112 C 109/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem Statutárním městem Havířov sídlem adresa o zaplacení částky 4 570 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 4 570 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 570 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 1. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 4 570 Kč se zákonnými úroky z prodlení představující zákonný příspěvek nepojištěných vozidel za dobu od 3. 1. 2020 do 3. 5. 2020, kdy nebyl osobní automobil žalovaného [registrační značka] pojištěn, ačkoli byl provozován. Příspěvek za 122 dní provozu v rozporu se zákonem, tedy bez povinného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, činí 4 270 Kč (při denní částce 35 Kč) a dále žalobkyně požaduje úhradu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho, a to ani před předžalobní upomínku.

2. Opatrovník žalovaného, který je omezen ve svéprávnosti, Statutární město Havířov navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný byl rozsudkem zdejšího soudu, který nabyl právní moci dne 23. 7. 2020, omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen hospodařit s finančními prostředky nad částku 700 Kč, není schopen sjednávat smlouvy kupní, darovací, o půjčce a jakékoliv další, jejich předmětem je opakované či dlouhodobé plnění a není schopen činit podání a jednat s orgány veřejné správy a v této souvislosti si obstarávat sám své úřední záležitosti. Statutární město Havířov začalo vykonávat funkci opatrovníka až koncem července 2020, tedy po žalovaném období, a nemá k dispozici žádné doklady týkající se sjednání pojištění odpovědnosti, případně zaplacení příspěvku. Není tedy schopen se k věci blíže vyjádřit. Dále namítal, že mu nebyla doručena předžalobní výzva k plnění a o pohledávce žalované se dozvěděl až doručením usnesení soudu, kterým byl vyzván k vyjádření se k žalobě. Žalovaný nemá žádný majetek, pobírá jen invalidní důchod v částce 6 752 Kč měsíčně a doplatek na bydlení ve výši 2 070 Kč.

3. K námitkám opatrovníka žalované žalobkyně uvedla, že příspěvek za bezpojištění je dle příslušných zákonných ustanovení splatný po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení výzvy k jeho úhradě, což u žalovaného nastalo dne 14. 9. 2020. Případné nedoručení výzvy z důvodu neohlášené změny adresy nemůže jít k tíži žalobkyně. Ohledně zjištění vlastnictví automobilu žalovaným žalobkyně vycházela z údajů evidovaných Ministerstvem dopravy, jež provozuje Centrální registr vozidel a v něm byl žalovaný evidován jako vlastník vozidla [registrační značka] a jeho vozidlo bylo po dobu 122 dní nepojištěno, čímž žalovaný porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Omezení svéprávnosti žalovaného však není pro nárok uplatněný žalobkyní relevantní, neboť nemá původ v jeho právním jednání či nakládání s majetkem, ale je dán objektivní odpovědností žalovaného za protiprávní stav. Navíc omezení svéprávnosti žalovaného nastalo až po žalovaném období a poté, co byla pohledávka zesplatněna výzvou žalobkyně.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně dne 1. 7 2020 zaslala doporučeně žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť zjistila, že jeho osobní vozidlo [registrační značka] nebylo v období od 3. 1. 2020 do 3. 5. 2020 pojištěno, ačkoli bylo provozováno, neboť pojištění u [právnická osoba] bylo ukončeno ke dni 2. 1. 2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě celkové 4 570 Kč představující příspěvek ve výši 4 270 Kč za 122 dní nepojištění při denní sazbě 35 Kč a dále náklady uplatnění ve výši 300 Kč, nejpozději do 60 dnů od doručení dopisu, popř. ke sdělení skutečností, které vylučují právo žalobkyně na příspěvek. Výzva nebyla dle sdělení České pošty žalovaným převzata, ale byla uložena do jeho schránky (P.O.Box) a po uplynutí úložní doby byla vrácena odesílateli. Upomínkami ze dne 8. 10. 2020 a 19. 11. 2020 zaslanými žalovanému doporučeně opětovně vyzývala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 4 570 Kč s úroky a ani tyto doporučené zásilky, které byly žalovanému zasílány na adresu jeho trvalého bydliště a byly pro něj uloženy k vyzvednutí na poště, si žalovaný nevyzvedl v úložní době (žalovaný měl sjednánu výhradu donášky) a zásilky byly vráceny zpět odesílateli. Ve výzvě i upomínkách k úhradě nedoplatku příspěvku za bezpojištění byl žalovaný poučen, že pokud bylo v inkriminovaném období vozidlo pojištěno, je třeba doložit kopii zelené karty nebo pojistné smlouvy a žalobkyně pojištění prověří. V případě, že nebyl vlastníkem, ani provozovatelem vozidla a zápis v registru silničních vozidel není aktuální, byl vyzván k předložení dokladů prokazujících tuto skutečnost, např. kopii kupní smlouvy a jsou ještě zde specifikovány další možné případy týkající se vozidla jako je odcizení, vyřazení z provozu, zánik nebo vyvezení do ciziny či existence jiných okolností vylučujících odpovědnost žalovaného. Ke splnění povinnosti byl žalovaný vyzýván také prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 11. 12 2020. Z výpisu z databáze žalobkyně týkající se Centrálního registru vozidel a dále ze sdělení Magistrátu města Havířova, odboru vnitra a živnostenského úřadu má soud za prokázáno, že žalovaný byl v období od 3. 1. 2020 do 3. 5. 2020 evidován jako provozovatel a vlastník silničního vozidla [registrační značka].

