů na bydlení měla žalovaná ještě vyživovací povinnost ke 3 nezaopatřeným dětem a její příjmy byly převážně tvořeny dávkami státní sociální podpory, jejichž výše bývá proměnlivá. Navíc je v kartě zákazníka uvedeno, že je žalovaná v domácnosti, tedy není zřejmé, co konkrétně představuje částka 13 300 Kč uváděná jako mzda žalované. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by také původní věřitel nahlížel do příslušných databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované. Podle § 22 odst. 5 citovaného zákona pak platí, že není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 zákona nesplnil. Dle názoru žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované řádně a dostatečně, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní ve smyslu ust. § 580 o. z. a § 588 o. z., k níž soud přihlíží i bez návrhu. Žalobkyně byla u jednání poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalších důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku, avšak žádné další důkazy neoznačila ani nepředložila. Poskytla-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 8 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a to je žalovaná povinna vrátit. Žalovaná však před podáním žaloby již částečně plnila, a to, jak vyplývá z žalobních tvrzení, částku 1 000 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od částky poskytnuté žalované dle neplatné smlouvy. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 7 000 Kč Jelikož je žalovaná se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z částky 7 000 Kč, a to ode dne datum do zaplacení. Žalovaná byla prokazatelně k zaplacení dluhu vyzvána v oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky žalobkyni, která jí byla odeslána dne datum s využitím provozovatele poštovních služeb, vycházel soud z tzv. domněnky doby dojití stanovené v § 573 o. z., tedy že zásilka žalované došla třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Žalovaná měla 10 dnů na zaplacení dlužné částky, takže pokud svou povinnost do datum nesplnila, je od datum v prodlení a od tohoto dne přísluší věřiteli úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části, tj. co do částky 5 700 Kč (úroky, poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek), včetně požadovaného kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení z těchto částek byla zamítnuta, neboť nárok na tyto částky má původ v absolutně neplatné smlouvě. Rovněž byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení z částky 7 000 Kč za dobu předcházející datu datum, neboť v tomto období nebyla žalovaná s úhradou této částky v prodlení.

9. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která měla ve věci převážný procesní úspěch (žaloba byla zamítnuta ve větší částce, než byla žalobkyni přiznána), v souvislosti s tímto řízením prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly. Proti rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve trojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.