112 C 150/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 9 704 Kč <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 6 704 Kč se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 2. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení celkové částky 9 704 Kč s odůvodněním, že na základě žádosti žalovaného poskytla žalovanému dne 7. 2. 2020 jeho bankovní účet spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 3 204 Kč nejprve do 11. 3. 2020, následně s prodlouženým termínem do 11. 10. 2020. Žalovaný však úvěr nesplatil a žalobkyně kromě nesplaceného úvěru s poplatkem požaduje také úhradu částky 450 Kč a 650 Kč za upomínky odeslané žalovanému, dále částky 1 500 Kč za předání věci k inkasnímu řízení a také úhradu smluvní pokuty ve výši 900 Kč (2 x 450 Kč) z důvodu prodlení žalovaného se splněním povinností. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a žalovaný při jejím sjednávání uhradil ověřovací poplatek 1 Kč z bankovního účtu, na který byl následně úvěr žalovanému poskytnut. Před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně náležitě posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet tak, že si vyžádala potvrzení o příjmu žalovaného a údaje o jeho výdajích získala z jeho čestného prohlášení. Kromě toho prověřovala žalovaného v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a registrů dlužníků [právnická osoba] Justitia s negativním výsledkem. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani přes předžalobní výzvu 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne 26. 5. 2021 se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla prostřednictvím internetových stránek žalobkyně uzavřena dne 7. 2. 2020 smlouva o spotřebitelském úvěru č, na základě které se žalobkyně zavázala dle žádosti poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 30 dnů spolu s úrokem ve výši 39 % ročně a s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč Součástí smlouvy je ujednání, že v případě nesplacení úvěru je žalovaný povinen hradit poplatky za upomínky ve výši 450 Kč při prodlení 7 dní, 650 Kč při prodlení 20 dní, 1 500 Kč za náklady spojené s předáním věci inkasní agentuře (článek 7.4 smlouvy). Dále byla v článku 7.1. sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Smlouvu žalovaný podepsal dne 7. 2. 2020 unikátním podpisem ze své IP adresy, přičemž žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného předloženou při sjednávání smlouvy. [příjmení] dne mu byly spolu se smlouvou poskytnuty předsmluvní informace ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, které obsahují popis základních vlastností spotřebitelského úvěru. [příjmení] 3 000 Kč byla žalovanému poskytnuta dne 7. 2. 2020 na jeho bankovní účet č. [bankovní účet], který je uveden ve smlouvě o spotřebitelském úvěru jako bankovní účet žalovaného a z něhož žalovaný dne 7. 2. 2020 poukázal na účet žalobkyně částku 1 Kč jako ověřovací poplatek.

4. Dne 22. 10. 2020 a 1. 11. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému doporučeně upomínky k úhradě nesplaceného úvěru 3 000 Kč a současně jej vyzvala k úhradě úroku, poplatků a pokut. Poslední výzvou před žalobou zaslanou žalovanému doporučeně dne 14. 1. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanému k úhradě nesplacené půjčky dle jeho žádosti ze dne 6. 2. 2020, jejíž splatnost nastala dne 11. 10. 2020, v celkové výši 9 800 Kč s tím, že pokud tuto částku neuhradí do 21. 1. 2021, bude věc řešena soudně.

5. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru ve smyslu ust. § § 1824 a § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho požádání úvěr ve výši 3 000 Kč na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem 39 % ročně a s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 3 204 Kč do 30 dnů od jeho poskytnutí. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na úvěr něčeho uhradil, a to ani v tvrzeném prodlouženém termínu splatnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěry schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, jakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalovaného, avšak žádné z těchto tvrzení neprokázala. Nebyl předložen jediný důkaz k posouzení příjmové a výdajové stránky žalovaného, či k lustraci osoby žalovaného v registrech dlužníků. Nebylo tedy prokázáno, že by žalobkyně při sjednávání úvěru splnila své povinnosti vyplývající z výše uvedeného zákonného ustanovení, tedy náležitě posoudila úvěruschopnost žalovaného při sjednávání smlouvy, a proto soud posoudil dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tuto smlouvu jako neplatnou, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě předložení důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru částku 3 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalovaný před podáním žaloby nezaplatil ničeho, je tedy povinen vrátit žalobkyni částku 3 000 Kč, která byla tímto rozhodnutím žalobkyni přiznána. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně na smluvní pokutu, poplatky za úvěr a za náklady na upomínání, v celkové výši 6 704 Kč byl zamítnut, neboť nárok na tyto částky má původ v absolutně neplatné smlouvě.

6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci převážný procesní úspěch a měl by tedy právo na jejich náhradu, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.