5. Ze spisu Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázáno, že dne 8. 4. 2019 byl [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] podán návrh na zahájení řízení týkající se omezení způsobilosti žalovaného k právním úkonům z důvodu [anonymizováno] poruchy. Soud zahájil řízení o omezení svéprávnosti žalovaného, přičemž ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno] vypracovaného [titul]. [jméno] [příjmení], psychiatrem, po vyšetření žalovaného dne 8. 1. 2020, má soud za prokázáno, že žalovaný trpí trvalou duševní poruchou, v důsledku čehož je omezen samostatně fungovat a z tohoto důvodu si přivozuje nebo je s to si přivodit újmu, bude-li právně jednat sám. Dle znalkyně není schopen pochopit smysl, účel, obsah a důsledky uzavření smluv (zejména kupní, darovací, o půjčce či smlouvy s opakovaným či dlouhodobým plněním), není schopen v této oblasti samostatně právně jednat, není schopen činit podání a jednat s orgány veřejné správy a v této souvislosti si obstarávat sám své úřední záležitosti (vyřizování dávek, úředních dokladů apod.). Znalkyně v posudku konstatovala nepříznivý [anonymizováno] stav, který podle jejího zjištění trvá již delší dobu, neboť poprvé byl žalovaný [anonymizováno] vyšetřen již v roce 1998 a v roce 2014 mu byl z důvodu [anonymizováno] indikace přiznán invalidní důchod. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 4. 6. 2020 č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 23. 7. 2020, soud omezil žalovaného ve svéprávnosti tak, že mj. není schopen hospodařit s finančními prostředky na částku 700 Kč, není schopen sjednávat zde specifikované smlouvy a smlouvy s opakujícím se plněním a není schopen činit podání a jednat s orgány veřejné správy a v této souvislosti si obstarávat sám své úřední záležitosti s tím, že doba trvání omezení činí 3 roky. Opatrovníkem žalovaného soud jmenoval Statutární město Havířov.

6. Žalobě nelze vyhovět. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl skutečně v období, které je předmětem žaloby, evidován jako vlastník předmětného vozidla a žalobkyně zjistila, že nesplnil svou povinnost uzavřít povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, která vyplývá z ust. § 1 a 3 odst. 1, 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně tak po žalovaném podle § 4 odst. 1 citovaného zákona požadovala úhradu příspěvku za nepojištěné vozidlo, jehož výše byla stanovená podle § 4 odst. 3 citovaného zákona jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla, tj. 122 dní x 35 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí citovaný zákon), což činí 4 270 Kč včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve spojení s § 4 odst. 4 citovaného zákona ve výši 300 Kč. Nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by svou povinnost splnil, ač k tomu byl skutečně žalobkyní vyzýván, a to jednak výzvou a dvěma upomínkami, které se v souladu s příslušnými ustanoveními výše uvedeného zákona dostaly do sféry dispozice žalovaného. Skutečnost, že žalobkyně odeslala předmětné výzvy a upomínky k úhradě příspěvku za bezpojištění v řízení zpochybňována nebyla. Soud však má za to, že tato výzva a upomínky nebyly schopny vyvolat účinek zamyšlený uvedeným zákonem, neboť žalovaný nebyl schopen splnit povinnosti z této výzvy vyplývající. Tedy předložit žalobkyni doklady o pojištění vozidla v uvedeném období, bylo-li vozidlo pojištěno, či v případě, že by již nebyl vlastníkem vozidla, doložit o tom doklady, popř. prokázat i další skutečnosti, o nichž byl ve výzvě a upomínkách poučen. Soud má za to, že za situace, kdy žalovaný byl soudním rozhodnutím omezen z důvodu přetrvávající duševní poruchy mj. v té části jednání s veřejným orgánem či orgánem státní správy, kterým nepochybně žalobkyně je (neboť byla k plnění povinností dle výše uvedeného zákona zřízena právě tímto zákonem), pak je možno toto omezení vztáhnout i na jednání žalobkyně a žalovaného. Žalovaný však nepochybně nebyl schopen s ohledem na svou duševní poruchu, která je dlouhodobá a trvalá a nejpozději byla zjištěna již v době vypracování znaleckého posudku, tj. v lednu 2020, účinně splnit pokyny uvedené ve výzvě žalobkyně ze dne 1. 7. 2020, bez ohledu na to, že úředně byl ve svéprávnosti omezen až výše uvedeným rozsudkem zdejšího soudu ke dni 23. 7. 2020. Žalovaný totiž měl jednat samostatně, bez opatrovníka, ačkoli by ho již v uvedeném období s ohledem na jeho nepříznivý zdravotní stav mít měl, čímž si mohl přivodit újmu (§ 64 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku). Výzva žalobkyně s upomínkami tak nemohly vyvolat zákonem předvídané účinky, tedy to, že by žalovaný byl povinen za situace, kdy ve lhůtě v této upomínce a výzvě stanovené, nesdělil a neprokázal rozhodné skutečnosti, povinen platit příspěvek za bezpojištění. Dle názoru soudu tato výzva či upomínky měly být zaslány jeho hmotněprávnímu opatrovníkovi, kterým je [územní celek] a tímto by byla splněna podmínka uvedená v ust. § 4 odst. 7 citovaného zákona 168/1999 Sb., tedy výslovné poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. V daném případě však nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by tato výzva byla zaslána také opatrovníkovi žalovaného, neboť na výzvu a její odeslání je vázána i splatnost příspěvku za bezpojištění. Proto je žaloba předčasná a soudu nezbylo, než ji zamítnout.

7. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný, který měl ve věci plný procesní úspěch, žádné náklady řízení nepožadoval.